Zdá se, že ve vyjednávání s Tureckem Evropská unie přistoupí na požadavek bezvízového styku pro jeho občany. Jak hodnotíte tento krok?

Vízová liberalizace pro Turecko je součástí jednání o dohodě s EU a ze všech požadavků Turci chtěli prosadit nejvíce právě tento – k členství v Unii mají daleko, a proto nejvíc tlačili na zrušení víz. Dohodu chtějí uzavřít do června, což je dost šibeniční termín, a je také otázka, jaké budou přístupy jednotlivých členských států. Některým se také nemusí líbit, že se otevírá bezvízový styk se zemí, která nesplňuje řadu podmínek, a je tady také otázka migrační krize. Před několika lety by tento krok byl něčím nemyslitelným a prvním, kdo by jej zablokoval, by bylo Německo. Dnes to ale prosazuje, přestože hodně riskuje, když poskytne bezvízový styk sedmdesáti pěti milionům Turků a přitom má doma dost početnou tureckou menšinu.

Může reálně dohoda omezit migraci, jak se předpokládá?

V praxi to už funguje a jednoznačně dochází k tomu, že na řecké ostrovy putuje daleko méně lidí než dříve. Tady to zafungovalo, otázkou ale je, jak dlouho Turci budou pravidla dodržovat. Vystupují totiž z pozice síly, to bylo vidět na uniklých záznamech rozhovoru prezidenta Erdogana s Jean-Claudem Junckerem nebo na Erdoganových vystoupeních v turecké televizi, kdy říkal, že drží v rukou stavidla migrační vlny. V otázce peněz je zjevné, že dřív nebo později si Turecko řekne o další finance na uprchlíky. Premiér Ahmet Davutoglu (oznámil rezignaci - pozn. red.) už dříve náklady vyčíslil na mnoho miliard dolarů a dá se čekat, že Turci budou chtít, aby velkou část z toho zaplatila Evropská unie. Větší problém pro Evropu ale vidím ve vízové liberalizaci.

Jak pravděpodobné je, že ze Sýrie znovu začne masová migrace do Turecka kvůli bojům?