Jak vůbec hodnotíte „aféru“ kolem televize Prima, která měla podle portálu HlídacíPes.org, ale i dalších médií, nabádat své redaktory k tomu, aby informovali o migrační krizi spíše negativně. Jedná se o standardní postup redakcí v některých médiích anebo je to už něco za hranou…
Která televize vytváří nejdůvěryhodnější zpravodajství?Anketa
Formulovat redakční politiku nebo postoj je zcela standardní postup a právo majitelů v soukromých médiích. Pokud je výsledkem vysílání, které nelže a neporušuje zákonný rámec v oblasti názorové a informační plurality, je všechno v pořádku. Spíš se ptám, zda by se někdo z těch, kteří se nyní morálně pohoršují nad TV Prima, pohoršoval stejně, kdyby Prima nabádala své redaktory, aby zamlčovali novoroční násilnosti v Německu nebo aby propagovali vítací politiku Angely Merkelové. Obávám se, že by o manipulaci nehovořili a Primu by nechali na pokoji. Mediální útok na TV Prima opět obnažil trend posledních let - pod rouškou boje za svobodu slova propagovat za každou cenu jediný správný názor. Myslím, že o příklady neuvěřitelné mediální manipulace u nás i v zahraničí není nouze, čteme o nich denně. U nás tlak na likvidaci svobody slova a vnucování jediného správného názoru viditelně začaly v roce 1999 tzv. televizní krizí, jejíž příčiny jsem pro Váš server popsala. V konečném důsledku i v kauze TV Prima opět nejde o nic jiného, než o to, zda budou svobodně rozhodovat občané, nebo zda budou rozhodovat ti, kteří si o sobě myslí, že jsou vyvolenou elitou, která o svých názorech nemusí s nikým diskutovat, a která se nemusí nikomu zodpovídat. Proto takový tlak na umlčení jakékoliv diskuse a jiných názorů, než mainstreamových. A stačí k tomu sousloví "spíše negativně" z úst vedení zpravodajství TV Prima v zemi, kde se občané dívají na migrační krizi velmi negativně.
Jak by se měl k tomu teď postavit management TV Prima? A co si myslíte, že ho k tomu motivovalo? Jedná se v tomto případě o závažnou záležitost anebo jen o bouři ve sklenici vody? Podle názorů některých lidí prý každé médium dnes informuje svým specifickým způsobem, některé víc „fandí“ levici, jiné zas pravici nebo dále pak sluníčkářům či ostřejším kritikům migrace. Jedná se na Primě skutečně o tak závažný precedens, jak to vykreslují některá média?
Nemohu radit managementu Primy. Je v těžké situaci, protože zodpovídá vlastníkům za jejich investici a zároveň se snaží ve zpravodajství reflektovat dění optikou, která je trnem v oku agresivním propagátorům jediného správného názoru jak v naší zemi, tak v EU. Je nyní na všech, kteří ctí svobodu slova jako nedělitelnou hodnotu, kteří ctí soukromé vlastnictví, a kteří jsou schopni říci podlému útoku na TV Prima své ne, aby se Primy zastali, a aby pozvedli hlas ve prospěch svobody slova. Nemusíme souhlasit s tím, co kdo říká, ale musíme se každodenně snažit o to, aby to říkat mohl, aby nikdo nebyl umlčován, zastrašován, vylučován, pranýřován a zostouzen. O to nyní jde. Jsem velmi znepokojená tím, že namísto diskuse někteří politici i žurnalisté chtějí některá média umlčovat. To nemá nic společného s pluralitní demokracií, to dělá jen totalita. Totalita nemá argumenty, proto nediskutuje. Totalita ostrakizuje, zesměšňuje, nařizuje, zastrašuje a trestá. Možná už nyní někdo v zákulisí vyhrožuje Primě odejmutím licence...
Jaká si myslíte, že bude reakce Rady pro rozhlasové a televizní vysílání? Její šéf Krejčí ohodnotil celý případ tak, že nedošlo k porušení zákona, ale že vysílání nebylo zrovna objektivní a vyvážené…
Neumím předvídat reakci RRTV. Doufám, že dostojí svému statutu, a že nepodlehne tuzemské i zahraniční mediálně politické mainstreamové objednávce.
Na tuto kauzu ale existují i jiné názory, například dlouholetý rozhlasový reportér Ivan Hoffman uvedl pro server Rozhlas.cz, že to, co TV Prima sděluje, si myslí 90 procent českých lidí a že každá redakce má svou vnitřní strategii. Nikde to prý není tak, že by si každý mohl napsat, či komentovat, co chce. Jaký máte na to názor ze své dlouholeté zkušenosti v médiích?
V tomto ohledu s Ivanem Hoffmanem souhlasím. Média nepatří těm, co v nich pracují, i když někteří žurnalisté sami sebe považují za spasitele a za nedotknutelné morální autority. Rámec novinářům určuje zákon a majitel média. Komu se to nelíbí, ať si vytvoří médium vlastní. Řada novinářů to ostatně také udělala. Je to naprosto férové a může to udělat každý. Oproti tomu tajné nahrávání porad a jejich vynášení do jiných médií je hnus. Bohužel ale zcela zapadá do dnešní atmosféry, která udavačství vítá, povzbuzuje a chystá se ho odměňovat.
Psali jsme:
Pod palbou kritiky od některých politiků za “účelové“ zpravodajství je dnes také Česká televize. Jak vy sama hodnotíte její zpravodajství?
Na ČT se už mnoho let nedívám, protože její zpravodajství nepovažuji za objektivní a informačně hodnotné. Stačí vzpomenout, jak nenáviděnému prezidentu republiky redaktoři ČT vystřihli z úst jméno jimi milovaného uhlobarona. Tato možná už zapomenutá kauza krystalicky vyjadřuje stav veřejnoprávních médií. Znovu odkazuji na svůj rozhovor o tzv. televizní krizi, která jsem poskytla Vašemu serveru.
Právě kvůli kritice ČT i dalších médií si Andrej Babiš a mluvčí prezidenta Zemana Jiří Ovčáček nechali zřídit své vlastní zpravodajské portály, aby údajně informovali veřejnost bez „novinářské deformace“ o svých akcích a záměrech. Legraci si už z toho udělal i šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Samozřejmě, že někteří politici i komentátoři už ministru financí vytýkají jeho neschopnost přijmout objektivní kritiku. Co si myslíte o soukromých zpravodajských portálech politiků? Může v nich člověk nalézt i skutečně pravdivé, nezkreslené informace stranickým piárem?
Politikům se nedivím, že používají veškeré dostupné kanály k tomu, aby si dělali PR. Navíc, novinářská deformace je zde skutečně obrovská, tudíž se může stát, že se lidé na těchto portálech dozvědí i něco, co by zůstalo jinak novináři nepovšimnuto nebo záměrně zamlčeno. Problém nevidím ve zřizování osobních politických informačních kanálů. Problém vidím v tom, že poslanci jsou jediní, kteří mohou prostřednictvím Parlamentu zasáhnout do činnosti ČT nebo ČRo a změnit je v duchu zákona - tedy aby poskytovala objektivní, ověřené a vyvážené zpravodajství. Namísto toho jen kritizují, problém neřeší, vytvářejí si směrem k občanům vlastní vysílací "bypassy" a občany dále nutí, aby posílali veřejnoprávním médiím koncesionářský poplatek. To je zbabělé, pokrytecké a navíc likvidační pro skutečnou diskusi, která tříbí názory.
A teď ještě poslední otázku k dalšímu preferovanému tématu v médiích. Advokátka Klára Samková nedávno na semináři ve sněmovně přirovnala islám k nacismu, na základě čehož se z publika zvedl turecký velvyslanec a na protest odešel. Později dokonce požadoval trestní stíhání Samkové, ta na oplátku žádá jeho vyhoštění. Bylo to srovnání adekvátní? Je to legitimní součást svobody slova a veřejné debaty nebo mohlo dojít k porušení zákona a mělo by to být potrestáno?
Každý názor ve skutečné demokracii musí být součástí svobody slova, protože ta je nedělitelná. Trestat za názory je totalitní praktika a soumrak svobody. Pokud někdo odejde, je to jeho právo. Pokud někdo nesouhlasí, ať nesouhlasí. Ale trestat za názor, to je konec svobody a demokracie, o kterou jsme při sametové revoluci usilovali. A trestat za názor je také zcela v rozporu s hodnotami západní civilizace, ke kterým se hlásíme. Bohužel po trestech za názor často volají ti, kteří se západními hodnotami ohánějí nejvíce.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
