Zlaté časy dvojího metru. Fialův mediální poradce už vykazuje první výsledky. Bývalý televizní ředitel Hreha má srovnání s normalizací

Anketa

Prožije Evropa letní prázdniny už v míru?

32%

61%

hlasovalo: 41724 lidí

Premiér Petr Fiala (ODS) s polským a slovinským protějškem navštívili obklíčený Kyjev. Setkali se ukrajinským prezidentem. Co podle vás cesta na Ukrajinu přinesla a o čem vypovídá?

Vzhledem k plíživé normalizaci české společnosti a narůstající tendenci stěžejně posuzovat dění kolem nás prizmatem ohrožení národní bezpečnosti, budu citovat předsedu nejpočetnějšího europarlamentního klubu evropských lidovců Manfreda Webera, jenž by měl být dalek produkci dezinformací. Ten tuto misi v televizi ARD charakterizoval coby podporu Ukrajiny v jejím boji s ruským agresorem. Význam cesty dle něj lze lépe pochopit, pokud se podívá na historii Polska, Česka a Slovinska a na jejich zkušenosti s Ruskem či Sovětským svazem.

Weber však nereagoval na část dotazu o mandátu premiérů. Moderátorka se ho proto znovu zeptala, jaký oficiální mandát ministerští předsedové měli. Uvedl, že neví.

Spekuluje se, nakolik byla cesta na Ukrajinu odvážným krokem se záměrem PR, nebo skutečnou podporou a pomocí Ukrajině. Jak to vidíte vy?

Slovenský premiér Eduard Heger svou neúčast odůvodnil vysokou mírou bezpečnostního rizika, o němž ho informovaly jeho dobře informované zdroje. Vzhledem k tomu lze dedukovat, že premiér Fiala nedisponuje natolik informovanými zdroji, nebo je větším hrdinou ve srovnání se svým slovenským kolegou, což by mohlo přispět k lepšímu image Čechů a Moravanů v části slovenské veřejnosti.

Právě po této návštěvě se ještě více začalo hovořit o Fialově kandidatuře na Hrad. Ozývají se hlasy, že profesor a politolog se ukázal jako chlap a jako prezident by byl nejlepší volbou. Souhlasíte s tím?

Proč ne? Pár správných chlapů by se nám hodilo i v jiných vysokých ústavních funkcích.

Premiéři tří zemí neměli k cestě pověření Evropské unie ani Severoatlantické aliance, za což nyní čelí kritice. Avšak německý kancléř Olaf Scholz nebo francouzský prezident Emmanuel Macron také neměli žádný mandát k návštěvě Moskvy. Co si o tom myslíte?

Mocenská pozice Německa či Francie je celosvětově, ale i v rámci Evropské unie nesrovnatelná s postavením a image Polska, Slovinska nebo Česka. Takže asi tak.

Jak si premiér vede, v současné krizi nedaleké války, přicházejících uprchlíků a stoupající inflace i cen?

Premiér Fiala je možná chlap, nicméně coby politik nemá na Viktora Orbána, jenž dle všeho dokáže maďarskou společnost ochránit před důsledky spekulativních ataků distributorů ropy, plynu a elektrické energie, které mohou v zemích dosud majoritně závislých na ruských surovinách v konečném důsledku způsobit značné politické změny.

Jak jako mediální odborník hodnotíte česká média a jejich informování v těchto časech? Jsou objektivní? Nabízejí široké spektrum názorů i postojů?

Česká média hlavního proudu už plují po proudu, stejně jako mrtvé ryby. Část šéfredaktorů, editorů a mluvících či píšících hlav po zavedení cenzury alternativních médií srovnala krok a ostatní klopýtají s nimi. Instalace reprezentanta nejsilnější mediální lobby Michala Klímy do pozice premiérova poradce pro média už vykazuje první výsledky. Specialisté na uplatňování dvojího metru a principu ušlechtilých lží zažívají zlaté časy.

Některé státy se snaží obyvatelům ulehčit situaci s cenami úpravou DPH či zastropováním cen energií. Premiér Fiala však řekl, že nelze realizovat kroky, které navrhují populisté. Je to tak?

Premiér hájí zájmy oligarchů, o nichž nepochybuje, že mu při cestě z vrcholu pomůžou obdobně, jako když se o něj ucházel.

Pokud by se Petr Fiala prezidentem stal, musel by se vzdát postu předsedy vlády. Vidíte vhodného kandidáta na jeho místo?

Vzhledem k ignoraci poměrného zastoupení ve vedení Sněmovny bych doporučil postupovat obdobně i ve Strakově akademii, tudíž bych navrhoval šéfa Pirátů (Ivana Bartoše, pozn. red.).

Přes dvě desítky internetových stránek čelí blokaci ze strany CZ.NIC, správce české domény, a to na popud bezpečnostních složek či vlády, případně v koordinaci – na to se názory různí. Důvodem pro blokaci má být ohrožení bezpečnosti státu v době válečného konfliktu na Ukrajině a proruské směřování těchto serverů. Mezi nimi byly i weby názorové, případně analytické a podobně. Je současná krize dostatečným důvodem, proč cenzurovat informace?

Žádná krize není důvodem k cenzuře, která vždy předchází totalitě. Na straně druhé je nutno tvrdě postihovat každé médium, které u soudu nedokáže doložit důkazy o pravdivosti svých tvrzení. Až pak by měla komisařka Jourová i české soudy preventivně tvrdě zakročit. V Evropské unii stejně jako v ostatních částech světa jsou však vydavatelé médií rovní a rovnější. Prokážete-li u soudu, že rovnější... Kupříkladu Bakalovo vydavatelství účelově lže, soud ho po jedenácti letech odsoudí k omluvě, kterou však jeho lokajové v Respektu zveřejní v rozporu s rozsudkem mezi dopisy čtenářů. Senát Vrchního soudu na takový úskok pak reaguje replikou: A co jste čekali?

Jinými slov, globalisté ve vedení státu svým mediálním bratrům v triku tolerují jakékoliv dezinformace, které vydávají za seriózní informace – a současně cenzurují informace svých oponentů, jejichž nepodloženost u soudů nikdy neprokázali. Výstupy nadšenců, kteří mají pocit, že svou antidezinformační erudici získali už v průběhu kojení, nemohou na této totalitní realitě opravdu nic změnit. Jarek Nohavica se nemýlí, když tvrdí, že se narodil a umře ve stejném politickém režimu. Plete se jen v tom, že to nebyl komunismus, nýbrž režim s totalitními prvky, jehož občané více či méně pasivně konzumovali propagandu manipulátorů, kteří jimi pohrdali obdobně jako dnes.

Ministr vnitra a šéf STAN Vít Rakušan prohlásil, že nejsme bombardováni bombami opravdovými, ale bombami dezinformačními. Potřebují Češi dohled státu nad tím, co mají číst?

Faktem je, že všichni obyvatelé zeměkoule jsou dennodenně bombardování ideologickou propagandou svých vládnoucích politiků, kteří se ve svých extrémně lukrativních pozicích chtějí udržet co nejdéle. Manipulace v takzvaných demokratických zemích je postavena na fikci svobody, což je nejsofistikovanější a nejzákeřnější forma manipulace. Občané těchto zemí jsou trvale vystaveni tlaku prvoplánových opinionmakerů, tedy bezpáteřních novinářů, které doplňují vybraní blogeři. Ti naoko píšou o všem možném, avšak udržují ideologický kurz shodný s vydavatelem. Tyto manipulátory pak doplňují skrze anonymní rubriku formou komentářů či názorů někteří špičkoví specialisté, kteří dokážou diskreditovat oponentní, respektive ideologicky nesprávné názory nezaujatých čtenářů už v zárodku. Tento vyšší princip působí navenek pluralitně vzhledem k nabídce produkce různých autorů.

Nicméně, lidé schopní analýzy informací z alternativních zdrojů přesto mají šanci trvale udržet svou imunitu vůči režimní propagandě. Ministr vnitra Vít Rakušan zřejmě není natolik omezený, aby věřil, že cenzurou tuzemských alternativních zdrojů zvýší procento občanů, kteří mainstreamu důvěřují. Myslím, že stejně jako většina mladých pragmatických politiků pochopil, že globalisté, kteří si nechají kvůli dolaru či euru koleno navrtat, bezostyšně takzvaně pustí peří pro bohulibý boj s dezinformacemi. Rakušan dělá v podstatě to samé, co naše generace kdysi, když s heslem Se Sovětským svazem na věčné časy čerpala zdroje z jinak úzkoprsého eráru.

Jakou důvěru máte v český národ a v jeho schopnost zjišťovat fakta, analyzovat informace a odlišit fakta od manipulace?

Důvěru mám stejnou jako v kterýkoliv jiný národ. Musím však přiznat, že donedávna jsem podléhal přesvědčení, že mladá generace disponuje těmito schopnostmi v menší míře. Poslední dobou však mám možnost spolupracovat s mladými lidmi, kteří mě příjemně překvapili. Proto nepochybuji o neúspěchu globalistů a o postupném přechodu korporátního kapitalismu na vyšší demokratičtější formu kapitalismu, jenž bude disponovat nástroji k omezení moci nikým nevolených oligarchů. Vývoj ve Spojených státech i v ostatních částech světa naznačuje, že to nemusí trvat tak dlouho, jak se mnohým z nás zdálo.

Před třemi lety jste mi v rozhovoru řekl: „Záleží jen na nás, jestli budeme volit politiky, kteří budou ve svých programech deklarovat, že ochrání nezávislý internet, anebo budou garantovat naše blaho na bázi inovované totality.“ Jak to Čechům jde?

Na první pohled, vzhledem k výsledkům voleb do obou parlamentních komor, by se mohlo zdát, že Češi rezignovali na svou perspektivu. Nicméně vláda a koaliční poslanci budou mít po zbytek mandátu unikátní příležitost ukázat své dovednosti. V konfrontaci s činností establishmentů v Polsku, na Slovensku a zejména v Maďarsku veřejnost zcela jistě posoudí míru poklesu životní úrovně v jednotlivých státech, mezi nimiž Česká republika tradičně nebyla outsiderem.

Nakolik se obáváte ztráty svobody projevu, o níž se v této souvislosti hovoří?

Ke ztrátě svobody projevu už došlo v souvislosti s válkou na Ukrajině – a dále pak dojde ve všech zemích Evropské unie vzhledem k tomu, že příslušné orgány Evropské unie s největší pravděpodobností schválí Zprávu o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací – označení 2020/2268(INI).

Aktuální situace mi připomíná středoškolská studia v letech 1968 až 1972. V rámci takzvané normalizace se vyrojili noví, zpravidla mladí kariéristé, kteří svými agresivními mediálními výstupy dělali vše pro zastrašení svobodomyslných lidí. První vlaštovky jsem už zaregistroval. Další budou nepochybně následovat. Nic však netrvá věčně; čím dřív to začne, tím dřív to skončí.