V programu sociální demokracie jsem si mimo jiných nesmyslů všiml slibu zavedení bezplatné přepravy důchodců a studentů ve veřejné dopravě objednávané kraji.

Odhlédnu-li od skutečnosti, že s podobným heslem zavedení bezplatné hromadné městské dopravy jsme se setkali ve volbách do Jihomoravského kraje a příslušné zelené uskupení velice rychle po volbách objevilo „objektivní“ skutečnosti, které daný slib neumožňují naplnit, považuji podobné sliby za nehorázné klamání veřejnosti, asi něco na způsob prodejních akcí pro důchodce.

Ne, že by jízdné zdarma nebylo možné. Skutečně jsou místa, kde si to minimálně na úrovni města mohou dovolit. Setkal jsem se s tím třeba nedávno v Corvallisu ve státě Oregon v USA. Ve městě velkém zhruba jako Prostějov s 50 000 obyvateli funguje 8 bezplatných autobusových linek s frekvencí zhruba jedenkrát za hodinu od časných ranních hodin do podvečera. Pokud vím, v Prostějově není frekvence o mnoho hustší a linek srovnatelně. To je ovšem skutečnost spíše menšího města (na americké poměry) jen potvrzující pravidlo, že naopak za nepříliš frekventovanou meziměstskou veřejnou dopravu si cestující zase pěkně připlatí.