Tak, vážený pane předsedající, dámy a pánové, mám tady láhev a hodně papírů. Neznamená to, že budu mluvit dlouho, aspoň doufám.
V uplynulém volebním období v roce 2021 až 2025 byl projednán sněmovní tisk 504, novela zákona o návykových látkách, která byla následně přijata a promítla se do zákona 321/2024. Byl to poslanecký návrh Toma Philippa, Zdeňky Crkvenjaš Němečkové, Michaely Šebelové, Martiny Ochotnické, Kláry Kocmanové, Davida Kasala a Věry Adámkové. Čili vidíte, že to bylo napříč spektrem politickým ve shodě a byl to poslanecký návrh.
Jádrem té novely zákona o návykových látkách bylo zavedení dvou kategorií látek. Byly to látky psychoaktivní a byly to látky psychomodulační. Ty zařazené psychoaktivní látky, to byla skupina, do které se má zařadit látka, která má potenciálně zdravotní riziko, je to nějaká látka, která může ovlivňovat vědomí toho člověka. Není to ale látka, o které máme už dostatek vědeckých vědeckých poznatků, a proto tu látku zařazujeme do této skupiny. Je zákaz ji distribuovat, vyrábět, prodávat, ale může se zkoumat, může se vědecky zkoumat a po dobu toho zkoumání je v této v této skupině zařazených psychoaktivních látek.
Pak je tady druhá skupina, to jsou psychomodulační látky. To jsou látky, u kterých se prokáže, že jejich zdravotní a sociální riziko je nízké. To znamená jsou pro společnost jsou pro společnost přijatelné. Neznamená to, že jsou zdravé, neznamená to, že bychom je měli užívat, ale prostě není zase úplně důvod je zakázat, tak jako nějaké tvrdé drogy. Praktický smysl je tedy v tom, že tady máme nějakou třetí cestu, která vlastně umožňuje regulovat látky, které mají vliv zdravotní a mají špatný vliv zdravotní a sociální, ale nedosahuje to prostě té účinnosti, té síly tak, aby to byl důvod je zakázat a samozřejmě ty, kteří je potom používají, anebo ty, kteří je distribuují, prodávají, tak penalizovat.
MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA
Tato novela vlastně nastavuje tedy pravidla, která zásadním způsobem řeší prodej a marketing těchto látek. Je možné je prodávat pouze dospělým ve specializovaných prodejnách, ne v automatech ne ve školách,ne v restauracích nebo supermarketech, a internetový prodej je také zakázaný, pokud tedy neprokáže ten, kdo kupuje, že je ve věku nad 18 let, tedy plnoletý, a musí se vlastně dodávat ty látky nebo ty výrobky přímo do vlastních rukou. Čili to, co se tímto chtělo dosáhnout, bylo, aby tyto látky, které mají menší zdravotní a sociální riziko, byly vlastně vyloučeny k prodeji a distribuci a reklamě dětem. Chtěli jsme ochránit rodiny. Chtěli jsme pomoct rodičům, aby ve chvíli, kdy nemají dohled nad tím dítětem, tak ono nemělo možnost si koupit tuto látku v běžném automatu nebo v obchodě. A ta situace nastávala, vlastně ten zákon vzniknul z iniciativy, z občanské iniciativy, kdy se na nás obraceli rodiče, kdy se na nás obraceli ředitelé škol nebo učitelé, kteří vlastně říkali: hele, my tady máme děti, ony jsou zmatené nebo jsou pod vlivem třeba toho kratomu nebo nějakých dalších látek a není možné, prostě my jim v tom nemůžeme zabránit, protože si to prostě koupí před školou. Na tento seznam byl právě, jak jsem již řekl, do té skupiny tedy těch psychomodulačních látek, právě zařazen kratom jakožto látka, která byla uznána jako zdravotně méně - nebo s menším zdravotním účinkem a menším sociálním dopadem.
No ale já musím říct druhou věc. Kolem toho kratomu teďka vznikla v minulém týdnu nebo v předminulém týdnu velmi zvláštní situace. Ministerstvo zdravotnictví vyslalo zvláštní signál, rozhodlo se, že tuto látku přeřadí mezi látky, které jsou vyloženě zakázané, penalizované, kde jaksi jejich prodej a distribuce a užívání jsou kriminalizovány. Nejprve to navrhlo nebo navrhlo to Ministerstvo zdravotnictví vládě. Vznikl poměrně velký zmatek, protože samozřejmě ti, kteří dostali licenci, mají licencované obchody, tak nechápali, co se najednou děje, když nebylo nějaké jasné odůvodnění vědecké, které by řeklo, tady je prostě velké riziko. Samozřejmě nechci jakkoliv zlehčovat mediální zprávy o tom, že v důsledku užívání kratomu, alkoholu, v kombinaci s alkoholem může dojít i k závažnému poškození zdraví nebo úmrtí, ale je právě na lidech, aby si dávali, když jsou dospělí, pozor a takovému riziku se nevystavovali.
Jak vnímáte demonstraci Milionu chvilek na Letné?Anketa
Takže vznikl tento zmatek, který vyvolalo tedy Ministerstvo zdravotnictví. Vláda potom nakonec rozhodla, že nezařadí tu látku na ten seznam těch vyloženě zakázaných látek. A já jako nechápu, co se může na té vládě stát. Přece buďto tam jdu s předkladem, který mám jasně silně odůvodněný, vědecky odůvodněný. Jedná se o Ministerstvo zdravotnictví, tady je prostě třeba vždycky vycházet z vědecky odůvodněných zpráv. No a pak ta vláda podle mého soudu nemá moc na výběr, musí musí to schválit. No anebo to nemám řádně odůvodněné no a pak tam s takovým příkladem nebo s takovým předkladem nechodím. Vyvolává to samozřejmě zmatky ve společnosti, vyvolává to nejasnosti a ta rozhodnutí, pokud jsou potom takhle měněná, tak z nich vyplývá určitá možná nedůvěra lidí ve stát. A já proto si myslím, že bysme neměli dělat takovéto rozhodnutí anebo bychom měli jaksi vysvětlit potom společnosti, jak to vlastně jsme mysleli a proč jsme se takhle rozhodli, ať už tím nebo jiným směrem.
A proto navrhuji bod Informace ministra zdravotnictví o zajištění srozumitelné, předvídatelné a vymahatelné politiky státu při regulaci kratomu a dalších psychoaktivních látkách. (Obrací se k předsedajícímu.) Předám potom...
Tak a včera jsem měl přednášku na jedné konferenci v Mikulově, vzdáleně tedy, byl jsem tu s vámi, ale vzdáleně jsem přednášel. A bylo to o kvalitě, dostupnosti a udržitelnosti českého zdravotnictví. A já jsem se rozhodl, že využiju toho, že jsem se ponořil do té situace kolem českého zdravotnictví a jeho výhledu na rok 2027 a že vás tak nějak trošku jaksi seznámím s těmi úvahami, které v této souvislosti mám.
Jednalo se o přednášku, kde jde o hlavně o kvalitu a dostupnost té péče a klíčovými problémy, které nás čekají v těch příštích letech a které nás čekají ale v té blízké budoucnosti, nejenom v té vzdálené budoucnosti, je stárnutí populace stárnutí zdravotníků, mzdový tlak ze strany zdravotníků, nákladné inovace, nové léky, nové léky na vzácné choroby, ale i nové technologie. Pak je tady to, že tu poptávku neumíme řídit, nemáme dostatečně populaci nastavenou na to, aby chodila na preventivní prohlídky, aby se chovala ke svému zdraví tak aby vydržela... (V sále je hluk, předsedající řečníka přerušuje.) Děkuji. Je tu tedy spousta problémů které budeme muset v současnosti řešit tak, aby nás v blízké budoucnosti nedohnaly.
U toho stárnutí populace vám řeknu jenom několik čísel. V roce 2023 tady bylo 2,2 milionu seniorů nad 65 let, a v roce 2050 nás čeká 3,1 milionu seniorů, kteří budou nad 65 let. Když se podíváme na vývoj kardiovaskulárních onemocnění, tak do roku 2040 nás čeká nárůst zhruba o 25 procent. U srdečních selhání je to téměř 50 procent nárůstu do roku 2040. U zhoubných nádorů je to nějakých 40 procent nárůstu do roku 2040. U kolorektálního karcinomu je to zhruba třicetiprocentní nárůst. To jsou všechno data, která jsou z ÚZISu, to znamená seriózní instituce, která dělá správné odhady. Hovoří o tom, že nás čeká velká finanční zátěž, protože péče o ty pacienty je velmi finančně náročná.
Máme tady k tomu další tabulku, která přichází do přerozdělení, a která nám říká, jaký je náklad na jednoho průměrného pacienta v určitém věku. Takže třeba ve věku 65 až 69 let je to u mužů roční náklad 71 000 a u žen je to nějakých 54 000, téměř. U občanů nebo u pacientů nad 75 let je to už 103 000 ročně a u žen 77 000 ročně. Abyste měli představu, tak třeba u věkové kategorie 20 až 24 je to pouhých 15 000.
To znamená, že pokud se člověk dožije těch 75 let a výš, je výrazně víc nemocný a samozřejmě výrazně víc čerpá ze zdravotního pojištění. Takovýchto občanů tady bude v období kolem roku 2050 3,25 milionu vůči současným 2,2 milionu. To znamená, skoro o milion víc. Dovedete si představit anebo dopočítat, jaké náklady nás v tomto ohledu čekají. To není jenom do toho roku. Každý rok přibývá občanů, kteří jsou v této věkové kategorii, tím pádem každý rok tady dochází k tomu, že je velký tlak na to, aby se výrazným způsobem navýšily ty budgety.
To, k čemu jsem vlastně chtěl dojít, je dohodovací řízení. V této chvíli probíhá dohodovací řízení. To dohodovací řízení probíhá mezi poskytovateli a plátci. Bylo oficiálně odstartováno 29. 1. Mělo by skončit někdy v půli června a ministerstvo by pak výsledky toho dohodovacího řízení mělo dostat někdy ke konci června k tomu, aby je potom transponovalo do úhradové vyhlášky. Dohaduje se nějakých 15 různých skupin - akutní lůžková péče, následní lůžková péče, praktičtí lékaři a další a další skupiny. Dohadují se se zdravotními pojišťovnami.
Co je pozitivní a za co musím ministerstvo a ÚZIS pochválit, že byla zveřejněna poměrně masivní datová základna v nějakých osmi dimenzích, 50 sadách, kdy se můžeme podívat až na jednotlivá zařízení, na jednotlivá oerpéčka. Čili, nápad té nemocnosti je poměrně dobře zmapovaný, tím pádem i debaty o tom, jakým způsobem to uhradit, budou poměrně sofistikované.
No, ale přiznejme si - pan ministr pro to často pléduje, aby tady došlo během dohodovacího řízení k dohodě - tak přiznejme si, když vám řeknu tady tu situaci finanční, jak se ty dvě strany mohou dohodnout? Finanční výhled na příští rok je takový. V roce 2026 jsme jsme si půjčili nebo se predikuje, že si půjčíme, zhruba 20 až 22 miliard, které v tuto chvíli jsou na účtech zdravotních pojišťoven, nejsou kryty meziročním nárůstem. Čili je to nějaký minus roku 2026.
V roce 2027 předpokládáme takzvané mandatorní náklady, které bude mít zdravotnictví - představte si pod tím růst centrové péče, růst receptových léků, zvláště po rozvolnění, kdy mohou mnohé léky psát proti dřívějšímu systému i praktičtí lékaři, růst PZT, nové výkony, které jsou v seznamu zdravotních výkonů, nové kapacity, jako třeba onkologie v Motole a podobné - tak tady počítáme s nějakými 12, 13 miliardami těchto mandatorních nákladů.
Meziroční nárůst finančních prostředků, který plyne z výběru pojistného za státní pojištěnce, z pravidelné valorizace, a který plyne z navyšování platů - to znamená těch 13,5 procenta, nominálně je vyšší než v tom roce minulém - je nějakých 26 miliard. Takže, finanční prostředky, které nám stoupnou, které můžeme jakoby rozdělit, jsou 26 miliard. Proti tomu máme ale náklad, půjčku z dalšího roku, to znamená ten minus roku 2026, zhruba 22 miliard, a těch 12 miliard mandatorních nákladů. To znamená, když to sečteme, je to nějakých 34 miliard.
Z toho jasně vidíme, že rok 2027 jde do toho dohodovacího řízení s nějakými minus 8 miliardami. To znamená, ty dvě strany se budou dohadovat v tom smyslu. Na jedné straně budou pojišťovny, budou říkat: My máme tolik a tolik peněz. Na druhé straně budou říkat: My vám nemůžeme dát víc, protože prostě už je nemáme. Je to o 8 miliard méně, než by odpovídalo tomu, aby ten nárůst byl nulový, abychom jenom pokryli to, co prostě v tom roce je. Naproti tomu budou zdravotnická zařízení, těch 15 segmentů, které budou říkat: No, ale my máme inflaci, my máme zvýšené náklady na personál, my máme spoustu nákladů, a vy nám tady nabízíte ne nulové, ale dokonce záporné navýšení v řádu třeba dvou procent. No, jak se tyhlety dvě strany mohou dohodnout?
Já to říkám i kvůli panu ministrovi, protože on vždycky říká: Chci, tlačím na to, aby se dohodli. Ale tady to je kvadratura kruhu. Oni se prostě nemohou dohodnout, protože jedni chtějí peníze a druzí je nemají. Oni by jim je třeba i dali, ale oni je fakt nemají.
No, a teď se tedy blížím k meritu věci. Pokud stát nějakým způsobem nezasáhne, tak to dopadne tak, že se nepokryjí ani ty mandatorní náklady. To znamená, nebude růst biologické léčby, nebude růst třeba péče o vzácná onemocnění, nebude, jak uhradit nové kapacity, nebude, jakým způsobem třeba reagovat na nové ambulance v nějakých vyloučených oblastech, kde třeba nejsou praktičtí lékaři nebo kde nejsou specialisté. Čili, ta situace bude, bych řekl, velmi nepříjemná nejen pro pana ministra, který bude muset toto nějakým způsobem řešit, ale i samozřejmě pro ten terén. Hlavně to dopadne na ty konkrétní pacienty.
Proto jsem si dovolil tady navrhnout bod, a sice ten bod bude znít: Dohodovací řízení o úhradách zdravotní péče pro rok 2027 se dostává do slepé uličky. Bez dodatečných zdrojů hrozí reálný pokles úhrad, což by znamenalo zhoršení dostupnosti a kvality péče, méně vyšetření, omezení moderní léčby a horší dostupnost inovativních léků pro pacienty se závažnými onemocněními. Proto je nezbytné nad rámec běžného růstu výběru pojistného posílit systém o dalších cca 20 miliard, což odpovídá přibližně navýšení o 300 korun měsíčně za státního pojištěnce.
Chápu, že 20 miliard je poměrně hodně peněz, ale berte to tak, že pokud toto neuděláme, tak ve zdravotnictví nastane velké pnutí a i když je tu tlak na racionalizaci, na to, aby se dělaly jenom ty efektivní výkony, tak prostě z roku na rok se taková změna nestane a pokud tyto finanční prostředky zdravotnictví neposkytneme, tak vůbec nezávidím panu ministrovi Adamu Vojtěchovi to, že bude muset k poslednímu říjnu napsat úhradovou vyhlášku, ve které řekne zdravotníkům: je mi líto, minus dvě procenta.
Děkuju vám za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
