„Rozhodli jsme se tento prostor a unikátní výtvarné dílo zachránit, i když jde o velmi náročný úkol. Vzhledem k rozsahu restaurátorských prací a k velikosti tohoto bohatě zdobeného sálu byla tato důležitá akce od počátku koncipována jako více etapová,“ vysvětlil primátor Antonín Staněk, který se ve čtvrtek zúčastnil kontrolního dne. Momentálně se do finále blíží V. etapa rekonstrukce, která uvede do původního stavu stěnu s okny. Radní současně schválili další pokračování záchrany slavnostního sálu.

Povrch stěny s okny, která je při vstupu do sálu vpravo od dveří, má plochu přibližně 130 metrů čtverečních, opět se tedy jedná o velmi rozsáhlou plochu, souvisle pokrytou freskovou výmalbou. „V současné době už je povrch velmi citlivých klihových a temperových maleb očištěný od dlouhodobě ulpělých nečistot, přemaleb a lokálních retuší,“ popsal aktuální stav prací vedoucí restaurátorského týmu Radomír Surma. Přemalby a retuše bylo nutné odstranit proto, že byly dělány na znečištěný povrch a proto po očištění celé plochy byla tato místa výrazně tmavší. „Dále provádíme injektáž, hloubkové zpevnění zdiva a omítek a povrchové zpevnění maleb k vápennému podkladu,“ dodal restaurátor. Současně už začalo zatmelování defektů vápenným tmelem a poté jemným štukovým tmelem. Práce by měly být hotovy do konce listopadu. Náklady na pátou etapu restaurátorských prací činí 1,54 milionu korun, městu se podařilo získat dotaci z rozpočtu ministerstva kultury ve výši 1 milion korun.

Kromě samotných restaurátorských prací bylo ovšem nutné provést sanaci mezistropní konstrukce. Bez této fáze by nemělo celé restaurátorské dílo velký smysl, protože vnitřní konstrukce stropu nad sálem byla ve velmi špatném technickém stavu. Významný podíl na vzniku kritické situace měl lokální požár, k němuž došlo v místnosti nad sálem někdy v 70. letech minulého století. Oheň tehdy poničil trámy a místy zcela zničil podbití omítek, které se v jednom kritickém místě fabionu jen zázrakem nepropadly. Následkem těchto poruch pak klesal strop s freskami, místy až o 20 centimetrů. Po provizorní a ne zcela profesionální opravě v minulosti přisypávali na již existující zásyp řemeslníci do prostoru mezi podlahou a stropem další vrstvy převážně stavební sutě, které měly poškozený strop vyrovnat. Zásyp ale značně zatěžoval stropní konstrukci, navíc místy silně porušenou ohněm, takže ho nyní bylo nezbytně nutné odtěžit.