Horní komora parlamentu na svém zasedání 12. 10., byť v diskuzi zazněla řada výhrad, v prvním kole novelu podpořila. Zároveň však zkrátila lhůtu na její projednání ve zdravotnickém výboru tak, aby mohla projít schvalovacím procesem koncem listopadu. Pak bude záležet na tom, zda ji stihne včas projednat nová Sněmovna PČR.
„Samozřejmě je nutné doladit některé problémy a nedostatky,“ říká MUDr. Pavel Čermák, Ph.D., asistent a konzultant senátora Zdeňka Nytry pro oblast zdravotnictví. Přesto je přesvědčen, že e-recepty přispějí nejen ke zlepšení komfortu pro pacienty, ale zvýší také možnost kontroly lékařů směrem k nim.
V čem spatřujete pozitiva elektronických receptů?
P. Čermák: Jednou z funkcí elektronického receptu by mělo být vytvoření lékového záznamu pacienta. Přístup do záznamu, v němž by byly evidovány předepsané léky, by měl pacient a mohl by ho povolit i lékaři. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) si od této funkce slibuje možnost odhalení duplicit předepsaných léků (v případě, že pacient navštíví více lékařů a nechá si u nich předepsat stejný medikament) či kontroly nežádoucího vzájemného působení léčiv.
Nemůže dojít ke zneužití citlivých údajů?
P. Čermák: SÚKL požaduje vstup do základních registrů pro jednoznačné ztotožnění pacienta. Je to jediný důvod. Chce vědět, že Adam Novák, který je ošetřován u konkrétního lékaře, je skutečně Adam Novák, a v tom případě garantuje jeho správný a plný lékový záznam. Ústav odmítl kritiku, že tím získá přístup k citlivým informacím, kdo se na jaké onemocnění léčí.
Tuto úlohu ale nemůže SÚKL plnit bez změny legislativy. Proto poslanci sněmovního zdravotnického výboru dali v květnu zelenou návrhu zákona o elektronické identifikaci. Doporučili přitom – a posléze se k nim přidaly senátní výbory – také přijetí dvou pozměňovacích návrhů souvisejících zákonů. Jeden z nich umožňuje vstup do základních registrů Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, druhý národnímu kontaktnímu místu pro výměnu zdravotnické dokumentace s evropskými státy, členy EU. Senát návrhy schválil.
Senátor Plaček a jeho podporovatelé i část lékařů argumentují tím, že dvouletý odklad je potřebný pro zavedení příslušných změn ve zdravotnickém systému, včetně jeho obsazení mladšími lékařkami a lékaři, kteří již běžně ovládají práci s počítačem. Obávají se, že především starší lékaři v malých městech a na venkově, kteří dosud nepracují s internetem, ukončí svou praxi, což povede ke zhoršení dostupnosti zdravotní péče…
P. Čermák: Tuto argumentaci považuji za nesmyslnou – vícero praktiků mi potvrdilo, že nikdo do důchodu nepůjde. Nadto ministerstvo zdravotnictví chce těmto lékařům náklady navíc, které odhaduje na zhruba 4000 korun ročně, kompenzovat v úhradové vyhlášce. Lékaře včetně zubních navíc nemine v březnu 2018 povinnost zapojit se do EET- elektronické evidence tržeb – takže internetový přípoj stejně budou muset mít. Nejen v médiích proběhla informace, že asi 99 % praktických lékařů počítač již má. Jak jinak by mohli účtovat pojišťovnám, které přijímají jen elektronické vyúčtování? Další nesmyslný argument odpůrců elektronizace zdravotnictví. A je zajímavé, že e-neschopenky nikdo nezmiňuje.
Senátoru Zdeňku Nytrovi jste tedy doporučil zavedení e-receptů neodkládat?
P. Čermák: Jednoznačně ano. A ztotožňuji se s jeho vyjádřením v rozpravě k novele zákona v Senátu 12.10. Ve svém vystoupení Zdeněk Nytra mj. uvedl - cituji: „Mně se nelíbí argument, když už ta povinnost platí delší dobu, prohlášení praktických lékařů, tak my to zavřeme. Která další povinnost příště bude takhle vynucována, aby se nemusela plnit ze zákona? Tak tu ordinaci zavřeme. Kdo se ptal hostinských, když mají problém s připojením na EET? Nikdo se jich neptal. Prostě musí. Kdo se ptal městských strážníků, kteří nesplňují vzdělání, a taky měli přechodnou dobu... Nikdo se jich neptal. Ti, co nesplnili, tak museli odejít. Kolegyně Filipiová zjišťovala na zdravotní pojišťovně Všeobecné, ani jedno procento lékařů nekomunikuje papírově se zdravotní pojišťovnou. Jinými slovy, více než 99 %. Takže to, že by doktoři neuměli s počítači, je nesmysl.“
Elektronické recepty v Česku zavedl zákon už v roce 2007. Do systému už byla zapojena většina lékáren, téměř 2200 zdravotnických zařízení a asi 12 tisíc ze zhruba 18 tisíc lékařů, kteří o to požádali. Lékařů je celkem asi 41 tisíc. Denně je předepsáno cca 22 tis. e-receptů.
Nový systém pro elektronické recepty na léky za 14,68 milionu korun bez DPH v současnosti vytváří firma Solitea Business Solutions (dříve Aquasoft), která loni vyhrála výběrové řízení.
Zmínil jste některé technické problémy a nedostatky.
P. Čermák: Ministerstvo zdravotnictví v současnosti počítá s výjimkami jen pro nepředvídatelné případy, například při výpadku elektřiny, internetu, nebo pokud bude muset lékař jet za pacientem domů. Pro tyto eventuality připravuje vyhlášku, neboť to bude řešeno pozměňovacím návrhem.
K technickým problémům patří skutečnost, že nelze přeposílat kódy pacientů lékárníkům na mobil z důvodu špatného formátu. Nyní se tyto případy řeší zasláním na e-mail, což funguje. Nevýhodou je, že při vzdálené návštěvě nelze dát kód pacienta – to by se musel lékař vrátit do ambulance.
Další je finanční zátěž, která je pro některé lékaře dosti vysoká (např. nutnost vyřídit si elektronický podpis), nicméně jim bude, jak jsem již zmínil, z části kompenzována.
V případě, že lékaři nevyužívají při předepisování žádný lékařský SW, mají v podstatě na výběr ze dvou variant: pořídit si svůj vlastní lékařský SW a připojení k internetu, nebo používat webovou či mobilní aplikaci pro předpis e-receptů. Tato aplikace je v současné době vyvíjena a bude k dispozici zdarma prostřednictvím SUKL.
Výjimky pro předepisování léků formou e-receptů jistě budou existovat, musí však být oprávněné, měly by být striktně specifikovány a zakomponovány v pozměňovacím návrhu nebo v novele zákona.
Je pravdou, že mnohé technické problémy jsou stále nedořešeny, ale jsem přesvědčen, že vše se zvládne v co nejkratším termínu.
Všechny dostupné informace k elektronické preskripci jsou k dispozici na stránkách SUKL (ZDE)
Jak se k povinnému zavedení e-receptů staví zdravotní výbor Moravskoslezského kraje, v němž působíte?
Výbor zdravotní a preventivní péče zastupitelstva kraje na svém červnovém zasedání podpořil zavedení e-Preskripce v nemocnicích zřizovaných, anebo založených Moravskoslezským krajem.
MUDr. Pavel Čermák, Ph.D. vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Už více než 20 let vede moderní kliniku pro léčbu neplodnosti GYNCENTRUM Ostrava, zároveň pracuje jako Senior Consultant na soukromé klinice v irském Dublinu. Od roku 2012 se angažuje v ODS, v současné době je mj. místopředsedou Oblastní rady ODS Ostrava. Je ženatý, má dvě dospělé děti. Jeho oblíbené motto: „Vize bez realizací jsou pouhými halucinacemi“ (Sigmund Freud)
(převzato z Profilu)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
