Nejdříve bych chtěl uklidnit pana předsedu Stanjuru, že jsem nikdy nebyl zaměstnancem státu s výjimkou mandátu, ale to se nedá považovat za zaměstnanecký poměr. Předtím jsem buď podnikal, nebo jsem byl advokátem. A přiznám se, že nemusí mít podezření, že bych se chtěl do služeb státu kdykoli v tomto smyslu jako úředník hlásit. Proto mi to dává určitou svobodu vyjadřovat se k návrhu zákona tak, jak se vyjadřuji, a vidět ho možná bez zaměření na to, abych rozhodoval sám o sobě. Takže nikdy neříkej nikdy, ale na 99 % vás, pane předsedo Stanjuro, prostřednictvím paní předsedající, mohu ubezpečit, že se do státních služeb v tomto smyslu a podle tohoto zákona nechystám. Ani potom, ani potom, jak na mě gestikuluje pan předseda Stanjura.

Druhé ujištění, a to si prosím, pane předsedo, prostřednictvím paní předsedající, ověřte u členů ústavně právního výboru za ODS, my rozhodně jako celek, nikoli jako koalice, ale jako celek jako výbor neposuzujeme jednotlivé návrhy podle toho, kdo je předkládá. A myslím, že úspěšnost opozičních návrhů - pozměňovacích, podaných v našem výboru je rozhodně větší, než tomu bývalo v minulosti, než tomu bývalo za vlády ODS a TOP 09. A já to nepovažuji za něco mimořádného. Považuji to za samozřejmé, abychom věci posuzovali podle obsahu, nikoli podle toho, kdo zrovna v tu chvíli má většinu v daném výboru. Konec konců nápady opozice - to je rozum zadarmo. A já si toho cením.