Předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka opakuje, že chce „chránit naši krajinu“. Realita je opačná: místo posílení ochrany přírody přichází oslabení institucí, které ji v Česku reálně zajišťují. Pokud někdo začne své působení na Ministerstvu životního prostředí škrtáním národních parků, nejde o ochranu krajiny, ale o její systematické rozkládání.

„Přesunout důraz na ochranu přírody – méně se snažit bojovat s klimatem a více chránit naši krajinu,“ to jsou slova Petra Macinky, pronesená při přebírání Ministerstva životního prostředí v lednu 2026. Návrh státního rozpočtu zcela v rozporu s těmito sliby počítá se zásadními škrty ve státním příspěvku pro dva naše národní parky. Šumava má přijít o více než 40 % finančních zdrojů ze státního rozpočtu a Krkonoše o čtvrtinu.. „Příspěvky nebudou stačit ani na platy zaměstnanců, což je zcela evidentní tlak na jejich propouštění. V národních parcích lidé pracují na ochraně toho nejcennějšího, co v české přírodě ještě máme a starají se také o návštěvníky, kteří národní parky rádi a hojně navštěvují,“ říká spolupředsedkyně Zelených Gabriela Svárovská. Tyto škrty nejsou technický detail ani účetní opatření. Jsou součástí politického směru, který dlouhodobě prosazuje deregulaci, oslabování veřejných institucí a podřizování veřejného zájmu krátkodobému zisku. Ochrana přírody je přitom jednou z oblastí, kde se rozklad státu projeví nejrychleji – a nejbolestněji.

Národní parky dlouhodobě doplácejí, na nedostatek strážců přírody, nemají předem zajištěné financování, desítky procent jejich rozpočtu je závislých na úspěšnosti projektových žádostí a další velmi významnou část jejich rozpočtu tvoří příjmy z prodeje dřeva. „Ty ale mají naopak logicky klesat. Národní parky nejsou komerční lesní závody a jejich cílem, jak říká i zákon, je postupně přivádět lesy k přírodě blízkému stavu a úplně v nich přestat zasahovat,“ upozorňuje spolupředseda Zelených Matěj Pomahač.