Zelení: Návrh rozpočtu krátí příspěvek NP Šumava o 40 % a KRNAP o 25 %

23.02.2026 19:05 | Monitoring
autor: PV

Strana Zelených varuje před plánovanými škrty v rozpočtu národních parků. Návrh státního rozpočtu na rok 2026 počítá se snížením státního příspěvku pro Národní park Šumava o více než 40 % a pro Krkonošský národní park o 25 %. Podle Zelených jde o přímý útok na fungování klíčových institucí ochrany přírody, který může vést k propouštění zaměstnanců, omezení péče o chráněná území i zhoršení služeb pro návštěvníky.

Zelení: Návrh rozpočtu krátí příspěvek NP Šumava o 40 % a KRNAP o 25 %
Foto: Zelení
Popisek: Zelení

Předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka opakuje, že chce „chránit naši krajinu“. Realita je opačná: místo posílení ochrany přírody přichází oslabení institucí, které ji v Česku reálně zajišťují. Pokud někdo začne své působení na Ministerstvu životního prostředí škrtáním národních parků, nejde o ochranu krajiny, ale o její systematické rozkládání.

„Přesunout důraz na ochranu přírody – méně se snažit bojovat s klimatem a více chránit naši krajinu,“ to jsou slova Petra Macinky, pronesená při přebírání Ministerstva životního prostředí v lednu 2026. Návrh státního rozpočtu zcela v rozporu s těmito sliby počítá se zásadními škrty ve státním příspěvku pro dva naše národní parky. Šumava má přijít o více než 40 % finančních zdrojů ze státního rozpočtu a Krkonoše o čtvrtinu.. „Příspěvky nebudou stačit ani na platy zaměstnanců, což je zcela evidentní tlak na jejich propouštění. V národních parcích lidé pracují na ochraně toho nejcennějšího, co v české přírodě ještě máme a starají se také o návštěvníky, kteří národní parky rádi a hojně navštěvují,“ říká spolupředsedkyně Zelených Gabriela Svárovská. Tyto škrty nejsou technický detail ani účetní opatření. Jsou součástí politického směru, který dlouhodobě prosazuje deregulaci, oslabování veřejných institucí a podřizování veřejného zájmu krátkodobému zisku. Ochrana přírody je přitom jednou z oblastí, kde se rozklad státu projeví nejrychleji – a nejbolestněji.

Národní parky dlouhodobě doplácejí, na nedostatek strážců přírody, nemají předem zajištěné financování, desítky procent jejich rozpočtu je závislých na úspěšnosti projektových žádostí a další velmi významnou část jejich rozpočtu tvoří příjmy z prodeje dřeva. „Ty ale mají naopak logicky klesat. Národní parky nejsou komerční lesní závody a jejich cílem, jak říká i zákon, je postupně přivádět lesy k přírodě blízkému stavu a úplně v nich přestat zasahovat,“ upozorňuje spolupředseda Zelených Matěj Pomahač.

Správy národních parků nezajišťují jen turistické stezky a informační centra. Jejich zaměstnanci v terénu monitorují stav lesů, vodního režimu, chráněných druhů i invazních organismů, podílejí se na prevenci požárů a pomáhají řešit konflikty mezi ochranou přírody a hospodařením v krajině. Pokud stát tyto kapacity omezí bude to reálné oslabení ochrany území, které má být nejpřísněji chráněné v celé republice.

Pokud národní parky nyní Červený  a Turek donutí propouštět, pocítí to především místní obyvatelé a návštěvníci parků. Správy NP budou muset rozhodnout, co z dosavadní práce už dělat nebudou – protože na to nebudou mít kapacity. Povinnosti, které jim ukládají zákony, nemohou přestat plnit, a tak pravděpodobně dojde na činnosti, které vyplývají z jejich zřizovacích předpisů, ale nejde o povinnosti ze zákona. Kvůli Motoristům sobě se tedy připravme na zhoršení kvality turistických cest, informací v terénu, zavřená informační centra, rozlučme se s populárními vzdělávacími programy a exkurzemi. „A to vše kvůli škrtům, které neušetří ani na půl kilometru dálnice,“ dodává Gabriela Svárovská. Škrty navíc nepřinášejí žádnou smysluplnou úsporu. Jde o politické rozhodnutí, které říká, že na ochranu nejcennější přírody v Česku „nejsou peníze“, zatímco na betonování krajiny, další dálniční projekty a developerské záměry se prostředky najdou. To není odpovědné hospodaření – to je přenastavení priorit proti veřejnému zájmu. Národní parky jsou přitom důležitou veřejnou službou, která chrání zdravé prostředí pro všechny.

“Vyzýváme ministra životního prostředí Igora Červeného, aby okamžitě zastavil plánované škrty a prosadil stabilní dlouhodobé financování národních parků ze státního rozpočtu. Národní parky nemohou být závislé na projektových výzvách ani na výnosech z prodeje dřeva – stát má povinnost zajistit jejich fungování jako základní infrastruktury ochrany přírody,” dodává Svárovská.

Ochrana přírody je každodenní práce lidí v terénu a institucí, které potřebují stabilní podporu státu. Motoristé místo ochrany krajiny předvádějí pravý opak: oslabují národní parky, rozkládají systém ochrany přírody a hazardují s tím nejcennějším, co v české krajině ještě máme.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Kdo přesně je za to odpovědný?

Vaše slova: ,,To, že by český stát mohl být odsouzen k odškodnění až 17 miliard korun firmě Diag Human, je naprosté selhání, které musí mít politické důsledky.“ Kdo z politiků je za to odpovědný a jaké důsledky by měl nést? Obecně mi přijde, že je chyba, že politici za svá rozhodnutí nenesou třeba a...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 2 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Havel (TOP 09): Pokud chceme odradit Putina, musíme navýšit výdaje na obranu na 5 % HDP

20:20 Havel (TOP 09): Pokud chceme odradit Putina, musíme navýšit výdaje na obranu na 5 % HDP

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k výročí ruské agrese proti Ukrajině.