Podle v tomto týdnu zveřejněných čísel ČSÚ míra chudoby v ČR mírně klesla, a to celkem o sto tisíc lidí. Máte pocit, že to je ve společnosti pozorovatelné? Anebo si Češi jen stěžují a pálí je „dobré bydlo“, kterého si neváží takového, jaké je?

„Sto tisíc lidí, to je jedno slušně veliké město. Jde-li o pravdivý údaj, pak je to jedině fajn. Z nemocniční praxe vím, že řada lidí žije krajně skromně. I tak totiž lze chudobu kulantně nazvat. Přitom, bohužel, mnozí i z těch skutečně slušných a celý život řádně žijících. Takzvané ‚nepřizpůsobivé‘ bych totiž vynechal. Nemyslím si, že by se jim u nás zase až tak moc křivdilo, jak je nám z Bruselu i ze zámoří tu a tam podsouváno. Spíše naopak,“ reagoval na toto téma pro ParlamentníListy.cz Jiří Koskuba.

Jak v této souvislosti na adresu této skupiny lidí dodal: „Přitom u mnohých z nich na 100 procent platí přísloví: Každý svého štěstí strůjcem. Navíc jejich příjem z dávek je často vyšší než penze lidí celý život poctivě pracujících a nikdy netrestaných. Je zvláštní, že ač bez vzdělání, právě oni umí sociální výhody využívat dokonaleji než mnohý absolvent prestižní univerzity. To je dost smutný paradox. Například vůči našim seniorům. Je mi poměrně záhadou, jak se svou penzičkou, která zhusta nedosahuje ani výše kapesného dětí z vyšších středních vrstev, vůbec přežívají. A to pomíjím lidi handicapované, invalidní i mnohé dlouhodobě nezaměstnané. Z nich zvláště pak ty v předpenzijním věku.“