Úprava trestního zákoníku by například uzákonila nižší trestní sazby za zanedbání povinné výživy a maření úředního rozhodnutí. Neplatičům alimentů by soudy totiž mohly ukládat trest omezení řízení motorových vozidel.

Předloha pojednává také například o domácím vězení. Po uplynutí poloviny trestu v obvyklém vězení by si doma mohli z rozhodnutí soudu odpykávat jeho zbytek lidé, kteří byli odsouzeni za přečiny. Domácí vězení nebo veřejně prospěšné práce budou hrozit v případě, že pachatel neuhradí uložený peněžitý trest.

Vězňům by se podle novely rovněž zkrátila lhůta, po jejímž uplynutí mohou znovu žádat o podmíněné propuštění na svobodu. Nyní je roční, nově má být poloviční.

Posílilo by se také postavení ředitelů věznic, kteří budou moci takovou žádost rovněž podat. Jejich návrhu by soud podle novely nevyhověl vesměs jen v případě, pokud by bylo zjevné, že by vězeň po propuštění na svobodu nevedl řádný život.

Soudy nyní přihlížejí při rozhodování o podmíněném propuštění ze zákona například k tomu, zda odsouzený nastoupil k výkonu trestu včas a zda odčinil škodu, kterou trestným činem způsobil. Podle novely by se ustanovení nově vztahovalo jen na zločiny, nikoli na přečiny.