Prvně jsem teď měla pauzu ve vydávání Deníku poslankyně – to proto, budu upřímná, že jsem na pár dní skončila v nemocnici a musela si dát nucenou pauzu ze zdravotních důvodů. Přiznám se: nebylo to jednoduché. Stalo se tak jen na pár dní, přesto, s mým obsazením ve výborech, komisích, podvýborech a radách stačí chybět jeden den a už mi „věci unikají“. Naštěstí se vše stalo před svátečními dny a měla jsem tak možnost si odpočinout na lůžku.

O to bude i můj dnešní deník kratší. V minulém týdnu, který byl tzv. poslanecký, což je týden, který se opakuje přibližně každé dva měsíce a v němž máte možnost zůstat ve svém kraji, se toho zase tolik neudálo. Politické titulky zaplnilo ovšem několik témat. Kromě ceny benzinu, kterou komentovat nechci, protože nejsem ani ekonom, a ani odborník na na Blízkém blízkém východě, to byl prezidentův prezidentům dopis premiérovi. A na ten se můžeme společně podívat.

Petr Pavel chce dodržovat zvyklosti Miloše Zemana

Komentovat prezidenta Pavla v každém dílu deníku mi připadá už poněkud únavné. Jistě si vzpomenete na slova ministra zahraničí Macinky: „My budeme prezidenta ignorovat,“ čímž myslel ignorovat výpady vůči nám, abychom zbytečně neprohlubovali zákopy mezi Motoristy a Hradem. Kéž by! Jenže ono nelze pana prezidenta ignorovat, když zveřejňuje téměř každou komunikaci, kterou vůči vládě provádí. Média se nás okamžitě začnou ptát a jen těžko budete říkat: „Já ignoruju hlavu státu, tak vám nechci odpovídat…“ I když. Neměla bych to vyzkoušet?

arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.

• BPP
• Profil není převzatý, články vkládá redakce.
• prezident České republiky

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Pan prezident nejen, že zveřejnil v minulosti soukromou konverzaci Macinky s Kolářem, ač vždycky na všechny naléhal, ať neperou „špinavé prádlo na veřejnosti a domlouvají se mezi sebou“. Ostatně jistě si na to vzpomenete u konfliktů Černochová – Řehka, kdy se právě prezident snažil působit jako jakýsi mediátor. Ovšem jak by mohl být mediátorem někdo, kdo všechno, co napíše vůči vládě, rovnou zveřejní, aby mu jeho opoziční bublina „roztleskala v médiích zastání“? To mi hlava nebere.
A tak vyšel na veřejnost dopis od pana prezidenta panu premiérovi, kterým Petr Pavel říká, že chce jet na summit NATO, a to i přesto, že premiér již na veřejnosti uvedl, že do Ankary pojede vládní delegace.

Pokud věc posuzujeme z logiky, bez návaznosti na zvyklosti, pak by mi samozřejmě přišlo ideální, aby na NATO summit jeli zástupci vlády, tedy ti, co zahraniční politiku rozhodují, určují a prakticky vykonávají. Pokud věc chceme posuzovat společně se zvyklostí, na kterou se pan prezident ve svých argumentech odkazuje, pak si tedy musíme klást otázku: co všechno je zvyklost? A je zvyklost víc než rozum?

Bývalý prezident Miloš Zeman se k tématu vyjádřil také. Sic připomněl, že zvyklost, kdy hlava státu jezdí na alianční jednání a premiér na summity EU, v minulosti sám zavedl, nyní by ji výjimečně porušil. Podle Zemana totiž reálně hrozí, že by Petr Pavel v Ankaře pouze veřejně kritizoval Českou republiku za nedostatečné výdaje na obranu.

Toto si já nedovolím předpokládat. Nemám věšteckou kouli a je dost možné, že prezident by nás na summitu reprezentoval dostatečně. Ovšem jestli správně chápu argument pana prezidenta, proč mu má být cesta na summit schválena, je to ZVYKLOST, kterou zavedl Miloš Zeman. Kdyby byl tedy pan prezident principiální a dodržoval by zvyklosti, které Miloš Zeman zavedl, měl by dodržet také ty jiné, není tomu tak?

Být já premiérkou

Být já premiérkou, přistoupím na nastavenou komunikaci hlavou státu a budu si s ním také dopisovat prostřednictvím otevřených dopisů. Sic si nemyslím, že je to ideální, a prezident tím, buď cíleně (v rámci své předvolební kampaně, samozřejmě), nebo nevědomky tříští společnost, nastavil to tak a do boje je třeba jít se stejnými zbraněmi. Pokud to tedy jako boj vnímáme… Protože, upřímně?! Mně to přijde jako malichernost. Spousta voličů to ale vnímá velmi zásadně.

Jakožto premiérka bych se pana prezidenta zeptala na konkrétní a jasné důvody, proč chce na summit jet. A rovnou bych uvedla, že zvyklost jako důvod neberu, protože prvním, kdo zvyklost porušil, byl pan prezident, a tak si ji můžu dovolit porušit i já, ne?

Protože si tuto otázku „proč chce prezident tak nutně na summit NATO“ a „proč se chová takto dětinsky“ kladla i většina politických komentátorů, jako například Michal Půr s Thomasem Kulidakisem a Lucií Kubovičovou v jejich nedávném podcastu, rozhodl se jeden z kamarádů pana prezidenta vystoupit s odpověďmi u Marie Bastlové v Ptám se já.

Můj muž říká, že Marie Bastlová nazývá svůj formát podcastu sice „hard talkem“, ale hard talk, tedy tvrdé otázky na své hosty, uplatňuje pouze v případě, když hostí někoho, koho sama nemá ráda. Na své hosty, které osobně politicky uznává, kouká jako na svatý obrázek, žádné tvrdé otázky jim neklade, právě naopak, přikyvuje jim na všechno, co říkají. A samozřejmě je nechá téměř neomezeně hovořit bez skákání do řeči. To dělá jak Markétě Pekarové Adamové, tak většině lidem z opozice, ale také panu Kolářovi, který jí přišel vysvětlit, proč má jet pan prezident do Ankary. Já bych to sice raději slyšela od pana prezidenta, než od jeho… poradce, kamaráda, nebo loutkovodiče? ale už jsem pochopila, že když je to složité nebo příliš sledované téma, vystupuje pan Kolář ve věcech hlavy státu raději sám.

Být já moderátorkou

Kdybych měla to štěstí, že bych byla nezávislou moderátorkou jako paní Bastlová, pak bych se pana Koláře ve svém „hard talku“ rozhodně ptala: „A jakým právem mi to tu vyprávíte Vy za prezidenta, a co je přesně na Hradě Vaše role?“ Kupodivu žádná taková ani žádná jiná tvrdá otázka nepadla. Tvrdá bude paní Bastlová v téže tématu nejspíš zase na někoho z té vládní strany. Můžeme si počkat.

Ale abych nebyla subjektivní, šla jsem na Seznam Zprávy pod post s odkazem na rozhovor s panem Kolářem a přečetla si téměř 1500 komentářů pod rozhovorem. Dovoluji si tvrdit, že 90 % je velmi negativních a ubírá se obdobným směrem, kterým smýšlím v předchozím textu já… A to mě vlastně trápí. Doufala jsem, že tam najdu stejně zastání pana Koláře, potažmo pana prezidenta, jako kritiky. Protože v mainstreamových médiích to vypadá tak, že my, co je tohle všechno štve, jsme osamoceni v názoru, je nás pár a… a jsme hrozní, já vím.

Být já prezidentkou

Kdybych byla prezidentkou, naučila bych se mluvit sama za sebe. A začala bych to znovu dělat na osobních jednáních, tak, jako to dříve bývalo zvyklostí. Nebo o zvyklosti už nám nejde?

Psali jsme:

Zásadní změna pro ČT. Jde to rychle, popsala Sedláčková Sněmovnu

S jejich angličtinou se smějí Turkovi? Sedláčková ukázala na Nerudovou se Zdechovským

Poslankyně vynesla podrobnosti o Markétě Šichtařové

Opilecká debata má větší úroveň než Moravec. Poslankyně poodhalila média