„V posledních měsících došlo k výrazné proměně bezpečnostního prostředí v Evropě,“ uvedl Stropnický na úvod Žofínského fóra s odkazem na vývoj na Ukrajině. „Rozsáhlý konvenční konflikt v Evropě je ve světle tohoto vývoje možný. Varovací doba klesá. Na vnější ohrožení se musíme připravovat jako na reálnou možnost,“ řekl podle iDnes.cz český ministr obrany.
Psali jsme:
ParlamentníListy.cz se zeptaly našich politiků, co si o tom myslí a zda s prohlášením Stropnického souhlasí.
Tak to není. Žádná válka v Evropě nebude
„Tak to není. Žádná válka v Evropě nebude. To je záležitost konfliktu na Ukrajině,“ řekl ParlamentnímListům.cz předseda ANO Andrej Babiš.
„Souhlasím s ministrem Stropnickým. Proto jsme ve sněmovně navrhovali navýšení prostředků v rozpočtu. Neprošlo to,“ reagoval předseda KDU-ČSL a vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
„S tím, co řekl ministr Stropnický, nelze polemizovat, to víceméně odpovídá skutečnosti. Zajímavé je, jaké důsledky z toho vyvodí. Poznání této smutné skutečnosti, o které mluví, by měly následovat razantní kroky Ministerstva obrany. Důležitý je rozpočet na obranu. Měli bychom my sami brát naši obranu vážně a neměli bychom se spoléhat vždy na někoho jiného, že nás bude bránit,“ řekl redakci předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.
„Mám za to, že konvenční konflikt v Evropě vzhledem k vývoji posledních měsíců je dnes spíše varováním, přesto je třeba věnovat událostem maximální pozornost, a proto KSČM opakovaně vyzývá k jednání, která by zamezila dalším lidským obětem,“ říká předseda KSČM a poslanec Vojtěch Filip.
_profil_top.jpg)
Líbí se vám název "Letiště Václava Havla"?Anketa
Není důvod strašit občany
„Nesouhlasím, protože není důvod strašit občany. Také si nemyslím, že budování nějaké nové železné opony něčemu pomůže. To, co je třeba řešit, jsou reálné problémy našich obyvatel. A co se týká armády, je třeba ji personálně stabilizovat tak, aby byla schopna plnit své úkoly dané Bezpečnostní strategií ČR a Vojenskou strategií ČR,“ míní místopředseda poslaneckého klubu ČSSD a člen sněmovního výboru pro obranu Antonín Seďa.
„Každou dekádu máme v Evropě ozbrojený konflikt, takže pan ministr objevil to, co celá planeta ví už dávno. A při všem neštěstí jsou tyto války vedeny konvenčními zbraněmi. A že musíme mít účinnou obranu, je jasné. Ovšem členské země NATO neohrožují lokální konflikty. Naopak Evropská unie a NATO je, jak vidíme, aktivně rozdmýchávají. Nám nehrozil útok ze strany Srbů ani ukrajinských Rusů. Těmi, kdo v posledních 20 letech zaútočil skutečně na země a obyvatele ze zemí NATO byli muslimští teroristé, a to několikrát. Takže doporučuju vládě, aby viděla realitu,“ uvedl předseda Úsvitu Tomio Okamura.
„Pan Stropnický, dle mého, víc mluví, než myslí, a jeho čím dál radikálnější prohlášení jej pomalu staví do role válečného štváče,“ uvedl poslanec Úsvitu Milan Šarapatka.
„Ministr obrany má povinnost nezlehčovat situaci. Ale že by šlo Rusko do války s NATO, tomu nevěřím,“ říká senátor ODS Petr Bratský.
„Konflikty jsou skutečně blízko a obranu je třeba plánovat, ale tomu předchází analýza hrozeb a ujasnění dělby ve společně sdílené bezpečnosti. Takhle to vypadá jen jako boj o navýšení rozpočtu Ministerstva obrany a lukrativní vojenské zakázky,“ říká místopředseda KSČM a poslanec Jiří Dolejš.
Rusové dobře vědí, kam až mohou zajít. Ale Američané...
„Nevěřím v konflikt evropských rozměrů, aniž bych odmítal připravenost a ostražitost. Rusové budou přikládat pod kotel jen do určité míry, nebudou tlačit na pilu ve smyslu vyvolání mezinárodního střetu. Dobře vědí, kam až mohou zajít a co mohou získat či naopak ztratit. To raději nechají vykrvácet separatisty,“ míní místopředseda senátního výboru pro zahraničí a bezpečnost Pavel Lebeda.
„Ministr Stropnický mě svým způsobem překvapil. Od okamžiku, kdy američtí gauneři zahájili své rejdy v Kyjevě – své vraždění na východě Ukrajiny, před takovým nebezpečím varuji a obávám se ho. Že by takovou obavu veřejně ministr vyslovil, to smekám pomyslný klobouk. Obávám se jen, aby nevěděl víc než my, aby jeho obavy a informace neměly podstatně reálnější podobu než naše. Pokud by ale k válce s Ruskem došlo, ponesou za ni odpovědnost USA, NATO a EU, které konflikt vyprovokovaly a neustále provokují a eskalují. Nenechme se do ničeho zatáhnout. Proč máme krvácet za americké zájmy a válčit s Ruskem, se kterým nejsme ve sporu?“ uvedl senátor Jaroslav Doubrava.
Ten, kdo podporoval ukrajinské fašisty, by měl nyní přispět k ukončení konfliktu
Poslanec ČSSD Richard Dolejš rozumí tomu, že ministr Stropnický chce na základě tlaku našich partnerů z administrativy USA navýšit rozpočet pro armádu: „Proto zřejmě hledá argumenty pro prosazení tohoto záměru. Nepovažuji však za vhodné, aby se ministr obrany uchyloval ke zbytečnému strašení a vyvolávání nervozity veřejnosti. Strašení konvenčním konfliktem v souvislosti s vývojem na Ukrajině není dle mého názoru v této chvíli skutečně na místě, protože nelze hovořit o bezprostředním bezpečnostním ohrožení České republiky a států NATO. Proto by se nemělo naskakovat na nová kola zbrojení a umělé vyvolávání duchů studené války. Dění na Ukrajině je především vyvoláno pnutím a mocenským střetem mezi USA a Ruskem a pouze tyto dvě mocnosti mohou diplomatickou cestou přispět k uklidnění situace. Ten, kdo vyvolal krizi na Ukrajině a vytvořil prostor polofašistickým bojůvkám na Majdanu, by měl nyní přispět k zastavení tohoto krvavého konfliktu. Takže klíč k vyřešení současného napětí je v dohodě těchto velmocí, ne ve zbrojení. Větší výdaje ČR na armádu to rozhodně nevyřeší. To, co by ČR měla plnit, jsou smluvní závazky v rámci kolektivního systému obrany NATO. Osobně jsem přesvědčen, že v tomto ohledu ČR dlouhodobě své povinnosti plní."
Je dobré být připraven
Podle místopředsedy ODS a poslance Martina Novotného je obranyschopnost státu z principu otázkou připravenosti na potencionální nebezpečí a začít se chystat na reálné nebezpečí je vždy již pozdě. „Bezpečnostní situace v Evropě se nepochybně zkomplikovala a rizika nelze vyloučit, vzrostla a jakkoli nejsou bezprostředně akutní, je potřeba reagovat nyní, dokud není pozdě. Proto se základním pohledem ministra Stropnického souhlasím. Teď je ovšem potřeba, aby reakcí nebyly řeči, nýbrž činy, tedy zvýšení výdajů na obranu a užší alianční spolupráce. Poznáme to tedy podle činů,“ vysvětlil poslanec.
„Nic není nemožné, ale věřím, že se to nestane. Mě by zajímalo, jak by si tu přípravu na možný konvenční konflikt představoval při dnešním stavu armády,“ říká poslanec KSČM Vojtěch Adam.
„Nejsem odborník na tuto problematiku. Nicméně takový konflikt se jistě nedá s jistotou nikdy vyloučit. I proto jsem rád, že je ČR v NATO a tedy v systému kolektivní obrany a bezpečnosti,“ reagoval místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Václav Votava.
Psali jsme:
Česká republika by neměla být k NATO servilní
Podle poslance Úsvitu Petra Adama je chrastění zbraněmi oblíbenou kratochvílí všech ministrů obrany. „Nevím, nakolik je hrozba reálná, či nikoliv, ale předpokládám, že si někteří lidé opravdu přejí, aby reálná byla. Rozpočet na obranu je třeba neustále navyšovat, aby své peníze mohli točit. Z minulosti přece víme, jak to bylo s pandury a podobně. Česká republika by konečně měla přestat být servilním členem vojenského paktu a spíše by měla pomoci společně s dalšími slovanskými národy případnou krizi řešit u stolu, protože mám neodbytný pocit, že tuto, za normálních okolností zcela přirozenou variantu, ještě nikdo tak úplně nezkusil,“ dodal.
„Samozřejmě si ani v nejmenším takový konflikt nepřeji a nelíbí se mi to. Považuji to ale za fakt, který ministr Stropnický dobře vystihuje,“ reagoval poslanec ANO Jiří Zlatuška.
„Vaší otázce, ani odpovědi ministra obrany – je-li autentická – příliš nerozumím, ale chci věřit, že nás on, znaje veškerá nebezpečí a ohrožení, všechny chrání, a proto jsem zcela v klidu a pohodě. A totéž doporučuji ostatním – námi zvolení se o nás určitě postarají,“ smál se senátor za ČSSD Miroslav Antl.
Rozpočet na obranu
Hlavním úkolem armády a Ministerstva obrany je nyní podle ministra obrany Martina Stropnického dokončit modernizační projekty, pořídit novou techniku, kupříkladu radary či vrtulníky, a doplnit zásoby munice i početní stavy jednotlivých útvarů. Některé útvary jsou totiž prakticky na kritickém stavu, co se personální naplněnosti týče.
Stropnický také zmínil, že v armádě je z minulých „hubených“ let akumulovaný vnitřní dluh ve výši sto miliard korun. Návrh rozpočtu na rok 2015 s žádným navýšením ale nepočítá.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Lukáš Petřík
