O případu informoval časopis Týden poprvé v červnu loňského roku. Norské úřady obvinily Michalákovou i otce dětí, také Čecha, ze zneužívání potomků. Podezření se však neprokázalo.

Před soudem norská sociálka Michalákovou nařkla i z fyzického trestání dětí. Podle matky šlo jenom o občasné „výchovné“ plácnutí rukou vedené tak, aby to děti nebolelo. To přiznaly i norské úřady, když konstatovaly, že míra trestů „není závažná“. Přesto úřady děti – Denise a Davídka, matce nevrátily, chlapce daly každého k jinému pěstounovi a matce styk s dětmi omezují. Vidět je smí dvakrát do roka. Neuspěla ani sestra Evy Michalákové, která si děti chtěla vzít do své péče.

ParlamentníListy.cz informovaly, že podobné případy odebírání českých dětí českých občanů se dějí například ve Velké Británii. Cizí státy tak fakticky odebírají české občany – odebírané děti totiž mívají většinou české občanství. Lucie Boddington z organizace Justice for Families například upozornila, že v Británii fakticky probíhá obchod s českými dětmi – anglické sociálky za ně mají větší prémie, děti jsou lukrativní „zboží“ pro adopce a dobře placená je i pěstounská péče. Juvenilní soudy jsou neveřejné a pokud chtějí rodiče upozornit na svůj případ veřejnost, hrozí jim vězení. Podle Boddington navíc česká vláda a české úřady na zájmy českých dětí a občanů nemyslí.