Řecko - strašák, který obchází celou Evropu
Podle ekonomického analytika Petra Robejška by i případné vystoupení Řecka z eurozóny, o kterém se hovoří, postihlo český průmysl minimálně. Ty firmy, které mají s touto zemí obchodní styky a jsou tudíž ohroženy, se již totiž nepochybně proti znehodnocení závazků jejich řeckých partnerů přechodem na drachmu pojistily.
Psali jsme:
"Rozšířená představa globální recese kvůli Řecku je účelový strašák. Na tom, aby vznikl dojem konce světa, mají zájem dvě skupiny aktérů. Politici na jihu Evropy, kteří chtějí vydírat bohatší státy, a politici na severu kontinentu, kteří chtějí vydírat vlastní daňové poplatníky. Druhá skupina těch, kteří straší Řeckem, jsou aktéři z finančního průmyslu. Ti mají zájem udržet co nejvíce slabých zemí v eurozóně, aby mohli na generace zapřáhnout evropské daňové poplatníky nejenom do splácení dluhů, ale i do dlouhodobého financování zemí, které na euro nikdy neměly a mít nebudou," uvedl Petr Robejšek pro ParlamentníListy.cz.
Problémy však řeší nejen Evropa, ale celý svět
Je pravda, že ovšem nejen Česko a Evropu trápí špatný ekonomický vývoj. O problémech se hovoří globálně. Je to právě Petr Robejšek, kdo výrazně naznačuje, že je třeba si proto všímat zpomalení průmyslového růstu Číny a Asie. A všímá si i nových prvků v americkém vývoji - které spočívají v intenzívnějším používání domácí ropy a plynu. To vše s sebou může nést důsledky. Hrozí v nich rizika i Česku?
"Již několik let upozorňuji na to, že na místo globalizace nastupuje fragmentace, jak v ekonomickém tak i v politickém rozměru. Oba jevy, které zmiňujete, tento posun dokládají. Nastíním je pouze heslovitě. Zpomalení čínského růstu souvisí, mimo jiné s rapidním snížením schopností zadluženého Západu absorbovat čínské exporty. Číňané proto musí dříve než by si to přáli a ve větší míře než je to možné, mobilizovat potenciál ekonomického růstu na základě vlastní domácí poptávky. Důsledkem je pokles čínského ekonomického růstu, a tím i zpomalení procesu politicko-ekonomického dohánění dosud dominantních Spojených států," vysvětlil Robejšek.
Šance pro Česko? Surfování na právě dominantní vlně
Podle něj by proto budoucnost českého průmyslu a ekonomiky měla spočívat hned v několika bodech.
"Nutné je, aby zdejší - ekonomické a politické - elity rozeznaly vývojové tendence a prokázaly schopnost využít je v náš prospěch. Já tomu říkám aby uměly „surfovat“ na právě dominantní vlně. Předpokladem úspěchu je totiž přizpůsobivost nebo přesněji řečeno flexibilita. A ta se nevyčerpává v co nejrychlejším napodobení, nýbrž v co nejefektivnějším využití právě převládajících trendů. Mottem našich ekonomických elit by tedy mělo být hledání výnosných mezer v rámci převládajících trendů. A je třeba u toho mít na paměti ještě jeden fakt. Úspěch se mnohdy nedefinuje pouze v přírůstcích. Právě v dnešní zlomové době může být úspěchem i to, mít nižší ztráty než konkurenti," uzavírá Petr Robejšek.
Radí v podníkání i managementu, jak dospět k blahobytu
Robejšek se zabývá poradenstvím celé řadě významných osobností v oblasti podnikání a managementu. V řadě odkazů na jeho jméno se dá najít mimo jiné i to, že do své činnosti zahrnuje například i oblast ekonomické diplomacie. Zní to vzletně, co si však pod tím představit v praxi?
"Ekonomická diplomacie popisuje kombinaci různých postupů a prostředků, které vlády nasazují s cílem maximalizovat podíl jejich země na globálním blahobytu. Státy se mnohdy výrazně liší v tom, jak energicky a pomocí jakých prostředků se o dosažení tohoto cíle snaží. Různorodost a nezřídka i protiřečivost východisek a zájmů vede k tomu, že ekonomická diplomacie je místy poznamenána více nebo méně otevřenou konfliktností. Zájemce odkazuji na právě vyšlou knihu Judity Šťouračové „Proměny ekonomické diplomacie“, do které jsem také přispěl," vysvětlil Robejšek pro čtenáře ParlamentníchListů.cz.
Příliš revoluční rady pro českou ekonomickou diplomacii?
Podle něj se proto dá použít výše popsaná praxe i v podnikové či firemní sféře. "Pokud se týká podnikové sféry, tak přece lze přístup ekonomické diplomacie srovnat se strategii a taktikou globálně operujících firem při dobývání a obraně zahraničních trhů," dodal.
Psali jsme:
V tě souvislosti zmínil koncepci, kterou pod titulem „Výzvy a úkoly české ekonomické diplomacie“ napsal už v roce 2002 pro Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Obsahovala celou řadu doporučení, mimo jiné i ohledně spolupráce mezi exportními firmami a ministerstvem.
"Byla však zřejmě příliš revoluční a zmizela v ministeriálním propadlišti. Nedávno jsem se dozvěděl, že konečně vznikla exportní strategie pro Českou republiku. Proto doufám, že se zabývá i zmiňovanou ekonomickou diplomacií," konstatoval Robejšek.
Univerzální rada pro export? Neexistuje
Univerzální rada právě v souvislosti s ekonomickou diplomacii by zněla podle Petra Robejška prý asi takto: Exportně zaměřená země naši (malé) velikosti je existenčně odkázaná na to, zda-li a jak úspěšně při podpoře zahraničního obchodu spolupracuje státní a podnikatelská sféra a jsou-li schopny vyvíjet nekonvenční řešení.
"Úspěch závisí ještě na dvou okolnostech: Jestli se politikům podaří nemyslet pouze na pohodlná kompromisní řešení, kupříkladu při nutné reorganizaci institucí, které se zahraničním obchodem v různých ministerstvech zabývají. A také, jestli se podnikatelům podaří nemyslet jen na okamžitý zisk pro jejich vlastní firmu, nýbrž budou ochotni finančně přispět na marketing České republiky jako takové," podotkl vyhlášený ekonom.
Psali jsme:
Petr Robejšek je vzděláním sociolog s politologicko-ekonomickou profilací. Živí se jako poradce pro strategické otázky, dlouhodobě se věnuje koučování nejvyšších představitelů státní a komerční sféry. Za sebou má i devítileté působení ve funkci ředitele hamburského institutu Haus Rissen v Hamburku.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: Alena Hechtová
