Až k Evropskému soudu pro lidská práva může dojít novoroční amnestie bývalého prezidenta Václava Klause. Minulý týden odmítl Ústavní soud stížnost muže, který byl poškozený v kauze Private Investors, přičemž manažeři této makléřské společnosti připravili dva tisíce klientů o téměř 800 milionů korun. Týkal se jich ale druhý článek amnestie, kterým exprezident zastavil všechna trestní stíhání, od jejichž zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než osm let a jejichž pachatelům hrozily tresty do deseti let vězení.

Rozhodnutí Ústavního soudu nebylo jednomyslné, odlišná stanoviska zaujaly soudkyně Ivana Janů a Kateřina Šimáčková. Prvně jmenovaná pak v rozhovoru pro deník MF Dnes uvedla, že by si poškození měli stěžovat u Evropského soudu pro lidská práva, protože stát maří jejich šance na ochranu majetkových nároků. „Pokud by se ukázalo, že stát přispěl k tomu, že škoda je nevymahatelná z toho důvodu, že selhala veřejná moc, dílem soudy, dílem rozhodnutí o udělení amnestie, domnívám se, že by nastoupila odpovědnost států,“ prohlásila soudkyně Ivana Janů.

Místo pachtelů by odškodňoval stát

Kdyby Evropský soud pro lidská práva rozhodl ve prospěch poškozených, tak by je musel pravděpodobně odškodnit stát, protože amnestie značně ztížila vymáhání škody po pachatelích. Jejich majetek, který zajistily státní orgány v rámci trestních řízení, byl po amnestii odblokován, a tak je pravděpodobné, že už by byl těžko dohledatelný. A tak by v případě verdiktu Evropského soudu příznivého pro poškozené s velkou pravděpodobností odškodnění zaplatil stát.