Za kauzou miliardového daru v bitcoinech pro ministerstvo spravedlnosti, která stála křeslo ministra Pavla Blažka, se skrývá důležitý „detail”, který je dosud ve zpravodajství poněkud opomíjen. Jde o rozhodnutí Nejvyššího soudu, které umožnilo vrátit technické zařízení s uloženými bitcoiny do rukou původního majitele a odsouzeného obchodníka s drogami a programátora Tomáše Jiřikovského, a podivné nerespektování dřívějšího rozsudku, který nařizoval zabavená zařízení vymazat.
Souhlasíte s odsouzením učitelky Martiny Bednářové?Anketa
Bez soudního rozhodnutí Nejvyššího soudu z července 2023 by se totiž k miliardám korun v kryptoměně bitcoin Tomáš Jiřikovský nikdy nedostal, neboť daná elektronická zařízení byla zabavena státem. Původně dokonce existovalo nařízení tyto nosiče vymazat, čímž by byly bitcoiny ztraceny. Podivné je, přestože bylo před lety nařízeno, že vymazání má proběhnout do dvou měsíců, nikdy k tomu nedošlo. Jiřikovský nakonec uspěl s dovoláním u Nejvyššího soudu, nesmazaná zařízení mu byla vrácena a on tak měl k pohádkovým sumám volnou cestu.
Před dvěma roky, v průběhu léta 2023 sehrál Nejvyšší soud klíčovou roli v případu dealera Tomáše Jiřikovského, když zrušil rozhodnutí nižších soudů o smazání dat z jeho zabavené elektroniky, což mu nakonec umožnilo získat zpět bitcoinové peněženky v hodnotě mnoha miliard korun. Bez tohoto zásahu Nejvyššího soudu by Jiřikovský o kryptoměny přišel a stát, včetně ministerstva spravedlnosti, by nezískal žádný dar v podobě téměř miliardy korun, jehož okolnosti jsou nejasné a vedou k politickým sporům i výzvám k demisi celé vlády.
Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy pro Novinky.cz obhajoval verdikt svých kolegů jako správný a bez vnějších tlaků. Kritizoval nižší soudy, konkrétně brněnský krajský soud pod vedením soudkyně Dagmar Bordovské, za předčasné a neodůvodněné rozhodnutí o smazání dat, aniž by bylo prokázáno, zda elektronika obsahuje důkazy o trestné činnosti, kdo je jejím vlastníkem, nebo zda data vůbec existují.
Nejvyšší soud nařídil nové posouzení, po kterém brněnský soud část dat smazal, ale část, včetně těch obsahujících přístup ke kryptoměnám, Jiřikovskému vrátil. Ten argumentoval, že smazáním dat by byl nezákonně potrestán za legální investice do kryptoměn, což podpořilo i Nejvyšší státní zastupitelství s tím, že nebyly důkazy o výnosech z trestné činnosti. Rozhodnutí Nejvyššího soudu tak nejen zachránilo Jiřikovského bitcoiny, ale umožnilo i následnou transakci, která přinesla státu finanční prostředky, i když za sporných okolností vedoucích k rezignaci ministra Blažka.
Přestože v říjnu 2022 vydal Vrchní soud v Olomouci rozhodnutí, že elektronická zařízení zabavená Jiřikovskému mají být do dvou měsíců vymazána, celé měsíce se nic nedělo a k vymazání nedošlo. Pokud by tedy příslušné orgány jednaly, jak původní soud uložil, k žádné aféře by nedošlo a bitcoiny by byly ztraceny. Záhadou zůstává, proč nebylo konáno a soudní rozhodnutí naplněno. To později umožnilo Jiřikovskému vše získat zpět včetně původních dat.
Fotogalerie: - Poslední projev ministra Blažka
Zasáhl někdo ze státní moci? Čím bylo netypické pozdější usnesení Nejvyššího soudu ve prospěch dealera Jiřikovského motivováno? Šéf Nejvyššího soudu jakékoli tlaky či ovlivňování odmítá. Právník spolku Šalamoun Miroslav Špadrna pro ParlamentníListy.cz sděluje, že na diskutovaném rozsudku NS ve prospěch provozovatele černého online tržiště Jiřikovského je podivné úplně všechno.
„To údajně ,správné' rozhodnutí Nejvyššího soudu v případě Tomáše Jiřikovského je v naprostém protikladu s jiným usnesením NS č.j. 3 Tdo 992/2022-3495 ze dne 22.11.2022 a na něj navazujícím usnesením Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 368/23 ze dne 11. 4. 2023 - sice v jiné, ale skutkově a právně velmi podobné věci (skoro jako přes kopírák). Odsouzený tehdy také odmítl zpřístupnit počítač (HD disk), kde bylo podezření, že má přístup k bitcoinům souvisejícím s trestnou činností a jenom tvrdil, že ,tam žádné nemá', ale nebylo možné to ověřit, protože odmítl sdělit přístupové údaje. V daném případu se soudy (krajský + vrchní), jakož i Nejvyšší soud a Ústavní soud jasně shodly, že v takovém případě mu proto nebude vráceno nic,” uvádí doktor Špadrna.
Podivuje se nad tím, jak je možné, že v nynějším případu odsouzeného dealera Jiřikovského tentýž soud vydal opačné rozhodnutí. „Proč najednou v kauze bitcoinů Tomáše Jiřikovského rozhodl Nejvyšší soud v červenci 2023 jinak? V té době již existovala obě dřívější rozhodnutí NS a ÚS a Nejvyšší soud si jejich existence musel být vědom. Obě rozhodnutí NS a ÚS (shora) jsou veřejně dostupná v databázi rozhodnutí NS a v databázi rozhodnutí ÚS. Takže o jakém ,správném rozhodnutí' tady předseda Petr Angyalossy mluví? To je už neuvěřitelná tragikomedie, ve které mlží a lžou snad úplně všichni... a navíc dost hloupě a průhledně,” dodává pro ParlamentníListy.cz Miroslav Špadrna.
Advokátka Klára Samková hovoří bez servítků o tom, že rozhodnutí Nejvyššího soudu, které umožnilo dostat se Jiřikovskému k bitcoinům, bylo domluvené. „Ohledně dovolání ve věci ,bitcoiny': jedná se o tzv. ,dohodnuté dovolání', naprosto skandální, je to velice chytře vymyšlený sofistikovaný podvod, který nelze ovšem prokázat. Viz vyjádření Jiřikovského, že nic šifrovaného tam není. Nejvyšší soud v klidu tohle přehlédne a konec konců Blažek taky, i když se v bodě č. 15 hází ciframi 600 milionů, a to dokonce 2x, tak se slovutný soud zabývá čistotou rozhodování a nedostatky – tzv. lze nalézt v každém druhém rozsudku a NS dovolání zamítne, i když neexistují ve spise důkazy o vině. Zde se však rozhoduje pouze dovoláním o povinnosti vymazat data, ale dovolání se o tom téměř nezmiňuje. A vrcholem je stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství – zcela jasný zločin, když v bodě 33. a 39. především jsou vyjádření naprosto fantastické – NSZ souhlasí s dovoláním a NS a NSZ si navíc ladí. Tohle vidět i laik před podpisem darovací smlouvy, tak nikdy žádný dar nepřijme. Tvrzení, že nic kriminálního nebylo prokázáno, je sice pravda, ale jen polovina, zásadně není slyšet od pachatelů, respektive aktérů a jejich milovníků – viz reportérka Zlámalová, Šafr a další, ta druhá část výkladu – není sice důkaz, ale také podezření zůstává. Toto podezření bude i po dalších třeba třiceti letech. Navíc pachatel se stále hájil, jak je vše čisté a nic nikde uloženo není, ale jakmile mu to vrátí, jeho obhájce zprostředkuje obchod století a najednou tam ty bitcoiny jsou. Přitom z rozhodnutí jasně vyplývá, že vyšetřování nekončí a jakmile se objeví kdekoli varovné světélko, tak se musí stát okamžitě zajímat, co se děje, kdo otevřel ten uschovaný poklad. A světe, div se, přímo ministr a spol. se uspokojí s tím, že vše je přece v pořádku. Ne, není. A stále se odvádí pozornost od celkové částky,” uvádí Samková pro ParlamentníListy.cz.
„Krajský soud a Vrchní soud rozhodly o výmazu obsahu, tedy aniž by věděly, co je obsahem a zda tam nějaký je, tedy jinak řečeno vymazat, a to do dvou měsíců od zamítnutí stížnosti pachatele. Na Krajský soud Brno se vrací spis a pachatel je vyzván klasicky k nástupu výkonu trestu, zde měl soud okamžitě vyzvat policii k vymazání obsahu. Ale od pravomocného rozhodnutí plynul čas a od 11. 10. 2022, kdy bylo pravomocně rozhodnuto o vymazání obsahu, tak do 23. 7. 2023 nejméně, nikdo tak neučil, a po 23. 7. 2023, kdy soud vyhověl dovolání, už to nebylo možné, neboť měl znovu rozhodovat Krajský soud. O čem? Zda stát vrátí nebo nevrátí techniku, ale obsah se měl vymazat. Pachatel by pak mohl přijít s požadavkem, aby mu stát zaplatil 12 miliard anebo tzv. pouze 20 milionů, které tam tehdy měl v bitcoinech, což se zjistilo až nyní. Jenže by musel takovou náhradu vzniklé škody vymáhat u soudu a také prokázat, že tam ty peníze měl a byly jeho. To by asi neuměl. Za 9 měsíců nikdo obsah nevymazal, spis ležel ve skříni na Krajském soudu Brno a tiše mlčel. Někdo si to bohatství evidentně hlídal a vyšlo mu to,” konstatuje doktorka Samková.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 8 čtenářů)
Je v kauze vláda Petra Fialy nevinně?
autor: Radim Panenka
Zanase
