Těžba plynu z břidlic se má odehrávat několik kilometrů pod povrchem a díky ní má dojít k oslabení dominantního vlivu Ruska na republiku. Europoslanec Jan Březina ale upozorňuje na možná rizika a brzdí nadšení z nové technologie oblíbené v Americe.
„Pokud se jedná o průzkum metod těžby, chybí nám kusy legislativy. Těžba probíhá metodou hydraulického štěpení. Potřebují na to spoustu vody. Pro takové testy by bylo potřeba speciální vodoprávní povolení a také zřejmě změnit zákon o vodách,“ uvedl Jan Březina, poslanec Evropského parlamentu a člen Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku pro ParlamentníListy.cz. Podle něj chybí i vhodná technologie, která by zaručila preciznost práce. „V České republice je dnes jediná vrtná souprava, která je takové vrty schopná udělat. Na území Evropy je jich asi padesát. Ani technologii v množství, která by bylo potřeba nemáme,“ vysvětlil Březina.
Těžba plynu z břidlic je bezpečná
Britská firma Cuadrilla má ale názor úplně jiný. Zákon jí prý v cestě nestojí. „To není vůbec žádný problém. Tato technologie se běžně u vrtů používá. Je jich tu u nás vyvrtáno asi pět tisíc. Jsou to vrty na uhlí, ropu, plyn, geotermální energii, jde o standardní technologii,“ uvedl Jan Benada, expert na geologii a poradce firmy Cuadrilla. Ten také tvrdí, že dokáží vrtat do hloubky několika kilometrů bezpečně a bez rizika. Význam pro stát by měla těžba v momentě, když by prý začaly spolupracovat firmy od Těšína až po rakouskou hranici. „Pak se dá uvažovat, že se pokryje osm procent spotřeby republiky. Pokud převážíme ropu po silnici, je to daleko větší riziko než z našich vrtů,“ uvedl Benada.
Ekologové zuří: budeme bez vody
Na možnost znečištění podzemních vod používanými chemikáliemi upozorňují ekologové z Valašského Meziříčí. Ti nechtějí těžaře na Moravě ani vidět. Zvlášť po zkušenostech s vleklými spory za obnovení těžby na nedalekém dole Frenštát už se mají na pozoru. Zájmové území, které si těžaři vytipovali tvoří údolní niva řeky Bečvy. Přes tyto vrstvy by se mělo vrtat. Tady podle ochránců přírody při těžbě hrozí únik chemikálií. „Údolí Bečvy je tvořené štěrkem a v nich je voda. Hrozí znečištění spodních vod. Samotná vrtná soustava bude také obtěžovat okolí velkým hlukem. Už při průzkumu bude hluk lidi obtěžovat. Jde o zalidněnou oblast, navíc se část nachází v Chráněnné krajinné oblasti Beskydy a jde o místo přirozené akumulace vod. Prostředí je odlišné od amerických pouští,“ upozornil Milan Orálek, šéf ekologů z Valašského Meziříčí.
Američané vrty propagují, bulharský parlament je zakázal
Američané si s životním prostředím hlavu příliš nelámali. Přístup Spojených států amerických je v této věci poměrně odvážný. „Až moc se nedbalo na ochranu životního prostředí. Údajně je ale i v amerických řekách patrné nějaké znečištění z chemikálií. Vrty navíc spouští i makroseismické vlivy,“ podotkl Březina. Bulharský parlament tento způsob těžby zákonem zakázal. V některých evropských zemích metodu už testují, úspěšní jsou v Polsku. V České republice ještě jasno není. Ministerstvo životního prostředí sice vydalo souhlas se stanovením průzkumného území, některé obce se ale odvolaly, takže dosud nenabylo právní moci. „Nemělo by nás to vést na barikády, vědět, co je pod námi je důležité. U nás těch břidličných formací není tolik, takže se těžko staneme Klondajkem. Uvidíme, co se z toho vyvrbí,“ uvedl Březina.
Třeba nenajdou vůbec nic
Pokud se ovšem ze všech administrativních koleček nakonec vyvrbí povolení k těžbě, možná ekologům vyjde vstříc samotná příroda. „Nestačí, aby se na území břidlice vyskytovaly a měly určitý věk a složení. Není jisté, zda obsah methanu a plynů je v našich břidlicích odpovídající,“ podotkl Březina. Na druhou stranu těžařské společnosti slibují, že pokud města povolí vrty na svém území, přidají jim peníze do pokladen a zaměstnají lidi.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Čunková
