A proto byl anektován Krym... Známý kritik Putina popsal českým studentům, co se stalo v Rusku

15.10.2014 19:51

REPORTÁŽ Když historik Andrej Zubov v březnu publikoval článek kritizující ruský postup během krymské krize, byl poté propuštěn ze Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě. Co se od té doby odehrálo a jak se změnil jeho pohled na věc? A jak nahlížet na všechny události z pohledu dějin Ruska a minulosti? To bylo tématem jeho středeční přednášky nazvané Dějiny Ruska jako součást Evropy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

A proto byl anektován Krym... Známý kritik Putina popsal českým studentům, co se stalo v Rusku
Foto: Hans Štembera
Popisek: Profesor Andrej Zubov, známý ruský historik, religionista a politolog

Nutno předeslat, že zájem o přednášku Andreje Zubova byl nejen ze strany studentů mimořádný. Velká aula byla ještě před začátkem zcela zaplněna, během prvních desítek minut se zaplnil bezmála i celý balkon. Zubov působil uvolněně, občas pronesl vtípek či krátkou poznámku – zejména ze začátku tak mimoděk vyvolával úsměvy na tvářích přítomných i proto, že proti němu stála do jisté míry technika – přenos zvuku. Vše bylo ale během několika vteřin vyřešeno. A tak se Andrej Zubov dostal ke slovu, aby upoutal studenty i další zájemce, kteří do auly Filozofické fakulty odpoledne dorazili.

Stejně jako v Brně, kde svou přednáškou zaujal studenty Fakulty sociálních studií již v květnu, i v Praze rozebral svůj pohled na současné Rusko.

V Rusku pocítil dopady své odvahy kritizovat 

Jeho názory jsou o to pikantnější, že se před několika měsíci dostal do povědomí české veřejnosti poté, co zkritizoval ruský postup během krymské krize. Následoval vyhazov ze Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě. Proč? Zubov se měl provinit především autorstvím článku s názvem Už to tady bylo, který byl publikován v liberálním deníku Vedomosti. V něm přirovnal ruskou zahraniční politiku k agresivitě nacistického Německa během anšlusu Rakouska nebo později při obsazení českého pohraničí.

Fotogalerie: - Přednáška Andreje Zubova

Profesor Andrej Zubov, známý ruský historik, relig...
Ve Velké aule FF UK měl profesor Andrej Zubov, zná...
Ve Velké aule FF UK měl profesor Andrej Zubov, zná...
Ve Velké aule FF UK měl profesor Andrej Zubov, zná...
Profesor Andrej Zubov, známý ruský historik, relig...
Profesor Andrej Zubov, známý ruský historik, relig...

Zubov, který ve svých přednáškách Čechům nezapomíná připomínat mimo jiné i odkaz T. G. Masaryka, zdůrazňuje, že on ho chápe jako osobnost, která měla k Rusku velmi blízko. „Zaštítil do jisté míry pomoc ruským emigrantům, kteří přicházeli do prvorepublikového Československa během občanské války a po jejím skončení  Ovšem přímé a konkrétní mezilidské styky mezi Ruskem a českými zeměmi neprobíhaly samozřejmě pouze v tomto období. Je třeba zmínit i desítky tisíc osob, které odešly do carského Ruska v poslední čtvrtině devatenáctého století. Jednalo se z valné většiny o vzdělané lidi, ať už technicky, nebo humanitně, směřující za prací. Vzhledem ke své příslušnosti k elitě pak měli na Rusko větší vliv, než by se mohlo zdát,“ uvedl Zubov.

Rusko je třeba brát jako nedílnou součást Západu – neoddělovat ho

Podle Zubova je i v současné napjaté situaci důležité si uvědomovat, že Rusko je neoddělitelnou součástí západní civilizace. „Popírat tento historicky doložitelný fakt tím, že Rusko představuje specifický civilizační okruh v jakémsi pojetí střetu civilizací, to je bezesporu jen politický nástroj. A spočívá v současnosti v rukou Vladimíra Putina, spolu s okolo něj soustředěnou politicko-ekonomickou garniturou,“ uvedl ruský historik a religionista. Podle něj se tato fakta odvíjejí od několika historických událostí, které byly zásahem do kontinuity vztahů mezi Západem a Ruskem. Koneckonců je vyjmenoval a zároveň i uvedl do knihy, kterou připravuje na trh nakladatelství ARGO. Jmenuje se Dějiny Ruska XX. století. Český překlad této knihy byl představen na půdě univerzity po přednášce.

Ale zpět k tématu, proč se lidé, a to zejména mladí lidé, na univerzitní půdě sešli.

Zubov se zamyslel mimo jiné nad tím, proč ruské území nezasáhla evropská renesance. Vzpomněl na historické souvislosti toho, kdy se ruské území odpojilo od Byzantské říše a od Konstantinopole. Znamenalo to podle něj jedno z prvních odloučení a odlišný vývoj na území na západ od Moskvy. „Tato izolace trvající zhruba sto let měla ale pro ruskou říši zhoubné důsledky. Prolomit se ji pokusil na konci 16. století Boris Godunov, ale v tehdejší složité politické situaci neuspěl. Z historického hlediska to znamenalo jeden z důvodů, proč evropská renesance nepronikla na ruské území,“ popsal historik Zubov.

Z Evropy byly do Ruska zvány elity. A ty ho pomáhaly měnit

Pokusy zemi otevřít blíž Evropě ale pokračovaly dál. Do tehdejšího Ruska byli zváni evropští lékaři a inženýři, modernizace měla za cíl vývojově se přiblížit polsko-litevskému státu, který tehdy zahrnoval i dnešní Ukrajinu. „Tuto přirozenou a nosnou orientaci změnil Petr Veliký, který se chtěl při modernizaci ruské říše inspirovat Německem a Nizozemím. To se ale dotklo jen velmi úzké skupiny lidí, a byli tak vystaveni fungování jen díky přetrvávajícímu a v praxi téměř reálnému otrokářskému ekonomickému systému. Samotné nevolnictví zrušil v roce 1861 Alexandr II. Tento krok mírně rozšířil řady úzké a zcela prozápadní ruské elity, kterou tak dobře známe z románů konce 19. století, nicméně proevropsky a prozápadně orientovaná veřejnost nepředstavovala v předvečer Říjnové revoluce více než patnáct procent obyvatel,“ uvedl mimo jiné na své přednášce to, co napsal též do své knihy Zubov.

Pokračoval pak zákonitě revolučním rokem 1917 a následující občanskou válkou. Tu interpretuje Andrej Zubov z pohledu historie velmi odvážně jako souboj mezi nemodernizovanou a neevropskou majoritou, která byla politicky zneužita Leninem a Trockým, a modernizovanou evropsky orientovanou menšinou. Stalin pak dle Zubova znovu ustavil v podstatě středověký feudální systém bezzemků, ztělesněný například systémem kolchozů.

Rusko toužilo být evropské již dlouho. Separace mu vždy spíš škodila

Historickým ohlédnutím zpět tak Zubov pomohl ve své přednášce hledat a ukázat to, že sen Ruska ‚být evropský‘ je dlouhodobý a dlouholetý, a to ve většinovém ruském kolektivním vědomí. „Bohužel je o něj z důvodu mnoha historických okolností, které znamenaly úhyb z této tendence, neustále veden politický boj,“ shrnul Zubov. A připomenul vystoupení exprezidenta SSSR Michaela Gorbačova v červenci 1986, který ve svém projevu z Vladivostoku prohlásil, že v současné fázi civilizačního vývoje je potřeba radikálně změnit systém mezinárodní politiky. „Pro Rusko jako jádro Sovětského svazu to neznamenalo nic jiného než opětovné přitakání evropskému směřování, a to po mnoha desítkách let mlčení. V čase, kdy to vyžadovalo velkou politickou prozíravost. Boris Jelcin toto přibližování Evropě jen podtrhl, ale jakákoliv legitimita jeho vlády byla naprosto podemleta korupcí,“ konstatoval též Zubov.

Podle Zubova současný ruský prezident Vladimír Putin toto uvažování ale opět změnil. Uvědomil si, že zdůrazňování evropskosti Ruska a tomu příslušných hodnot je pro něj a celou vládnoucí elitu nebezpečné.

Anexe Krymu jako ideální nástroj k reaktivování tradičních ruských hodnot?

„Rozhodl se Rusko takzvaně zmrazit, zakonzervovat. A to i pomocí historizujících odkazů snažících se určitým způsobem rekvalifikovat vnímání vlády Stalina nebo Ivana Hrozného. Když v roce 2012 začalo v Moskvě docházet poprvé po dlouhé době k masovým protestům, jichž se účastnily desítky, možná stovky tisíc občanů, musela ruská vládnoucí elita nějakým způsobem reagovat. Anexe Krymu o rok a půl později se pro ni stala ideálním nástrojem, jak reaktivovat tradiční ruské hodnoty a znehodnotit argumentaci oponentů tvrzením, že Rusko nepatří do Evropy a je potřeba ho tak i vnímat,“ shrnul Andrej Zubov.

  • Další reportáže ParlamentníchListů.cz ČTĚTE ZDE

Andrej Borisovič Zubov je ruský historik, religionista a politolog. Absolvoval a působil jako profesor Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě a vedoucí katedry dějin náboženství na Ruské pravoslavné univerzitě.

Je autorem několika monografií a zhruba 150 vědeckých článků. Převzal po Alexandru Isajevičovi Solženicynovi úlohu hlavního redaktora přelomového díla Velké dějiny Ruska – 20. století.

Poté, co v březnu vyšel článek, který zavinil jeho vyhazov, vysvětloval, že cílem inkriminovaného textu bylo zjistit, jak bude ruská společnost, žijící v demokratickém, nesovětském a nekomunistickém Rusku, reagovat na prohlášení, které je v rozporu s oficiální politikou Ruské federace a v rozporu s politikou prezidenta Vladimíra Putina. Jak se dalo čekat, reakce byla opravdu rychlá. Profesor Zubov byl propuštěn ze svého místa ve Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě do tří týdnů. Jako důvod propuštění uvedlo MGIMO na svých oficiálních stránkách „nemorální chování“. Ještě před tímto krokem MGIMO byl na osobu profesora Zubova vyvíjen nátlak, aby sám odešel z Institutu. On to však zcela odmítl. Na jeho podporu se vyjádřila část kolegů z MGIMO, a to ústně nebo písemně. Nejsilněji reagovala jeho kolegyně Ella Kolesniková, která podala sama výpověď, aby tak protestovala proti propuštění profesora Zubova. Mezinárodní akademická obec se většinou postavila za profesora Zubova a vyjádřila mu podporu. V České republice například Masarykova Univerzita v Brně nabídla profesorovi Zubovovi místo na své fakultě sociálních studií. Historik Andrej Zubov však stále trvá na každém slovu svého textu a je přesvědčen, že měl povinnost se vyjádřit. "Kde moc dělá chybu, je třeba se ozvat a je naopak špatné mlčet ze strachu a dělat si kariéru. To není občanská pozice, ale pozice otroka nebo lokaje," uvedl Zubov v médiích jako vysvětlení svého postoje.

(Zdroj: wikipedia)

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vyhladovět Senát, navrhl Zeman. Kubera pro PL odpovídá... Čtěte sami

11:10 Vyhladovět Senát, navrhl Zeman. Kubera pro PL odpovídá... Čtěte sami

Vyhladovět Senát, který by se poté sám rozpustil, jak navrhuje prezident? Podle předsedy Senátu Jaro…