Blesk zahrál v úterý čtenářům na nejcitlivější notu – stoupající ceny potravin - když vyrukoval s titulkem na první straně: Babiš odírá lidi! Podle deníku Babišovo impérium Agrofert, ovládající většinu potravinářství a zemědělství v Česku, stojí za zdražováním nejen pečiva, ale i masa, brambor či česneku. Deník ovšem Babišovi přičítá také nárůst cen benzínu a to až o 2 koruny, jelikož podnikatel je totiž největším pěstitelem řepky olejky, která se používá na výrobu biopaliv, povinně přimíchávaných do benzínu. Blesk svá přímočará tvrzení nepostavil na vodě, ale opřel je o vyjádření agrárního analytika Petra Havla a prezidenta Agrární komory Jana Veleby. Podle posledně jmenovaného se Babišova firma Agrofert dostala do stadia, kdy určuje stabilitu české agrární soustavy. „Může tak jako jediná vyjednávat s obchodními řetězci o cenách, což může mít jistou výhodu i pro nakupující,“ argumentoval Veleba.
Babišovo hnutí ANO 2011 se ve středu nechalo slyšet, že článek Blesku je úplný nesmysl, který má jasnou ambici - zdiskreditovat jej v očích veřejnosti, neboť podnikatel plánuje účast už v podzimních krajských a senátních volbách. Babišovi právníci se prý časem ohradí proti největším lžím v článku a poženou Blesk před soud.
Dá se podle Vás vyhrát válka s bulváremAnketa
Prozatím Babišovi lidé reagovali nikoli na text, ale na překvapivé okolnosti, které za vznikem údajné kampaně stojí „Zadání přišlo, podle našich informací, od samotného šéfredaktora Blesku Pavla Šafra. Redaktoři a fotografové deníku mají za úkol prolézt všechny aktivity Agrofert Holdingu, který Babiš řídí, a udělat z jeho majitele "nepřítele státu číslo jedna," píše se v prohlášení.
Celé prohlášení ANO 2011 ZDE
Konkurenci je třeba zničit
Podle miliardářových spolupracovníků má jasnou motivaci také vydavatelství, ve kterém Blesk vzniká. “Agrofert Holding úspěšně rozjíždí mediální regionální projekt 5+2 dny, který má mít do konce roku náklad milion výtisků (tedy téměř dvojnásobný než má Blesk) a bude rozdáván zdarma. Týdeník tak bude mít vliv na čtenáře i inzerenty, což se Blesku samozřejmě nehodí,“ poodhaluje prohlášení zákulisí údajné antikampaně .
Psali jsme:
Osobní rovina
Druhým důvodem má být osobní zášť Pavla Šafra vůči němu. Šafr podle něj ještě jako šéfredaktor MF Dnes šel na ruku Václavu Klausovi a Pavlu Bémovi. (Tito dva pánové prý například v roce 2005 otvírali sídlo MF Dnes a Lidových novin na pražském Smíchově), Šafr navíc podle Babiše od vzniku hnutí ANO 2011 proti iniciativě aktivně vystupuje. „Už v prosinci 2011 osobně změnil titulek rozhovoru, který s Andrejem Babišem pořídili redaktoři Blesku. Změnu titulku pak ještě Šafr doplnil svým komentářem nazvaným: „Je Babiš další falešný pastýř?“
Uragán
Babiš vstoupil do veřejného života razantně. Za symboly české korupce označil postupně Pavla Béma, Romana Janouška, exšéfa ČEZu Martina Romana, bývalého ministra dopravy Aleše Řebíčka, expředsedu vlády Mirka Topolánka, ale i jeho poradce Marka Dalíka.
Babišovým prvotním impulsem pro politické angažování byla dvě vystoupení prezidenta republiky Václava Klause v České televizi, kde prezident podle Babišova tvrzení bagatelizoval korupci v ČR.
"Neznám žádná tvrdá data o korupci a velmi bych je chtěl vidět, a chtěl bych je dostat od těch pánů nebo paní, kteří se korupcí ohánějí jako jediným svým životním tématem, zprava, zleva," prohlásil Klaus v ČT. Druhým stimulem pro Babišovu aktivizaci byl projev hlavy státu na brněnském gymnáziu, kdy se Klaus vyjádřil o protikorupčním nadačním fondu podnikatele Karla Janečka v tom smyslu, že kvazinadační fondy považuje za politické agitky. „To už jsem fakt nevydržel," uvedl na to konto Babiš.
Lze to vyhrát?
Babiš se s největší pravděpodobností pustí do křížku s bulvárem, stejně jako už celá řada známých osobností v minulosti. Dagmar Havlová, Helena Vondáčková a její manžel Martin Michal, nebo v poslední době uznávaný spisovatel Michal Viewegh. Ten v březnu uspěl u Ústavního soudu se stížností na výši odškodného, které mu přiznal vrchní soud za článek v deníku Aha! o údajné milence. Viewegh měl dostat 200 tisíc korun, to se mu ale zdálo málo – sám požadoval pět milionů. Proto se spisovatel obrátil na Ústavní soud a ten mu dal za pravdu, případ teď bude znovu řešit Městský soud v Praze.
Podle mediálního experta Karla Hvížďaly se sice dá jakýkoli soud s bulvárem vyhrát v právní rovině, ovšem nikoli na poli veřejného mínění. „V Rakousku kupříkladu funguje speciální mediální senát při soudu, který se zabývá pouze těmito kauzami, a navíc jedná velmi rychle, právě kvůli případné korekci veřejného mínění,“ vysvětluje redakci expert. Podle něj by však zavedení této instituce u nás nemuselo přinést ovoce. „Instalací takovéhoto soudu v ČR si nejsem jist výsledkem. Záleží na jiných aspektech. Na kultuře a aktivizaci dané občanské společnosti, a hlavně na tom, co si nechá veřejnost všechno líbit,“ uzavřel Hvížďala.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Pavel Kozdera
