Základní pochybností v projednávané věci je, že dosud není zcela jasné, zda obrazy jsou, nebo nejsou falzifikáty. Mnozí z poškozených se údajných padělaných děl zadržených policií dokonce nechtějí vzdát, jelikož na základě svých sběratelských zkušeností tvrdí, že se jedná o originály. Další věří znalcům, kteří originalitu děl potvrdili, a naopak nedůvěřují znalci přibranému policií, který díla označil za falza, přičemž už v jednom případě Národní galerie revizním posudkem vyvrátila jeho odborné tvrzení. I k tomu se dnes dostaneme.

Představte si to sami. Na půdě po dědečkovi najdete nejen jeho fotky z mládí, případně rodokapsy, ale i pár prachem zapadaných obrazů. Umění nerozumíte. Milana Knížáka neznáte, galeristé Kodl a Rybář vám také nic neříkají. Chodíte, zjišťujete, a nakonec díla prodáte. Jenže netrvá to dlouho, dorazí policie, aby vám sdělila, že obraz byl padělek, vy jste se dopustil podvodu a hrozí vám trest. Když pak jdete na výslech a dotyční kriminalisté marně pátrají po padělatelské dílně, žádnou nenajdou. Nevadí, i tak jste podvodník a musíte si to odsedět. Sci-fi? Ne. Rok 2021, Praha, Česká republika.

Zpět k případu, o který se PL už několik týdnů zajímají.

Před vyhlášením rozsudku v srpnu 2019 došlo v rámci justice k velmi ojedinělé situaci. Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze ve své závěrečné řeči navrhl, aby všichni tři obžalovaní byli od podané obžaloby v plném rozsahu zproštěni.

Státní zástupce Miroslav Forejt ve své závěrečné řeči uznal, že důvodnost podané obžaloby nebyla prokázána.

Obžaloba, která byla podána státním zástupcem Krajského státního zastupitelství v Ostravě, naopak tvrdila, že obžalovaní získávali padělky obrazů tak, že tyto obrazy měla padělat osoba Alexander Hanel a další dosud neztotožnění pachatelé.

Alexander Hanel padělání obrazů odmítl.

Tři obžalovaní byli policií přes rok odposloucháváni a sledováni, policie se vůči nim pokoušela o opakované předstírané převody obrazů, avšak ani poté nebyly zajištěny žádné důkazy, které by jakékoli podvodné činnosti nasvědčovaly. Nebyli zjištění žádní padělatelé, žádná padělatelská dílna. Jakékoliv opatřování padělaných obrazů obžalovanými nebylo potvrzeno.    

I přesto byli tři obžalovaní odsouzení na 8, 7 a 6 let vězení.

Historik umění, soudní znalec, fotograf, malíř, galerista Petr Pavliňák (repro TV Polar)

Překvapivé na celé situaci je i to, že k obrazům projednávaným v trestní věci je vypracována celá řada kladných znaleckých posudků a odborných vyjádření potvrzujících jejich originalitu. Jde o dlouhou paletu šestadvaceti znalců a fachmanů v oboru umění.

K obrazům byly vypracovány exaktní materiálové průzkumy a laboratorní zprávy Centrální laboratoře VŠCHT potvrdily jejich dobovost. Pod originalitu se podepsala taková jména, jako vedoucí katedry restaurování AVU a nositel Státní ceny za restaurování, profesor Karel Stretti, bývalý ředitel sbírky moderního umění Národní galerie a autor retrospektiv malířů Emila Filly, Václava Špály a dalších, profesor Tomáš Vlček, bývalý ředitel Moravské galerie v Brně, autor monografií Františka Foltýna, Emila Filly, Bohumíra Matala, kunsthistorik Jiří Hlušička, autorka monografie a hlavní specialistka na dílo Jana Zrzavého, správkyně jeho pozůstalosti Jana Orlíková, bývalá členka restaurátorského týmu Národní galerie Dorothea Pechová a mnozí další.

Výrazným případem je situace, kdy obžalovaní byli odsouzeni pro nakládání s obrazem Emila Filly, který mimo trestní řízení kladně ohodnotilo třináct expertů a který označil jako padělek znalec přibraný orgány činnými v trestním řízení s tím, že Krajský soud v Praze ve shodě s tímto znalcem tento obraz považuje za padělek.

Nalézacím soudem i přes opakované žádosti obhajoby nebyla umožněna ani konfrontace znalců u konkrétních obrazů, ani nebylo žádnému ze znalců, kteří uznali originalitu děl, umožněno se k těmto dílům v hlavním líčení vyjádřit. Jakkoli neuvěřitelně to zní, opravdu se to stalo.

Ani tím ovšem nekončíme.

Výše jmenovaní experti zpracovávají znalecké posudky léta pro nejprestižnější české galerie a aukční síně, přičemž na jejich závěrech stojí početné aukční rekordy v prodeji českého moderního umění. Na straně druhé je nutno konstatovat, že většina děl, projednávaných v této trestní věci, byla označena za falzifikáty policií přibranými dvěma regionálními znalci z Ostravy a Olomouce.

Ty nevyužívají k posuzování pravosti uměleckých děl žádné prestižní aukční síně ani galerie. Jedním z těchto regionálních znalců je znalec Maliva, který před soudem podle doslovné protokolace z hlavního líčení, kterou měly PL k dispozici, sám přiznal, že originální díla většiny malířů projednávaných v této trestní věci, měl v ruce poprvé a s jejich díly nemá téměř žádné praktické zkušenosti.

Druhý z regionálních znalců je Petr Pavliňák. Ten zaujímá v případu klíčové místo, jelikož na jeho znaleckých závěrech bylo trestní řízení zahájeno a následně v této věci pro policii zpracovával většinu expertíz. 

Z díla Františka Foltýna

U jednoho z Pavliňákových posudků se zastavme.

Obžalovaní byli obviněni a následně vzati do vazby mimo jiné pro obchodování s obrazem Františka Foltýna Abstraktní kompozice, ke kterému mělo kladná stanoviska více expertů. Znalec Pavliňák obraz označil za amatérské a diletantské falsum v hodnotě tisícikoruny. Uvedl, že při jeho padělání byly použity typické padělatelské techniky, že tento obraz je vyloučen z okruhu tvorby Františka Foltýna, protože nemá odpovídat způsob kladení barev a vedení kresebné linie.

Po tlaku obhajoby orgány přípravného řízení nechaly dotyčný obraz zkoumat znaleckým ústavem Národní galerie. Jejich závěr? Jedná se o originální dobový obraz Františka Foltýna v hodnotě 3–4 miliony korun.

Zajímavé také je, že tento ostravský znalec uvedl, že obraz měl být padělán rukou stejného padělatele, jako jiný obraz posuzovaný v této trestní věci, a sice obraz Karla Černého.

Obžalovaní se obrátili na Národní galerii se žádostí o přezkoumání dalších děl, ale Národní galerie se vyjádřila v tom smyslu, že z kapacitních důvodů této žádosti nebyla schopna vyhovět. Také PL do holešovického sídla NG zaslaly řadu dotazů. Instituce doposud nereagovala.

Znalec Petr Pavliňák, současně galerista a fotograf, označil za padělek i obraz Jana Zrzavého malovaný technikou pointilismu, datovaný rokem 1928 s odůvodněním, že Zrzavý technikou pointilismus začal malovat až v 60. letech, a proto se nemůže jednat o obraz namalovaný Janem Zrzavým. Jenomže v monografii Jana Zrzavého se nacházejí díla z majetku Národní galerie a soukromých sbírek, která byla malovaná technikou pointilismu již v roce 1907, 1928 a také 1935–1944. Soud tuto skutečnost přijal, avšak i přesto uvěřil tvrzení tohoto znalce, který dílo vyloučil z okruhu originálních děl malíře Zrzavého.

Obdobně Pavliňák ve svých závěrech uvedl, že razítko prodejny Mánesa na zadní straně některých z děl obžalovaných je padělaným razítkem, jelikož takto skloňované razítko dle znalce neexistovalo. Stejné razítko se samozřejmě nachází na řadě obrazů ze státních a soukromých sbírek, jak bylo doloženo listinnými důkazy.

Předsedkyně soudu Iva Říhová v rozsudku uvedla, že byť Pavliňák tvrdil, že razítko je padělkem, jelikož je údajně špatně skloňované, ale vzhledem k tomu, že bylo obhajobou doloženo, že jsou obrazy nabízené a prodávané v prestižních aukčních síních se stejnými razítky i se stejným skloňováním, razítko může tedy být pravé, soud přesto dospěl k závěru, že obraz je padělkem, jak je tvrzeno znalcem Pavliňákem.

I laik si v tuto chvíli položí otázku; pokud je razítko spolku Mánesa, který fungoval od roku 1887 do roku 1956, na obraze originální, jak může být samotný obraz novodobým padělkem?

Pochybení a nadmíru podivných rozhodnutí je v celé kauze tolik, že se budeme případu věnovat i nadále.

Na další  zvláštnosti, jako například odlišný oficiální přepis líčení od jeho průběhu, upozornil už před rokem Český rozhlas. „Nepřesně zachycené odpovědi nebo chybějící věty. Server iROZHLAS.cz získal zvukové a textové dokumenty dokládající rozpory v protokolaci kauzy údajného padělání obrazů, ve které se v roli poškozené objevila třeba Jiřina Bohdalová. Podle obhájce Jaroslava Fröhlicha dosahují rozdíly „enormního rozsahu“. Na odlišnosti mezi zvukovým a psaným záznamem ze soudních jednání upozornil také Nadační fond proti korupci."

Psali jsme:

Profesor Knížák ve varu: Někteří obvodní lékaři se bojí pacientů. Kvůli covidu. Zanedbaná péče!

Že jsme ve válce? Hnát je k soudu za poplašnou zprávu, zuří Milan Knížák. A přidává jména

Milan Knížák: Výzva k demisi

Zarouškovaný národ otroků. Vláda si příliš navykla rozkazovat, žně mají udavači. Profesor Knížák chce otevřít lidem oči

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.