Předseda lidovců Marian Jurečka poněkud zapomíná, že je už téměř půldruhého roku i ve funkci místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí. Jinak by nesahal k praktikám, které se neslučují s výkonem těchto funkcí. Jak informovala MF Dnes, použil jich ve chvíli, kdy se chtěl zbavit generálního ředitele Úřadu práce ČR Viktora Najmona. Pod ním byla horká židle už ve chvíli, kdy odeslal na ministerstvo zprávu, že potrestá za šikanu podřízených bývalou šéfku pobočky Úřadu práce v Liberci Kateřinu Sadílkovou a že si případ přebírá policie. Dotyčná se ovšem mezitím vyšvihla do křesla ministrovy náměstkyně, a tak se dalo předpokládat, že s ředitelem úřadu práce bude učiněn krátký proces.
Má Marian Jurečka vaši důvěru?Anketa
Ale k tomu, aby zaměstnance pracujícího podle zákona o státní službě ministr práce odvolal, potřeboval pádné důvody, což by přes veškerou mediální kritiku, kterou na hlavu šéfa úřadu práce sesílal, nejspíš nestačilo. A tak si Viktora Najmona pozval a učinil mu nabídku za podmínky, že v klidu odejde. Snažil se ho nalákat na mimořádnou odměnu v nespecifikované výši a na standardní posudek. Druhou stranou mince byla výhrůžka, že pokud tuto nabídku nepřijme, bude stejně vyhozen, ale navíc dostane špatné služební hodnocení a bude mít problém najít si jinou odpovídající práci. Protože ředitel úřadu práce tušil, že ho ministr Jurečka hodlá propustit, pořídil si z rozhovoru nahrávku, kterou ve čtvrtek zveřejnil iDnes.
Pohrůžka následků, pokud nebude nabídka přijata
Podle právníka Tomáše Nielsena z advokátní kanceláře Nielsen Legal má tento případ vícero zajímavých aspektů. „Pokud odhlédnu od těch spíše politicko-personálních, které podle některých novinových článků mohou zasahovat do nejvyšších pater vedení MPSV, tak z právního hlediska je podle mě situace celkem jasná. Ministr Jurečka tvrdí, že měl důvody k odvolání generálního ředitele Úřadu práce ČR Najmona. Ten se proti tomu brání u soudu. Až sem to není nic neobvyklého. Pokud jde o nabídku jakési odměny, dovedl bych ji snad ještě obhajovat v případě soukromé firmy, protože zaměstnavatelé vědí, že spory o neplatnost výpovědi nejsou jednoduché, a tak se tomu snaží bránit dohodou, byť za cenu ústupků. Musí jít ale o úroveň jakési korektní nabídky na skončení pracovního poměru dohodou, ne o výhrůžky,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Tomáš Nielsen.
Přitom ale zdůrazňuje, že ve státní správě je situace úplně jiná. „Zde něco podobného považuji za naprosto nepřípustné a skutečně mi to zavání jakousi formou úplaty za mlčení, nebo nepřijatelného nátlaku v situaci, kdy si ministerstvo není jisto, zda odvolání ředitele před soudem ustojí. Tady přece podle té nahrávky už nejde ‚jen‘ o nabídku zvláštní odměny, ale i o pohrůžku následků, pokud nebude přijata. Tohle už není vyjednávání, navíc něco podobného do státní správy prostě jednoznačně nepatří. Zvlášť v situaci, kdy problémy například s přehlcením úřadů práce, různými zneuživateli dávek a podobně, jsou dlouho známá věc a určitě nejde o chybu jednoho člověka, natož na úrovni generálního ředitelství Úřadu práce ČR,“ upozorňuje právník.
Jednání ministra přesahuje do roviny trestněprávní
Advokát Radek Suchý poukazuje na to, že obecně platí, že zaměstnavatel nesmí vyvíjet na zaměstnance žádný nátlak v případě jeho zájmu na ukončení pracovního poměru. „Natož pak zaměstnanci čímkoli vyhrožovat. A to zejména tím, co není oprávněn uskutečnit. On nesmí vyhrožovat ani úkony, které je oprávněn provést. Jinak by to ale bylo, pokud by zde byly dány důvody, pro které je možné ukončit pracovní poměr a pak se nejedná o bezprávnou výhrůžku, zakládající neplatnost ukončení pracovního poměru, kdyby například zaměstnavatel navrhl zaměstnanci ukončení pracovního poměru dohodou s tím, že může jinak například i ukončit pracovní poměr okamžitě. To ale v tomto případě zjevně není,“ míní advokát.
Psali jsme:
Vnímá to celé tak, že ministr Jurečka použil kuloární metody, které pracovněprávní předpisy nepředpokládají. „A řekl bych, že, podle toho, co vím z médií, jeho jednání vykazuje nejen porušení zákoníku práce, ale především přesahuje do roviny trestněprávní. O nezákonný postup jde dle judikatury tehdy, kdy se například musí jednat o výhrůžky takového druhu a takové intenzity, aby podle okolností a povahy konkrétního případu u toho, vůči komu jí bylo použito, vzbudila důvodnou bázeň. Konečně musí být bezprávná výhrůžka adresována tomu, jehož právní úkon se vynucuje nebo osobám jemu blízkým,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Radek Suchý.
Orgány činné v trestním řízení by měly konat
Samotný Viktor Najmon považoval nabídku na mimořádnou odměnu za držhubné nebo úplatek. „Pro posouzení by se musel celý rozhovor přehrát a musely by být vyslechnuty osoby, které se na tom podílely, to znamená jak ředitel úřadu, tak Jurečka. Ale podle mě to jednání v podstatě směřuje formálně k úplatku. Jestliže mi nabízejí generální pardon za to, že sám odejdu a budu držet hubu, jinak že mě vyhodí a dají špatný posudek, tak tady se střetávají dvě roviny. Jednak nabízený úplatek, jednak vydírání. Ale bez podání vysvětlení, bez uvedení širších souvislostí i toho, jak to chápala osoba, které měla být výhoda nabízena, nebo vlastně měla být vydírána, není možné říct, zda šlo o úplatek. Ale očekával bych, že orgány činné v trestním řízení si oba pány zavolají, přehrají si nahrávku a vyslechnou je k tomu,“ říká pro ParlamentníListy.cz advokát Jaroslav Ortman. Kauzu se chystá prověřit Národní centrála proti organizovanému zločinu.
Ing. Marian Jurečka
Zůstává však v naprostém údivu z toho, že si něco takového dovolil politik v tak vysokém postavení. „V každém případě je to exces a trapas, aby na úrovni místopředsedy vlády docházelo k takovému jednání. Vím, že k podobnému dochází v praxi v různých akciových společnostech a u různých OSVČ, které zaměstnávají jiné lidi. Ale to je případ běžné praxe, kdy jsou zaměstnanci fyzické osoby. V daném případě jde o státního úředníka, ředitele úřadu práce, a jestliže je vůči němu postupováno tímto způsobem, tak je to minimálně trapné. Podle mě i naprosto neetické a měly by z toho být vyvozeny závěry,“ domnívá se Jaroslav Ortman.
Diskuse o tom, zda byla nahrávka pořízena legálně
S potvrzením toho, zda šlo ze strany ministra Mariana Jurečky o úplatek, právník Tomáš Nielsen váhá. „Nejsem si jist, zda lze v tomto případě přímo hovořit o úplatku z hlediska trestního práva, ale vyloučit to nelze. Že šlo o nátlak a že takový nátlak je zcela nepřípustný, o tom nepochybuji. Zaznamenal jsem i diskuse o tom, zda byla nahrávka pořízena legálně. A to už je podle mě něco zcela mimo realitu. Občanský zákoník zcela evidentně poskytuje ochranu pouze projevům osobní povahy, což podobný rozhovor se zaměstnavatelem není,“ ujišťuje Tomáš Nielsen.
Mgr. Bc. Vít Rakušan
Připomíná, že věc řešil i Ústavní soud a ve svém nálezu č. II. ÚS 1774/14 zcela jasně konstatoval toto: „V judikatuře Ústavního soudu proběhla konstitucionalizace ochrany slabší smluvní strany jako principu ústavněprávního významu, jímž se orgány veřejné moci mají v aplikační praxi povinnost řídit. Tento princip je obzvláště akcentován v oblasti práva pracovního, jež musí účinným způsobem chránit zaměstnance před jakýmikoli formami nátlaku a svévole ze strany zaměstnavatele, pokud jde o ukončení pracovního poměru. Jde o projev ochranné funkce pracovního práva a principu ochrany stability pracovního poměru.“ „V tomto směru podle mě není, o čem se bavit, a právo je jednoznačně na straně pana Najmona. Zde dokonce musíme vzít v úvahu i zájem na veřejné kontrole toho, jak fungují vrcholní zástupci České republiky,“ připomíná právník.
Velká šance na úspěch před pracovním soudem
Hodně opatrný v posuzování jednání ministra Jurečky vůči Viktoru Najmonovi jako některý z „úplatkářských“ trestných činů by byl i Radek Suchý. „Ty znaky skutkových podstat jsou tady poměrně jasně specifikované a z mého pohledu se o takový trestný čin nejedná. Chybí tam totiž souvislost s obstaráním věci obecného zájmu, což se u takového trestného jednání předpokládá. Taková je zde objektivní stránka skoro u všech úplatkářských deliktů. Já bych si dovedl představit, že by jednání pana ministra mohlo být v té trestněprávní rovině posuzováno jako trestný čin vydírání v souběhu s trestným činem zneužití pravomoci úřední osoby,“ připouští advokát.
Hned ale dodává, že to už je na orgánech činných v trestním řízení. „Každopádně před pracovním soudem má pan Najmon velkou šanci uspět. Něco jiného jsou tyto praktiky z hlediska etického. Pokud jsou zaměstnanci ve veřejné správě povinni řídit se etickými kodexy zaměstnanců ve státní správě, pak by ministr, jako vrcholný představitel exekutivy, měl jít příkladem, a i když není zaměstnancem, měl by z titulu své funkce nějaké etické rysy svého chování zachovávat. Ministr Jurečka se tomu ale zcela zpronevěřil,“ je přesvědčen Radek Suchý.
Jurečka by měl vyvodit závěry a odpochodovat
Podle Jaroslava Ortmana nejde jenom o to, že do státní správy a do výkonu státní moci Jurečkovo jednání nepatří. „Je to totální faux pas, je to skandální. A ať už to dopadne, jak to dopadne, tak by podle mě z toho měl Jurečka vyvodit závěry a odpochodovat, to znamená rezignovat. To by bylo nejsprávnější. Samozřejmě se mohou hledat jiné formy, jako je omluva ve veřejném prostoru, jako je tvrzení, že nebyl pochopen a že to myslel jinak, ale podstata věci se tím nezakryje. Tvrdím, že do výkonu funkce ministra tohle prostě nepatří a takhle se ministr chovat nemůže. Ministr je reprezentant státní moci, to je osoba odpovědná, dokonce je i místopředsedou vlády, no tak to už jsme skoro v blázinci,“ hodnotí advokát postup významného člena Fialova kabinetu.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
„Osobně zaznamenávám tolik věcí, které by si ministři v normální zemi neměli dovolit, že mě tohle zas tak nepřekvapuje. Ale ano, pokud chceme reformovat státní správu, pokud chceme dát úředníkům jistotu, že s nimi budou nadřízení jednat férově, že nebudou čelit šikaně či vyhrožování, a pokud po úřednících chceme, aby dodržovali zákony i určitá etická pravidla, je podle mě absurdní, aby kdokoliv ve vedení úřadu vysílal zcela opačné signály, jak rád říká pan předseda vlády,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz právník Tomáš Nielsen, 1. místopředseda politické strany PRO.
V normální zemi by ministr rezignoval, ale v té nejsme
„V normální zemi, kde panují elementární pravidla slušnosti, by za takové jednání ministr měl rezignovat a odstoupit. Ale jak říkám, to by se dělo v normální zemi. Ale tou my už nějaký ten pátek opravdu nejsme. Neočekávám, že by pan ministr ze svého jednání dovodil jakoukoli odpovědnost. Proč by to dělal? Podívejte se na kauzu ‚DOZIMETR‘. Rakušan je ministrem vnitra nadále, Farský dokonce míří na Pražský hrad, Gazdík radil ministrovi školství, a jede se dál. Řekl bych jejich prizmatem: ‚každý den dobrý‘, ne? Slovy mého oblíbeného autora Maxe Kašparů: ‚Žijeme v zemi beze studu‘,“ myslí si advokát Radek Suchý.
Premiér Petr Fiala však podle očekávání nad kauzou předsedy pro vládnutí pětikoalice nezbytné strany jen mávl rukou. „Jsem rád, že pan ministr Jurečka našel řešení a budeme se posouvat, aby se úřady práce staly dostatečně moderní,“ uvedl před svým odletem na jednání do Bruselu. „Samozřejmě že současná pětikoalice se drží vzájemně v šachu, takže se pro udržení u moci musí vzájemně podporovat, to je jasné. Ale pan premiér se vyjádřil, že je rád za výsledek, ale vůbec nekomentoval tu naprosto nepřijatelnou formu a naprosto nepřijatelný způsob. Jen sotva jsou jiné formy zbavení se ředitele úřadu práce horší než ty, které použil pan ministr Jurečka. Doufám, že takhle si to pan premiér nepředstavuje. Mě nezajímá jenom výsledek, mě zajímá, jak se to stalo,“ podotýká Jaroslav Ortman s tím, že teď bude záležet na odvolaném řediteli, jak se bude bránit. „Z toho, že si jednání nahrál, dovozuji, že podobné metody jednání ze strany pana ministra nemusely být poprvé,“ dodává advokát.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
Bléry
