Přestože současná majitelka bývalého utečeneckého areálu nemá ani kolaudační rozhodnutí, úředníci ani politici včetně hejtmana v podstatě nemají co říci rozhořčeným lidem, kteří si nedávno na veřejném mítinku vylévali vztek. Výrok o údajném úplatku, který chce kraj, aby povolil sociální služby, tomu takzvaně dodal korunu.
Nařčení už vyšetřuje policie
Podnikání Lucie Zocherové, která někdejší azylový tábor koupila od ministerstva vnitra, je trnem v oku zejména obyvatel nedalekých Měrunic a Hrobčic na Teplicku. Už dnes jsou zde nelegálně poskytovány sociální služby asi sedmdesáti lidem, kteří trpí demencí či Alzheimerovou chorobou či jinými psychickými poruchami. Obyvatelé přilehlých vesnic si také všimli nestandardního chování romských rodin, kterých tu je zatím ubytováno pět. Přestože objekty nejsou zkolaudovány pro ubytování ani nefunguje čistička odpadních vod, mluví se o příchodu několika set romských obyvatel.
Před pár dny se odhadem kolem 250 až tří set nespokojených obyvatel sešlo na policií střežené schůzi v Měrunicích, kde vyjádřili nesouhlas a snažili se donutit komunální politiky udělat vše pro to, aby majitelce byly její plány zastaveny. Mítink, kterého se účastnil i hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM), moderoval krajský radní pro bezpečnost Martin Klika (ČSSD), bývalý velitel litvínovské městské policie a iniciátor Nulové tolerance.
Fotogalerie: - Na Teplicku se děsí Romů
Hlášky Pavla Fouska, zástupce majitelky, že krajský úředník po něm chtěl úplatek, mnoho lidí nebralo vážně a spíš jej přičítalo tomu, že se provozovatel snaží jakýmkoliv způsobem kopat kolem sebe. „Úředník Severa chtěl úplatek milion korun za registraci sociálních služeb,“ tvrdí Fousek. Má na mysli Petra Severu, vedoucího odboru zdravotnictví Krajského úřadu Ústeckého kraje.
„Je to naprostý nesmysl a výmysl. Zjevně se jednalo o prohlášení člověka, který se ocitl v tísni v důsledku tvrdé a odsuzující veřejné a mediální kritiky ´sociálního podnikání´, kterého se účastní a i dříve účastnil v Červeném Újezdě. Zřejmě se snaží odvést pozornost k úředníkovi, který stál v čele odboru, který odpovědné osoby potrestal. Vyhrožoval, že mě v podstatě zničí, a to je pravděpodobně způsob jeho msty,“ cítí se dotčeně Petr Severa, který se pro ParlamenntíListy.cz vyjádřil, že rovněž slyší poprvé o údajném vyšetřování své osoby policií.
Psali jsme:
„Budu se chovat stejně jako doposud. Mohu prohlásit, že se ani v budoucnu nebudu těch, kteří porušují práva klientů v sociálních či zdravotních službách, obávat. Podobné projevy a pomluvy mne nezastraší a nezabrání mi nadále využívat všech zákonných možností k tomu, abych bránil nemocné a nesoběstačné osoby od rádoby podnikatelů, kteří jen parazitují na systému sociálních dávek a příspěvku na péči,“ dodal s tím, že nactiutrhání a křivá obvinění Pavla Fouska si odmítá nechat líbit. „Jakmile budu mít spolehlivé informace z veřejného setkání, kde bude jednoznačně uvedeno, že mne Pavel Fousek veřejně křivě obvinil, budu po něm požadovat dementování a veřejnou omluvu,“ popsal, jak hodlá postupovat.
Že se věc dostala na stůl policie, potvrdilo její oddělení v Chomutově. „V tuto chvíli mohu pouze potvrdit, že oznámení o údajném protiprávním jednání, které oznámil pan Fousek, jsme z územního odboru Teplice přijali a v současné době ho prověřujeme,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz Marie Pivková, vrchní inspektorka chomutovské preventivně informační skupiny.
„O šetření Policie ČR se od Vás dozvídám poprvé. Žádné věrohodné důkazy nemohou existovat,“ sdělil Petr Severa ParlamentnímListům.cz. Vedení krajského úřadu za svým úředníkem stojí. „Veřejné obvinění vedoucího odboru krajského úřadu považujeme za zcela smyšlené, účelové a nehorázné. Krajský úřad se domnívá, že obvinění má za cíl poškodit a diskreditovat jak vedoucího odboru zdravotnictví, tak krajský úřad. Krajský úřad v rámci svých kompetencí v minulosti několikrát zasahoval proti postupu organizací, se kterými je pan Fousek spojen,“ komentoval to Zdeněk Rytíř z kanceláře hejtmana.
Lidi už se neudrží na uzdě. Mluví o strachu z cikánů
Vedle „škorpení“ institucí je ovšem stále kamenem úrazu, že donedávna téměř neznámá osada Červený Újezd, která historicky spadá pod Hrobčice a katastrálně pod Měrunice, se zřejmě stává další časovanou bombou ve skládačce stále vypjatějších protiromských nálad. Pomyslný olej do ohně ovšem majitelka a její zástupci přilévají sami, jak ukázaly dříve propírané kauzy týrání a znevažující péče o tamní obyvatele, jež jsou závislí na sociálních a zdravotních službách.
„Na jejich poskytování provozovatelé stále neobdrželi registraci. Naopak jim byla vystavena pokuta za neoprávněné poskytování služeb. I po odvolání ji potvrdilo ministerstvo sociálních věcí, “ připomíná starostka Měrunic Jitka Nová. „Do dnešního dne není budova zkolaudována pro ubytovací služby,“ připojil se Milan Vondráček, vedoucí stavebního úřadu v Bílině. „Také započalo řízení ve věci nefunkční čističky vod. Nečištěná voda je vypouštěna do potoka,“ pokračuje starostka.
Obyvatelům Hrobčicka a Měrunic zřejmě již hodně dochází trpělivost. „Chodíme tady kolem horké kaše. Prostě všichni máme strach, že se tam nastěhují cikáni. Musíme se pokusit zabránit tomu, aby tam vzniklo ghetto,“ vyjádřil se Pavel Prchal z Bíliny. „Ty debile jeden,“ hřímal na nedávném setkání s občany jakýsi mladý muž na zástupce majitelky Pavla Fouska. Radní Martin Klika musel několikrát zklidňovat vášně a žádat o slušně řízenou diskuzi. „Nechceme zde velkokapacitní ubytovací zařízení. Budeme se snažit, aby sloužil jinému účelu,“ prohlásila za Hrobčicko, pod nějž spadá zeměpisně i osada Červený Újezd, starostka Jana Syslová.
Dojde na protiromskou domobranu?
Provozovatelé ubytování problematických osob totiž nevylučují. „Nebudou tam ale jen romští obyvatelé, ale i bílí,“ řekl doslova Pavel Fousek. „Tak se sem nastěhujte. Vám se to říká, když bydlíte jinde,“ zaznělo na to konto od obyvatel. „My jsme chodívali do školy s cikány, nebyl s nimi takový problém. Ale nová generace, to je tragédie. Je nepříjemné, když si něco po vesnici prohlížejí, zastavují u domů, dokonce i fotí. Máme obavy. Nechcete snad, abychom dělali domobranu? Abychom se bránili násadami od lopat, protože k tomu to směřuje,“ doplnil obyvatel z Bíliny.
„Zaslechl jsem, že by se do Červeného Újezdu mělo dostat 500 až 850 cikánů, z toho až 230 dětí. Úřad tady řeší, jak se to zkolauduje, ale o to tady nejde. Naroste drobná kriminalita,“ vyslovil se Břetislav Bárta z Bíliny.
Psali jsme:
Zděšené pohledy se před pár dny rozlily celou hospodou, když Eva Poláčková z teplické hygienické stanice uvedla, že tři konkrétní domy by mohly pojmout po 210 obyvatelích, takže celkové číslo není daleko od pravdy. „Kapacita dřívějšího azylového zařízení zde byla 800 osob,“ dodal bílinský radní Zdeněk Svoboda.
S troškou do mlýna přišel jen radní z nedaleké Bíliny
Právě Zdeněk Svoboda připomněl zřejmě jediné konkrétní řešení, jak problémy odvrátit a nepřidat na mapu vyloučených lokalit jednu novou. „Obce Měrunice, zasaďte se o to, aby v územním plánu obce nebylo pro toto území umožněno podnikání v něčem, co si nepřejete,“ poradil.
Zástupce provozovatele Pavel Fousek uvedl, že obce mohly koupit areál samy, když jej ministerstvo nabízelo. “Paní starostka Nová tam žádost měla. My jsme teď také nabídli nějaké objekty obcím k využití. Nikdy jsme nedostali vyjádření,“ řekl.
Na dotaz ParlamentníchListů.cz odpověděla starostka Měrunic Jitka Nová, že schválení plánu se dá očekávat do konce roku. „Krajský úřad se jistě nebude snažit to nějak natahovat,“ doplnil ji hejtman. Územní plán by měl dotčený pozemek omezit v užívání pouze na služby v sociální sféře. Do nich ubytovací služby, a tedy potenciál návalu nepřizpůsobivých obyvatel do regionu, nespadá.
Psali jsme:
Redakci ParlamentcíhListů.cz dále zajímalo, co bude v případě, že majitelka se bude chtít kvůli nerentabilnímu podnikání svého majetku zbavit. Ve vesnicích se totiž mluvilo o tom, že by si lidé přáli, aby areál odkoupily obce a ty jej pro nějaký užitečný účel spravovaly nebo nechaly na náklady státu zlikvidovat. To je zřejmě jen stavěním vzdušných zámků. „Nemáme na to finanční možnosti,“ řekla starostka Měrunic Jitka Nová. „Ať to koupí kraj!“ zaznělo z davu. „Kraj si to dovolit nemůže,“ nepotěšil ani hejtman Bubeníček.
Úřady jedou na plné obrátky? Areál je obydlený, jako by se nechumelilo
Zarážející je, že nikdo nemá páky, jak už dnes zastavit nezákonně poskytované služby několika desítkám lidí, kteří za branami areálu žijí. Ženy i muži se proto v urážkami jiskřící debatě dožadovali zdůvodnění, jak je to možné. „Majitelka využívá vzduchoprázdna, snaží se stále něco nového vymýšlet,“ zhodnotil komunikaci Milan Vondráček ze stavebního úřadu. „My jsme až teď mohli požádat o odtajnění dokumentace. Úřady nás jen buzerují, přestože vědí, že už dříve areál sloužil k ubytovávání,“ tvrdí zástupce majitelky Pavel Fousek. „Zjistili jsme nedostatky, zahájíme správní řízení, ale nemám podezření, že by tam bylo ohnisko epidemie, které by vás mohlo ohrozit. Odebírali jsme vzorky a i k našemu upřímnému překvapení jsou vyhovující,“ zklamala řadu starousedlíků lékařka a epidemioložka Poláčková z hygienické stanice.
Dá se očekávat, že stejně to se „vzduchoprázdnem“ bude s příchodem dalších nájemníků, pokud nikdo nemá oprávnění je nechat vystěhovat, a majitelce tak zkřížit její plány vydělávání na ubytovacích službách, hrazených ze sociálních dávek.
Psali jsme:
-635019554219718496.jpg&id=11146)
Zcela zavřít celý areál bude možné jen v případě, pokud úřady objeví narušení statiky, hygiena potvrdí hrozbu epidemie nebo hasiči se vyjádří, že hrozí dopady na lidské životy vlivem požáru. Takový stav ale oficiálně nyní neexistuje.
Dobrý kup? Ještě se uvidí
Objekty se zprvu nabízely za 64 milionů korun, nová majitelka je nakonec získala za pouhých osm milionů.
Areál Pobytového střediska Červený Újezd byl původně majetkem Československé lidové armády a do poloviny roku 1990 ho rovněž využívala sovětská vojska. Po jejím odchodu přešel objekt do vlastnictví ministerstva vnitra - jako azylové zařízení začal sloužit v červnu 1991 a od roku 1996 byl provozován Správou uprchlických zařízení. Nejdříve jako přijímací i pobytové středisko, po zřízení přijímacího střediska ve Vyšních Lhotách sloužilo jako pobytové středisko, přičemž v případě potřeby mohlo být prakticky okamžitě zprovozněna jeho přijímací část. Zařízení má kapacitu 309 lůžek. Jedna ze zdejších ubytoven byla upravena tak, aby vyhovovala parametrům chráněného bydlení pro handicapované osoby, samotné ženy a matky s dětmi.
V tomto středisku byla pro volnočasové aktivity často využívaná mimo jiné například hudební dílna, kde klienti střediska nacvičovali veřejná koncertní vystoupení.
Takzvaný humanitární šatník zde provozovala Diecézní charita Teplice, v rámci své celorepublikové činnosti působila i zde Organizace pro pomoc uprchlíkům či Poradna pro uprchlíky, zaměstnanci Diakonie Most byli iniciátory zdejší výuky hry na hudební nástroje, Křesťanské sdružení Plzeň se zaměřovala na péči o volný čas dětí předškolního věku. Organizačně patřila k pobytovému středisku Integrační azylová střediska v Ústí nad Labem-Předlicích a Integrační azylové středisko v Hošťce-Velešicích s byty sloužícími pro dočasné ubytování osob, kterým byl v České republice udělen azyl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
