Historicky první Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví v ČR do roku 2020, kterou schválila vláda v demisi, má bojovat s chudobou a sociálním vyloučením. Koncepce totiž vnímá bezdomovectví nikoliv pouze jako „přespávání na ulici“, ale jako proces, který začíná již samotou hrozby ztráty bydlení. Materiál proto navrhuje opatření v bydlení, zdravotní péči nebo sociálních službách.
„Bezdomovci a osobami ohroženými vyloučením z bydlení se stále více stávají mladí lidé – zejména ti, co odcházejí z dětských domovů či dalších institucionálních zařízení, osoby se zdravotním postižením, ženy, rodiny s dětmi a osaměle žijící senioři, kteří nejsou mnohdy schopni pokrýt své nezbytné životní náklady,“ uvádí se ve zmiňované koncepci.
Psali jsme:
„Odhadujeme, že v Česku žije bez přístřeší přibližně 30 tisíc lidí,“ řekl ParlamentnímListům.cz při předložení dokumentu současný ministr práce a sociálních věcí v demisi František Koníček s tím, že potenciálním bezdomovectvím je v Česku ohroženo až 100 tisíc lidí. Do konce letošního roku Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) tedy upřesní, které kroky je možné rychle zavést do praxe.
Cíle a opatření v plánu směřují do čtyř základních oblastí: k přístupu k bydlení, k sociálním službám, k přístupu ke zdravotní péči a k informovanosti, zapojení a spolupráci.
A co je podstatou plánu na zlepšení chmurných vyhlídek řady Čechů a Moravanů? Zjednodušeně řečeno – podporovat přístup či zlepšit dostupnost těchto služeb včetně informovanosti a spolupráce a pomoci lidem, kteří jsou bez domova. I proto na MPSV vznikla při Komisi pro sociální začleňování expertní skupina pro řešení problematiky bezdomovectví. Vychází z faktu, že na proces bezdomovectví je nutné reagovat již od rizika jeho vzniku prevencí a podporou navazující na současné služby.
Vznikne konečně zákon o sociálním bydlení?
„Je důležité, aby byl konečně připraven zákon o tzv. sociálním bydlení, který jasně vymezí kompetence jednotlivých aktérů centrální, regionální i místní správy, a prováže oblast bytové politiky s cílenou sociální prací,“ říká náměstek ministra pro EU, mezinárodní spolupráci, sociální začleňování a rovné příležitosti Jan Dobeš. A v tom tkví zřejmě jeden z největších problémů. Zákon o sociálním bydlení totiž zatím nikdy nevznikl – byť snahy se objevovaly.
„Sociální bydlení nemá u nás ani přesnou kvalifikaci, právní ukotvení. To je asi nejdůležitější problém. A pak ještě jeden – že si nechceme připustit fakt, že u nás žijí lidé, které prostě nikdo nikde neubytuje. Protože pokud se jim byt poskytne, oni ho zničí. Nikdo to nechce slyšet a když náhodou o tom někdo nahlas promluví, hned je rasista, xenofob, společensky znemožněný člověk. I proto stále neexistuje zákon o sociálním bydlení – po kterém se sice volá, ale ne každý si ve skutečnosti chce přiznat, proč by měl být nutný. Proto ten horký brambor nechce nakonec nikdo. Není populární připustit si, že je sice špatně, když si někdo udělá živnost na tom, že ubytovává nepřizpůsobivé za dražší nájemné, než jaké odpovídá běžnému tržnímu nájemnému v té obci, ale ještě horší je to, že když by se to zakázalo, ti lidé by neměli kam jít. Nikdo si je nevezme k sobě do nájmu, to moc dobře víme. A ani obce si je nevezmou. Takže i když je to špatně a plýtvá se takhle prostředky od státu vyplácených na příspěvcích na bydlení, tenhle druh podnikatelů na sebe bere tu roli, že holt prostě bydlení lidem, které nikdo jiný neubytuje, nabídne,“ popsal realitu natvrdo nedávno ParlamentnímListům.cz zástupce ombudsmana, dlouholetý právník a předseda Sdružení nájemníků Stanislav Křeček (ČSSD).
Do roku 2016 by měla vzniknout přechodná zařízení…
Přesto MPSV předkládá ve svém návrhu na řešení to, že by lidé ohrožení bezdomovectvím mohli využívat bydlení s podporou sociální práce, které bude sloužit k udržení nebo získání trvalého bydlení. Posílit by také měla terénní sociální práce např. s lidmi před opuštěním dětského domova či vězení. Počítá se i s tím, že v roce 2016 by začala fungovat zařízení, ve kterých by se doléčili lidé, kteří nemají kam jít po nemoci či odchodu z nemocnice. Efektivita opatření bude také záviset na aktivitě jednotlivých aktérů a na tom, jak budou nabízené nástroje využívat.
Na přípravě zmiňované koncepce se podílela i Armáda spásy – instituce, která s bezdomovci přichází denně v reálu do styku. „Je potřeba vytvořit systém hodnocení jednotlivých opatření. A to nejen proto, aby se naplnila, ale abychom je mohli upravovat a doplňovat podle momentální situace,“ uvedla tajemnice národního velitele Armády spásy Pavla Vopeláková. Doplnil ji jeden z autorů plánu, emeritní ředitel jiné, podobně zaměřené charitativní organizace Naděje, Ilja Hradecký: „Schválení koncepce představuje první, ale velmi důležitý krok. Je třeba najít shodu všech, kterých se týká, bez ohledu na politické a profesní zaměření.“
Jaký bude výsledek projektu tří vlád?
Pokud lze tedy shrnout podstatu koncepce na řešení problematiky, která se může týkat mnohých, formuluje základní principy a přístupy k řešení problematiky bezdomovectví v letech 2014 až 2020. Poté, co prošla na přelomu května a června (tedy ještě v době vlády Petra Nečase) připomínkovým řízením, byla schválena na konci letošního srpna usnesením Rusnokovy vlády. Návrh konkrétních kroků na změnu by pak měl být předložen do konce letošního roku – již další vládě. Té, co vznikne po blížících se předčasných volbách.
Psali jsme:
S ohledem na délku období, kterého se týká (šest let) a na skutečnost, že u řady oblastí chybí podložené statistické údaje (jak experti v materiálu uvádí), není zatím možné stanovit, kolik peněz jednotlivé kroky budou stát. Odborníci předpokládají, že na financování se budou podílet jednotlivé resorty s přihlédnutím ke střednědobému výdajovému rámci státního rozpočtu. Využít by se měly i prostředky z evropských fondů.
Za největší slabiny současného systému přitom koncepce pokládá chybějící prevenci, nedostatečnou síť a kapacitu současných služeb a chybějící systémovou podporu přechodu bezdomovců do bydlení.
Chybějící peníze a někdy i vůle?
Na začátku letošního roku dostaly neziskové organizace pomáhající v Praze lidem bez domova od ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) o 32 milionů korun méně než vloni. Také MPSV letos dostalo ze státního rozpočtu na sociální služby o 360 milionů korun méně než vloni a změnilo i systém přerozdělování dotací.
Ihned se objevily hlasy, že toto snížení dotací by mohlo ohrozit terénní bezdomovecké programy. Ty se však – i jak lze usuzovat z navrhovaného konceptu řešení - s příliš zřetelnými výsledky nesetkávají. Lidé, kteří se na ulici dostanou, na ní i velmi často nakonec i umírají.
Mohou pomoci neziskovky?
To, že v Česku přitom není nedostatek organizací (nebo by neměl být), připravených pomoci celé plejádě lidí v různých životních situacích (tedy samozřejmě nikoli jen a jen bezdomovcům), může trochu odhalit i statistika na stránkách Neziskovky.cz (vychází z čísel ČSÚ). Ta dává nahlédnout do čísel o tom, kolik neziskových organizací v Česku působí a jak jejich počty vzrůstají. Samozřejmě – ani neziskovky nemohou fungovat bez podpory zákonů a vládní politiky, jenže…
Například krátce po sametové revoluci v roce 1990, působilo na celém území tehdy ještě Československa 3879 neziskových organizací (žádné nadace, fondy či sdružení), o rok později to již byl trojnásobek. A jak to bylo s nestátními neziskovými organizacemi u nás v roce 2012?
- Občanských sdružení 77 801
- Nadací 458
- Nadačních fondů 1 278
- Obecně prospěšných činností 2 183
- Evidované právnické osoby 4 348
- Organizační jednotky sdružení 32 376
A dalšími čísly ještě zakončíme. Jen na území Prahy žije v současné době podle údajů ČTK zhruba 4000 bezdomovců (skutečnost může být ale ještě horší). Začne se tedy tento počet snižovat?
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Alena Hechtová
