Závažným názorem na kapitalismus ohromil v diskusním pořadu Partie FTV Prima americký novinář dlouhodobě žijící v Praze Erik Best. Podle něj kapitalistický systém pokulhává, i na vyspělém Západě jsou problémy. „Zdá se mi, že Češi jsou rádi, že mají svobodu, že mohou cestovat. Ale nepochopili, že když přijde mezinárodní kapitál, jeho cílem je dělat podfuk na zákazníka,“ prohlásil Erik Best.
Za velký omyl považuje to, že se Češi domnívají, že kapitalismus funguje lépe, ale přitom vůbec nevědí, jak funguje na Západě. „Kapitalismus nefunguje správně. Nefunguje to tak, že kdo prodává dobré zboží, má vydělávat,“ upozornil v Praze žijící americký novinář s tím, že současný systém na Západě je vlastně globalizovaná korupce.
Fotogalerie: - 17. listopad v Praze
Lidé u nás platí víc za značkové zboží i v bankách
Jeho tvrzení o tom, že cílem mezinárodního kapitálu je dělat podfuk na zákazníka, považuje analytik Patrik Nacher za nějakou zkratku. „Podle mě je to tak, že Češi po revoluci získali to, co do té doby neměli – cestování, svobodu, plné obchody, nové značky, které znali do té doby jen z televize. To všechno jim v zásadě povrchně stačilo a pak už si nehlídali a nekontrolovali to ostatní, co mají v malíčku zákazníci, klienti i konzumenti v západní Evropě,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Patrik Nacher, provozovatel serveru BankovníPoplatky.com.
Sám už osm let upozorňuje na odlišný přístup českých klientů a zákazníků. „Zatímco jinde je bankovnictví standardně bez poplatků, u nás lidé poplatky klidně platí. Proto se u nás platí více za značkové zboží, značkové oblečení, proto u nás bylo donedávna velmi drahé telefonování mobilem a podobně. Lidé ty věci dříve neměli, znali je jenom z televize nebo z vyprávění, takže to, že je najednou mají, je pro ně příjemné překvapení, skoro šok,“ konstatuje Patrik Nacher.
Nadnárodní firmy by se ve svém sídle tak nechovaly
Proto považuje za přirozené, že změna a možnost volby ovlivnily chování lidí, že přestali být obezřetní, že by si měli hlídat kvalitu, cenu, že by se měli ozvat jako zákazníci. „Ale že by to měl být špatný kapitalismus, to ne. My jsme v jiné fázi a jakkoli jsem dlouholetý kritik různých oblastí a postavení klientů i chování nadnárodních firem, které se k nám chovají tak, jak by se nechovaly k zákazníkům, kde mají sídlo, beru to jako určitou fázi, která je logická, v západních zemích si tohle všechno prožili,“ podotýká analytik.
Pokračování globalizace posouvá kapitalismus jinam, než jaký známe v českých poměrech z první republiky. „Tehdy nesly firmy jméno svého majitele, on ten podnik zpravidla sám řídil i kontroloval. Postupem času se z toho stal anonymní kapitalismus, nikdo vlastně neví, kdo co vlastní. Tím, že to je globální, tak mohou být vlastníky lidé nebo i instituce z druhé strany planety. Pak tam není taková motivace, jakou by si člověk představoval u kapitalismu v pojetí, jak jsme ho znali,“ vysvětluje ekonom Patrik Nacher.
Hodnotit paušálně napříč obory kvalita-nekvalita se nedá
O tom, že to v kapitalismu nefunguje tak, že kdo prodává dobré zboží, má vydělávat, nechce polemizovat. „Tak to já si netroufám říct, to je možná názor pana Besta, to bych paušalizoval a to se mi nechce. Já vidím rozdíl v tom, že vlastník majitel se k firmě chová jinak než investor jako majitel, který ji bere jen jako investici, ve vhodnou chvíli ji prodá a jde někam dál. Hodnotit paušálně napříč obory kvalita-nekvalita, to já neumím, to bych nechal na panu Bestovi,“ přiznává pro ParlamentníListy.cz Patrik Nacher.
Psali jsme:
Z jiného úhlu pohlíží na vyjádření amerického novináře o kapitalismu sociolog Jiří Bystřický. „Měli jsme si všimnout reality peněz a reality transakcí a hned bychom věděli, jak na tom jsme. Nedokázali jsme si toho vůbec všimnout, protože jsme žili v představě, že Česká republika něco znamená, přitom neznamená z pohledu Západu vůbec nic. To je realita, která byla od roku 1989 omylem přetlumočena tím, že tu máme nějakého Havla a nějaký havlismus, ale to byl totální omyl,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Jiří Bystřický.
Přijít ještě jeden Havel, můžeme odepsat dalších dvacet let
Připomíná, že v naší ekonomice hrála významnou roli velmi silná a vyspělá vojenská výroba. „Ta se prodávala všude ve světě a nástupem Havla jsme o ni přišli. Námi uvolněná místa okamžitě obsadili Američané a jiné vyspělé země. Mít ještě jednou takového člověka prezidentem, tak si můžeme odepsat dalších dvacet let. Byl to slušný člověk, ale o politice nevěděl nic. Jeho pojetí reálné politiky je prostě jen snové divadlo, to vůbec nemá cenu se bavit o tom, co předváděl,“ nešetří kritikou sociolog.
Na Havlovo pojetí politiky prý doplatila většina společnosti. „A to včetně politických stran, protože tu měl vzniknout automaticky většinový systém a ne nějaké havlovské vyvažování. Chtělo to všímat si vlivu kapitálu i na globálních sítích a globálních hráčích. To, co provedl Havel Slovensku, že jejich zbrojní průmysl de facto zrušil, to je neuvěřitelné,“ připomíná Jiří Bystřický, co po roce 1989 negativně poznamenalo slovenskou ekonomiku.
Politika nejsou poznámky, ale pokračování války jinými prostředky
„To je odstřelení státu z hlediska mezinárodní síly, z hlediska toho, co se mezinárodně prodává. Také my tu nemáme nic, co bychom mohli vlastního nabízet. Kdo je v Americe každý rok, tak vidí, jak reagují na Česko. Že prezident přednesl nějaký projev, to nikoho nezajímá. To je iluze toho snového divadla, že politika jsou poznámky k něčemu, ale to ani náhodou. Jak říkají klasici, politika je pokračování války jinými prostředky,“ dodává sociolog Jiří Bystřický.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
