Stránský před časem v tomtéž listu o Hájkovi řekl, že je na něm čím dál víc znát po tatínkovi zděděná lepra, čímž myslel lepru ve smyslu sympatií ke komunismu. Stránský v komentáři přemítal o tom, že uplynul už rok od Havlovy smrti, během něhož málem odešel i on sám. „Ale nakonec se tak nestalo - možná proto, abych dál byl jedním z těch, co brání všem možným Klausům a Hájkům kydat na Toho, Co Se Nemůže Bránit (podle Toho, Co Tančil S Vlky) všechna možná satanistická a ekonomicky a hájkovsky destruktivní a urážlivá pojmenování," psal Stránský.

„U pana Hájka a jeho vysokého IQ mě to nepřekvapuje - v poslední době je na něm čím dál víc  znát po tatínkovi zděděná lepra (a tak v jeho případě neplatí, že děti za své rodiče nemohou), ale u prezidenta republiky? Asi svůj projev projevený před rokem nad rakví Václava Havla vymazal nejen ze záznamu (jako - jistě - projev své sentimentální slabosti), ale i ze své hlavy," konstatoval spisovatel při zmínce faktu, že s Hájkovým hodnocením historické role Václava Havla vyjádřil souhlas i prezident Václav Klaus.

Hájek v aktuálním vydání MF Dnes hájí nejen sebe, ale především čest svého otce. Stránského útok připisuje tomu, že „narušil mediální smuteční byzantinské bakchanálie provozované při prvním výročí smrti Václava Havla.“ Podle svých slov se dopustil „zločinu“, že se ve své knize Smrt v sametu Havlovou postavou zabýval kriticky, nikoli s adorační svatozáří.