„Jsem zastánkyní co nejmenšího používání vazebního stíhání a jen po čas, který je nezbytně nutný, než jsou vyslechnuti svědci. Souhlasím s názorem, že vazba je významný zásah do práv osoby, která ještě není odsouzená, a proto by měla být co nejkratší,“ vysvětlila ParlamentnímListům.cz známá právnička.
I Ratha by měli stíhat na svobodě
Hana Marvanová dodává, že zbytečná jí připadá i dlouhotrvající vazba bývalého středočeského hejtmana a poslance Davida Ratha, který je za mřížemi už déle než rok. „Myslím, že spousta lidí za velmi závažné činy čeká na soud na svobodě, takže nevím, proč by se to nemělo týkat i jeho,“ namítá Hana Marvanová. Ale dodává, že o uvalení vazby i propuštění rozhoduje soud.
Cílem bylo ponížit matku a udělat z ní zločince, tvrdí dcera Jany Nagyové
I když advokáti upozorňují, že policisté by měli dbát cti, vážnosti a důstojnosti stíhaných osob a případný zásah do jejich práv a svobod by neměl překročit nezbytnou míru, dcera Jany Nagyové se obrátila na předsedu senátního podvýboru pro lidská práva Jiřího Čunka dopisem, v němž tvrdí, že celé zacházení s její matkou bylo „neadekvátní, arogantní uplatnění moci s cílem ji ponížit, zlomit a připravit o lidskou důstojnost“.
Psali jsme:
I když právnička Hana Marvanová říká, že dcera ve vězení nebyla a že nelze vždy věřit ani tvrzení obviněných a jejich advokátů, a poukázala na slova některých exposlanců při propuštění, že se k nim pracovníci věznice chovali solidně, připustila, že by se některé postupy měly prošetřit. Nikola Nagyová si mimo jiné stěžovala, že její matka byla „při převozu k vazebnímu soudu spoutána tzv. medvědem jako nějaký vrah“. „Koho moje matka mohla ohrozit? Chovala se agresivně? Ne. Cílem bylo ji před veřejností potupit, ponížit a udělat z ní zločince,“ napsala rozhořčená dcera bývalé šéfky premiérova kabinetu senátorům.
Před listopadem 1989 se prý ženám pouta nedávala
Bývalá disidentka Hana Marvanová, která zažila také vazbu a vězení ještě za totality, vzpomíná, že když vezli obviněné z vazby k soudu, měli muži na rukou pouta, ale ženy je neměly. „Pan doktor Otakar Motejl mi tehdy vysvětloval, že existuje pravidlo, že se ženám pouta nedávají,“ říká právnička, jak se k obviněným ženám přistupovalo odlišně než dnes. A takzvaného medvěda prý běžně nedávali policisté ani mužům. „Toho používali jen na nebezpečné zločince. Proto mne překvapila debata o tom, že paní Nagyová byla vedena v nějakém medvědovi. Ale každopádně měla pouta. Pokud existuje nějaký předpis, že se všem zadrženým musí nasadit pouta, měl by se nějak solidně upravit,“ navrhuje advokátka. Ale jinak nesouhlasí třeba se slovy vazebně stíhaného Davida Ratha, že vazba je „novodobá tortura“. „Nemyslím, že vazba je horší než vězení. Podmínky vazby by neměly být ponižující. Člověk je zadržen, aby se nedomlouval, neutekl, ale vazba není trest. Pokud byla tato pravidla porušena, mělo by to být přezkoumáno. Ústavou zaručená práva musí být dodržena,“ je přesvědčena advokátka.
Pustili obviněné z vazby, i když situace je stále stejná
Také advokát Kolja Kubíček potvrzuje, že zbavení svobody je obrovským zásahem do základních lidských práv. Je přesvědčen, že nebýt rozhodnutí Nejvyššího soudu, který vyjmul tři bývalé poslance z pravomoci trestního řízení, nebyli by propuštění z vazby nejen exposlanci ODS, ale ani další obvinění, včetně Jany Nagyové. Nevyloučil, že k tomu mohl přispět i výrok expremiéra Petra Nečase, který nepřímo zpochybnil nezávislost ostravského soudce, který potvrdil vazbu všech obviněných. „Je to možné, protože ostravský soudce, jenž je nyní propustil, prohlásil, že tím není dotčeno rozhodnutí soudu, který je bral do vazby, protože teď rozhoduje za jiné situace. Ale to není pravda, ta situace je pořád stejná,“ nevěří slovům ostravských soudců advokát.
Psali jsme:
Mělo by být ukončeno stíhání z korupce i u Nagyové a Bočka
Od chvíle, kdy Ivo Ištvan prohlásil, že budou někteří obvinění propuštěni nejdříve v polovině srpna, až do rozhodnutí soudu o propuštění, se podle Kolji Kubíčka nic zásadního nezměnilo. „Soudci se jen vymlouvají, aby to nevypadalo tak účelově. Soud je pouští na podkladě jejich stížnosti a protože vidí, že by bylo nesmyslné stíhat zprostředkovatele údajné korupce Janu Nagyovou a Romana Bočka, když údajní příjemci korupce - exposlanci - byli zproštěni,“ podotkl. Proto je přesvědčen, že i jejich stíhání v údajném uplácení by mělo být ukončeno.
Psali jsme:
Co by se stalo, kdyby stíhané vůbec nevzali do vazby, pokládá řečnickou otázku Kubíček. „Vůbec nic. Co by mohli obvinění dělat? Jak by mohlli ničit důkazy, když policie měla v ruce odposlechy, jak tvrdí? Státní zástupci je nevzali do vazby proto, aby stíhaní neničili důkazy, neovlivňovali svědky nebo neutekli, ale proto, aby likvidovali tuhle vládu a aby zastrašili ostatní. Poté, co byli exposlanci vzati do vazby, se začali všichni bát, že si přijdou i pro ně. Vždyť už policie chtěla vydat expremiéra Petra Nečase, pak by došlo na Miroslava Kalouska a na další,“ je přesvědčen advokát.
Veřejnost by politiky ráda viděla za mřížemi
Problém vidí Kolja Kubíček v tom, že veřejnost nemá z propuštění obviněných velkou radost, protože si nedokáže představit, že příště by mohlo dojít na kohokoli z nás. „Veřejnost je nespokojena s politiky, soustředila svoji nevoli na ty, kteří byli u moci, a to byla ODS. Většina je tedy ráda viděla za mříženi. A když je pustili z vazby, vzbuzuje to v mnoha lidech spíš negativní pocity,“ připustil advokát Kolja Kubíček.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
