„Němečtí obyvatelé našeho pohraničí jsou vykresleni v co nejméně konfliktním světle. Například mezi transporty Židů do vyhlazovacích táborů a transferem Němců z českého pohraničí do okupačních zón Německa a Rakouska klade expozice rovnítko,“ kritizuje pro ParlamentníListy.cz ostře koncepci výstavy mluvčí Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) Jana Časnochová-Vrzalová. S tím souhlasí i válečný veterán, předseda Historicko-dokumentační komise ČSBS a místopředseda ČSBS, Pavel Vranský a člen předsednictva ČSBS a vedoucí Památníku Pečkárna Emil Kulfánek.
„Pokud se podle tohoto projektu mají učit české děti dějiny o své vlastní zemi, je jen dobře, že na tento kontroverzní projekt upozorňujete s předstihem. Hrozí totiž reálné nebezpečí, že se může jednat o další součást dlouhodobého a široce koncipovaného tlaku a projektu některých vrcholných německých, hlavně bavorských politiků a představitelů Sudetoněmeckého landsmančaftu na Českou republiku. Těmto lidem jde o přepis dějin a navrácení svých ekonomických aktiv, které byly na základě Benešových dekretů a spojenecké Postupimské konference vítězů nad Německem po právu zabaveny jako kompenzace za válečné škody, které Československo utrpělo kvůli okupaci svého území Německem, Rakouskem a Maďarskem,“ řekl ParlamentnímListům.cz historik Petr Úpický. Podle něj jsou totiž pravdivá slova expremiéra Miloše Zemana, že Rakousko nebylo první německou obětí, ale jeho prvním spojencem. „Kolem této expozice bude ještě velmi horká diskuze,“ domnívá se Úpický.
Jandák: Někdo chce Čechy vykreslit jako největší zločince?
S ním souhlasí i poslanec Vítězslav Jandák (ČSSD). „Už jistou dobu jsme svědky revize dějin, tedy snahy především z řad Sudetoněmeckého landsmanšaftu a některých jeho čecháčkovských slouhů začínat dějiny zcela záměrně rokem 1945, ačkoliv víme, kdo učinil první krok k šíření nenávisti a nastartování největšího světového konfliktu. A český národ to určitě nebyl," řekl ParmamentnímListům.cz Jandák, jehož otec byl za války příslušníkem naší západní armády ve Velké Británii. „Poválečné vypořádání s Němci, tak jak je řešily Francie, Holandsko či Polsko a další země, bylo daleko tvrdší a rozhodnější, ale začínám mít pocit, že je určitá objednávka ze zahraničí vykreslit český národ jako ten, který mohl jako jediný za největší zločin v dějinách lidstva - odsun sudetských Němců,“ naznačuje zahraniční spiknutí a cizí tlaky poslanec za ČSSD.
„Je smutné, že se k této protičeské kampani propůjčila třeba kromě celé řady čecháčkovských novokolaborantů pilně dodržujících odkaz MUDr. Teunera i Česká televize, třeba svým „dokumentem“ Vraždění po česku," nebere si servítky Jandák. Ten také připomněl mnohá varování prezidenta Edvarda Beneše o tom, že se sudetští Němci budou snažit v budoucnu po válce sami sebe vykreslovat ne jako viníky, ale nevinné oběti. „Prezident mimo jiné řekl, že oni znovu přijdou a tentokrát v roli obětí,“ dodal Jandák pro ParlamentníListy.cz.
Nevyváženost argumentů stovky let zpátky
Podle veterána Vranského je také chybou, že v části C expozice, která má být věnována rozdělení českých zemí podle národností, není mimo jiné ani slovo o formách staleté germanizace českého obyvatelstva, o Bachově absolutismu, Janu Nepomuckém jako politickém nástroji proti husitství, o odmítání korunovace českým králem některými Habsburky nebo o rekatolizaci coby politickém nátlaku Rakušanů či o příčině osídlení pohraničí německým etnikem, tedy že k nám přišlo na pozvání českého panovníka.
Odbojáři se tedy podle slov mluvčí Časnochové obrátí na přední české historiky, aby posoudili koncepci projektu i pravdivost zde prezentovaných informací a argumentů. Pochyby totiž vzbuzují i další části expozice, např. znevažování vlivu, významu a velikosti husitského hnutí, což je způsobeno tím, že značný vliv na tvorbu expozice měli Rakušané a Němci, oslovení Collegium Bohemicum. „Dost jsme si tím naběhli, platí, kolik hlav, tolik názorů,“ konstatovala pro ParlamentníListy.cz ředitelka Collegium Bohemicum Blanka Mouralová. „Nebylo tudíž snadné se ujednotit na nějaké koncepci. Naším cílem je konsensuální pohled na vzájemné vztahy, aby školy expozici mohly využít k výuce,“ zdůraznila Mouralová.
Je Ústí nad Labem ještě vůbec české?
Dlužno připomenout, že to není jediný příklad, kdy město Ústí nad Labem vůči názorům a argumentaci ze zahraničí, které jdou proti životním zájmům České republiky, vyšlo vstříc. Před několika lety byl například za dramatických okolností zřízen pomník sudetským Němcům přímo na mostě přes Labe, nesoucím jméno prezidenta Edvarda Beneše, dokonce přímo na dohled bývalých skladišť teroristické organizace Wehrvolf. Při jejichž střežení byl přitom ještě několik týdnů po skončení války v červnu 1945 zákeřně zavražděn československý voják. Sám Wehrvolf měl přímo v ústecké čtvrti Krásné Březno na jaře 1945 svoji největší výcvikovou školu na našem území i svůj štáb.
Teroristé z Wehrvolfu také způsobili obří sabotáž skladiště s vojenským materiálem v červenci 1945 v Krásném Březně, při kterém zahynuly desítky lidí. Po tomto masakru byla vláda nucena nad celým Ústím nad Labem vyhlásit stanné právo, aby se předešlo dalšímu vraždění Čechů. Tehdejší primátor Ústí a současný velvyslanec České republiky v USA Petr Gandalovič (ODS) tehdy sice sliboval, že okamžitě po postavení pomníku Němcům přijde na řadu i pomník těmto českým obětem, ale nakonec zůstalo jen u těchto slibů.
Existují stovky historických dokumentů o těžkých bojích mezi československými policisty, vojáky a četníky v okolí Ústí nad Labem už v září 1938, při kterých například na Střekově padl voják 42. litoměřického pluku střežící tamní obranné postavení. Jiný voják, německý antifašista, padl zákeřnou ranou sudetoněmeckého záškodníka nedaleko Ústí v Náčkovicích dokonce až po mnichovském diktátu na počátku října 1938. V tvrdém boji přímo v centru Ústí na barikádě přes most přes Labe pak bylo ve stejnou dobu těžce zraněno několik československých policistů, koridor, kterým prchali před sudetským lynčem do českého vnitrozemí tisíce zbídačených Čechů, však byl ubráněn.
Ústečané říkají: Hodní sudetští Němci
O postojích mnoha řadových Ústečanů po dvou desítkách let, kdy jsou česká média zavalena prosudetskými argumenty, dnes jasně svědčí slova, zaslechnutá minulý týden při rozhovoru mezi mladou maminkou a jejím synem na zastávce veřejné MHD v centru města u divadla. V reakci na slova malého chlapce, že se byl podívat se svým tatínkem v Praze ve vojenském muzeu a tam viděl fotky, jak naši vojáci bojují v pohraničí se sudetskými Němci, mu mladá žena řekla, že sudetští Němci jsou hodní a Čechy nikdo nenutil, aby s nimi bojovali. K údivu lidí na refýži doslova řekla: „Češi si za to mohli, Michale, sami.“ Jasno v této věci má také Pražan s německými kořeny Jiří Hrázský, který na Ústecku chalupaří: „Češi místní Němce šikanovali a v roce 1918 i zabíjeli. Tak co pak v roce 1938 chtěli?“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Blahuš
