Ježková minulý týden vystoupila na tiskové konferenci Nadačního fondu proti korupci a na základě několika orazítkovaných dokumentů vysvětlovala nevýhodnost dostavby elektrárny v Prunéřově. ČEZ navrhl záměr komplexní obnovy tří 250 MW bloků, přičemž ekonomická návratnost 25 miliardové investice nastane až po 25-30 letech provozu. V té době však už přilehlý důl Nástup Tušimice bude podle pasportu ložiska dávno vytěžen.
„Na včerejší valné hromadě mě ani nechtěli nechat dokončit můj příspěvek, ale nepodařilo se jim to. Nechala jsem mezi akcionáři kolovat pasport ložiska, kde je jasně patrné, kdy uhlí dojde. Ti si jej se zájmem prohlíželi,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz Ježková, jinak taktéž akcionářka ČEZU. Ježková se prý snažila kontaktovat zástupce ministerstva financí, který musí být na valné hromadě přítomen jako zástupce státu, ale ten ji odbyl. „Řekl mi, dost úsečně, že se se mnou vůbec nebude bavit,“ uzavřela.
ParlamentníListy.cz chtěly po ministerstvu znát jméno pověřeného zástupce, který se zúčastnil úterní valné hromady, to je však nechtělo sdělit. "Je to zmocněnec spadající pod náměstka Zajíčka, jméno ale nebudeme prozrazovat," sdělil redakci tiskový mluvčí resortu Ondřej Jakob.
Máme vlastní studie. Uhlí je dost
Uvedení nových bloků do provozu je plánováno na rok 2015 a důl by musel kvůli rentabilitě zajišťovat dodávky do roku 2039-2044, na což podle Studie střediska pro efektivní využívání energie SEVEN nemá kapacity. (Studie zde) Ježková žádala po valné hromadě odpovědi, proč se i přes jasné argumenty investice uskuteční. Podle tiskového mluvčí ČEZ Ladislava Kříže nejsou však argumenty Ježkové věrohodné.
„My máme vlastní studie, které dokazují, že uhlí je v dole dostatek. Paní Ježková ani není báňská inženýrka, je geoložka,“ zpochybnil pro ParlamentníListy.cz její vzdělání Kříž. Tyto studie ČEZ jsou však podle Ježkové zastaralé. Při zpochybňování svého vzdělání, se Ježková rozzlobila. „Koukám, že mluvčí ČEZu argumentuje stejně jako jeho nadřízený šéf představenstva Daniel Beneš, podpásově a blbě. S Benešem máme stejnou alma mater. Klidně vám můžu ukázat diplom, jsem báňská inženýrka,“ hájila se Ježková.
Pokud by se dostavba přeci jen rozjela, zůstaly by podle investigavce NFPK Karla Randáka, který na případu pracoval, jen dvě varianty. „Obě jsou ale nevýhodné a pro koncové spotřebitele drahé. Uhlí by se muselo nákladně dovážet ze zahraničí nebo kupovat od Czech Coal, jehož vlastníkem je Pavel Tykač. Je to jasný důkaz toho, že ČEZ dělá kroky, které jdou Tykačovi na ruku,“ uvedl minulý týden pro redakci Randák.
Vlastní Škodovku?
Většinu zakázek na dostavbu Prunéřova získala už v roce 2010 firma Škoda Powers, jejímž údajným vlastníkem by mohl být Martin Roman. MF Dnes získala v lednu žádost o utajení vlastnické struktury firmy, dopis z roku 2010, v němž švýcarský advokát Daniel Bloch jménem českého advokáta Josefa Brože žádá švýcarskou prokuraturu, aby utajila jména top manažerů v čele s Martinem Romanem, pro které Brož chystal nástroje k převzetí firmy. Na Brože byly převedeny nároky na podíl, který měl následně připadnout Romanovi.
Jak z onoho dopisu vyplývá, měl se Martin Roman stát budoucím majoritním vlastníkem jedné z největších strojírenských firem v zemi, a to s podílem 66 %. Škodovku měl ovládat prostřednictvím trustů přes společnost Close Trustees, která byla za tímto účelem zřízena. Dalším argumentem pro nutnost utajení, který zástupce manažerů v dopise použil, byl strach z podnikatele Pavla Tykače. Brož se totiž obával, že by vlastník Czech Coal mohl zneužít citlivé informace o Romanově vztahu ke Škodě v boji proti ČEZu, se kterým Tykačův Čzech Coal vede cenovou válku.
Žádost o vysvětlení Věry Ježkové
Řádná valná hromada ČEZ a.s. - 26. června 2012
žádost o vysvětlení
Na předešlých řádných valných hromadách akciové společnosti ČEZ a.s., konaných ve dnech 21.5.2008, 13.5.2009, 29.6.2010 a 1.6.2011, jsem upozorňovala na závažné problémy v souvislosti s hornickou činností těžebny Důl Nástup Tušimice (DNT), spravovanou Severočeskými doly, a.s., Chomutov (SD), které jsou členem skupiny ČEZ. Jednalo se o tyto skutečnosti:
1) Provádění hornické činnosti v lomu Libouš-západ a lomu Libouš-východ v dobývacím prostoru Tušimice bez posouzení vlivů na životní prostředí (procesu EIA) a bez povolení k hornické činnosti od Obvodního báňského úřadu Most na katastrálních územích Ahníkov a Kralupy od ledna 1998 a na katastrálních územích Krbice, Černovice a část Spořice od dubna 2007 až doposud. Bánští úředníci vědomě tolerují nepovolenou těžbu.
V této souvislosti je potřeba připomenout, že Ministerstvo životního prostředí v srpnu roku 2008 opakovaně vyzvalo státní báňskou správu k nápravě a následně problém zveřejnilo v roce 2009 v Hospodářských novinách. Jeho snaha však byla marná. Státní báňská správa nezákonné báňské postupy tvrdošíjně popírá a za management Severočeských dolů v podobném duchu vystupuje i ředitel odboru strategie a komunikace. Je proto pochopitelné, že se o této situaci za ČEZ mylně vyjádřil v pořadu ČT 24 pan Kříž. Abych přivedla věc na pravou míru, tak oznamuji, že dne 21.5.2012 mne písemně informovalo Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem, že moje trestní oznámení pro zneužití pravomoci veřejného činitele báňskou správou nařídilo došetřit.
Kdy a jakým způsobem ČEZ uplatní princip odpovědnosti vůči manažerům SD?
2) Dalším problémem jsou závažné nesrovnalosti v objemech volných zásob hnědého uhlí v dobývacím prostoru Tušimice v lomu Libouš II-sever a Libouš II-jih, které indikují nižší zásoby o zhruba 70 mil. tun, než jak SD oficiálně uvádějí.
Tato situace vznikla v roce 1993 prokazatelnou chybnou redukcí zásob uhlí z jeho původní části dobývacího prostoru do nově navrženého prostoru vymezeným vládním usnesením č. 444/1991 o ekologických limitech těžby hnědého uhlí. Přestože byl z mého popisu při jednání na SD v březnu 2010 učiněn audiozáznam, tak i přes jednoznačné důkazy o nepravdivě uváděných zásobách uhlí na DNT příslušní manažeři SD tyto skutečnosti vytrvale bagatelizují, ačkoliv řada z nich ani nemá báňské vzdělání. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v loňském roce nařídil tuto problematiku se mnou řádně projednat, ale zatím se tak doposud nestalo.
Kdy ČEZ zorganizuje odborné jednání k problematice zásob uhlí na DNT i za účasti jeho zástupce z managementu ČEZ?
3) Vlivem dlouhodobě prováděné nezákonné těžby uhlí v DNT budou tyto zásoby chybět pro plánovaný záměr ČEZ: Obnova 3x250 MW v elektrárně Prunéřov II. Pokud by byly uvedené bloky dokončeny v roce 2015, jak včera zástupce ČEZ oznámil zastupitelstvu města Chomutova s tím, že budou zásobovány uhlím výhradně z DNT, pak při avizované ekonomické návratnosti po 25-30 letech provozu by musela být životnost DNT do období let 2039-2044. Z řad zastupitelstva byly včera sneseny argumenty a důkazy o tom, že z oficiálních dokumentů SD vyplývá, že životnost DNT bude ukončena v rozpětí let 2030 – 2032. Za všechny uvádím událost, kdy Pasport ložiska DNT z května 2010 avizoval konec životnosti dolu v roce 2030. Po upozornění, že právě proto uhlí pro záměr ČEZ stačit nebude, pracovník Geologických služeb Chomutov se odebral na MŽP a připsal propisovací tužkou údaj letopočtu 2035 na příkaz ze SD.
V této souvislosti nemá smysl pokládat otázku na manažery ČEZ, ale pouze je upozornit, že pro jejich tolik diskutovaný záměr za 25 miliard Kč nebude dostatek zásob uhlí na DNT a svojí další aktivitou v tomto směru ještě více zvýší svoji závislost na uhlí z Czech Coal. Děkuji za pozornost.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
