"Restituční problém v podstatě není složitý: Komunisti ukradli církvím majetek, hodnostáře vraždili, mučili, zavírali nebo korumpovali," píše Steigerwald. Podle něj se projevy u Ústavního soudu podobaly politickým výkladům ve sněmovně. S tím ale Lenka Procházková naprosto nesouhlasí.

„Neslyšela jsem úplně všechna vystoupení, ale projevy doktora Hrádely, místopředsedy sněmovny Zaorálka a paní poslankyně Bebarové-Rujbrové (KSČM) se mi líbily,“ říká pro ParlamentníListy.cz Lenka Procházková. Jak dodala, zatímco muži mluvili spatra a k historii, komunistická poslankyně svůj projev četla, a podle stylu i „právničtější“ podoby textu se obracela spíše k soudcům, zatímco Hrádela a Zaorálek k historii.

Hrádela i Zaorálek připomněli soudcům českou historii i Masaryka

„Ti dva chlapi mluvili spatra, což působilo velmi autenticky,“ míní spisovatelka. Podle ní je znát, že to nebyly žádné naučené fráze, nacvičené s mediálním poradcem, ale že Hrádela i Zaorálek mluvili z vlastních znalostí a přesvědčení. "A v těch slovech byla veliká síla,“ dodává.

„Doktor Hrádela vztáhnul svůj projev k T. G. Masarykovi a je pravda, že jestliže ten zákon Ústavní soud nechá tak, jak je, tak je to popření principů, na nichž byla naše republika postavena,“ říká Procházková. Právě u projevu doktora Hrádely si prý Lenka Procházková uvědomila, jak malý krok jsme od popření Masarykových a Benešových principů. „Pořád doufám, že se to nestane, ale obavy mám opravdu velké,“ říká spisovatelka. Jak dodala, Lubomír Zaorálek se pustil ještě hlouběji do historie, kde poukazoval na historické souvislosti a okolnosti, jak církev přicházela k majetku.