Rozprodej našeho zlatého pokladu: Prý hloupost a ještě k tomu tajená

20.06.2012 7:52

Hloupost, chyba, odsouzeníhodné. Těmito slovy se nejvíce vyjadřují politici napříč celým spektrem o rozprodání českého zlatého pokladu. Ten bankéři začali ve vší tichosti prodávat před patnácti lety. Guvernérem České národní banky (ČNB) tehdy byl Josef Tošovský.

Rozprodej našeho zlatého pokladu: Prý hloupost a ještě k tomu tajená
Foto: archiv
Popisek: Zlaté cihly, ilustrace
reklama

Mezi tuzemskými politiky i patnáct let staré rozprodání českého zlatého pokladu vyvolává hlavně negativní emoce. „Byla to chyba a hloupost, protože následně cena zlata rychle vyrostla. Banka se měla chovat, jak o tom ráda žvaní, ale co málo dělá, tedy konzervativně a zlato si nechat v trezoru. Pokud finanční inženýři nafoukli bublinu virtuálních peněz a hrozí, že bublina praskne, tak cokoliv reálného bude mít svou hodnotu. Na druhou stranu je pravda, že takovou úlohu nemusí hrát jen zlato. Stejně dobře se dá využít stříbra, platiny, diamantů anebo čehokoliv, co si uchová hodnotu. Třeba i poštovních známek,“ sdělil ParlamentnímListům.cz stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek a podobné názory projevila i část dalších oslovených politiků.

Banka má i řecké dluhopisy

„Kategoricky odsuzuji ČNB za prodej zlata. Jde ale o můj osobní názor. Prodej zlata či jiných cenných kovů, které měla jako aktiva, se považuje v jakékoliv době za krok krajně nešťastný. Nedávno jsem zjistil, že ČNB kupovala i dluhopisy Řecka, byť ne v závratné výši, která by destabilizovala tuzemské bankovnictví. I tak začínám mít s některými rozhodnutími ČNB problém a je jedno, kdy vznikly, jestli v devadesátých letech, nebo v minulé dekádě. ČNB by měla v některých věcech postupovat mnohem konzervativněji. Všichni přestávají věřit fondům či akciím a obracejí se na investice do skutečných hodnot. I když cena zlata klesne, vždy bude mít hodnotu. Když ale nakoupíte státní dluhopisy Řecka, tak je nyní můžete použít leda na podpal, anebo na záchodě,“ vysvětlil svůj postoj František Laudát  z TOP 09 s tím, že mimo tyto kiksy si ČNB vede velmi dobře.

Proběhlo to ve vší tichosti

„Krok to byl nepromyšlený a problematický. Nikoliv ve smyslu, že by se rozpouštěl náš zlatý poklad, ale protože to tehdy nebylo ekonomické. Stalo se to v dobách, kdy nebyla v české politice moc velká stabilita, a bankéři využili příležitosti, kterou měli. K takové akci by totiž měla být přijata i nějaká politická odpovědnost. ČNB je sice nezávislá, ale bylo by logické, kdyby se o této ne nepodstatné věci vedla politická rozprava. A ta se tenkrát nevedla. Proběhlo to ve vší tichosti a na povrch to vybublalo až později. V depozitu bylo kdysi zlato vnímáno jako možnost ukládat do relativně stabilního statku. Cena zlata na trhu se ale mění a dokonce někdy i ze spekulativních důvodů. A zlato ve fóru už tak není,“ podotkl Jiří Dolejš z KSČM.

Za patriotismus nic nekoupíme

Naopak kladně hodnotil prodání zlata Michal Babák z Věcí veřejných: „Před patnácti lety to chyba nebyla. Jde o správné rozložení a v tuto chvíli nevidím důvod, proč bychom měli mít nějak moc zlata.  Je jedno, jestli máme zlato, nebo hotovost ve měně. Je potřeba to dobře rozložit do jednotlivých komodit, aby riziko bylo co nejmenší. Pokud jde zlato dolů, jde nahoru kurs a tak dále. I Židé se chovali tak, že investovali do více komodit najednou. Například do nemovitostí, zlata, diamantů, hotovosti, běžných účtů. Nezáleží na tom, jak se zlato prodalo, ale jak je to nyní nastavené, aby se eliminovala rizika. Objem zlata je nyní dostatečný k objemům, co za finanční rezervy drží ČNB.“ Dle něj je sice patriotismus v případě českého zlatého pokladu pochopitelný, ale moc si toho za něj nekoupíme.

Člověk nemůže vědět vše

Ani nezařazený poslanec Jaroslav Škárka, ani Marek Benda z ODS se nechtěli k tématu vyjadřovat. „Tuto záležitost neznám. Proto bych se k tomu nechtěl vyjadřovat. Nemám patřičné informace,“ řekl první. „Tohle jsou ekonomické otázky, které se neodvažuji vážně hodnotit. Neumím. Člověk nemůže vědět všechno,“ dodal druhý.

Poklad ukradli Němci za druhé světové války. Spojencům jsme jím platili za boj proti nacistům. Za minulého režimu byl vrácen, pak při půlení Československa rozdělen a nakonec v letech 1997 až 1998 rozprodán do ciziny. Nyní v trezorech ČNB zůstalo 12,5 tuny zlata. Obecně jde o zlaté cihly, historické mince a zlatý sbírkový fond ČNB tvořený vydávanými pamětními mincemi.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jan Rychetský

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Bursík zachvátil Prahu. 231 miliard, horor, slyšeli jsme: Drahota pro lidi. Věci, co radši neřekli

4:43 Bursík zachvátil Prahu. 231 miliard, horor, slyšeli jsme: Drahota pro lidi. Věci, co radši neřekli

Nula energie z uhlí pro elektřinu a teplo v Praze, deset tisíc dobíjecích míst pro elektromobily, ma…