Stovky lidí prosí o dávky. Úřednice přišla o hlas

Celý problém vznikl tím, že se agendy sociálních dávek převedly od Nového roku pod úřady práce. Kvůli této novince na některých místech opravdu zmatek ve vyplácení dávek nastal. Těch se totiž v Česku vyplácí měsíčně řádově desetitisíce. ParlamentníListy.cz se proto vydaly do terénu, aby zjistily, jak situace vypadá přímo na úřadech práce.

„Denně nám sem od nového roku hlavně ve středy a pondělky chodí 500 až 700 žadatelů. Dělám si vlastní statistiku, takže mohu říci, že v prvních dnech roku to bylo spíše těch 700 žadatelů. Přepážek máme osm – celkem nás pracuje tady na Úřadu práce v Šafaříkově ulici v druhé městské části dvacet jedna. Nikdo víc, mezi těmito lidmi jsou ti, co mají v náplni kontrolu oprávněnosti dávek přímo v terénu, také ti, co agendu žádostí zpracovávají a kontrolují. Musím říct, že se podařilo dát dohromady dobrý kolektiv, jsem na ty úřednice, co tu jsou, hrdá, protože svoji práci umějí a dělají ji přes všechny potíže, které se vždycky objeví v souvislosti se změnami, dobře. Pracují i o sobotách a nedělích, nemohou si vzít ani neschopenku,“ popsala ředitelka Úřadu práce pro Prahu 1 a Prahu 2 Aneta Helešicová situaci lednových dnů.

Pracují i o víkendech – nechtějí nechat lidi „ na holičkách“

To, že hovoří pravdu, potvrdilo jen krátké porozhlédnutí se u přepážek. Starší paní důchodového věku o francouzských holích si přišla vyřídit příspěvek na bydlení a sháněla se po konkrétní úřednici, ke které je zařazena. Ta jí posunky ukázala, aby si sedla a předložila formuláře, které jsou k vyřízení nutné. Posunková řeč však neznamenala to, že by úřednice za přepážkou byla němá – jen – jak vzápětí vysvětlila její nadřízená – prostě přišla v důsledku nachlazení a denně namáhaných hlasivek o hlas. Přesto pobyt doma v posteli musela oželet, a to dokonce i s vyhlídkou na to, že do práce půjde i o víkendu. „Musíme to všechno zpracovat, co jsme v týdnu nabrali. A jiná možnost, než o víkendu, opravdu není. Nechceme se dostat do skluzu, někteří lidé jsou na tom opravdu velmi zle, nemůžeme je nechat bez prostředků,“ řekla Aneta Helešicová.

Jak přiznala, na rozdíl od jiných míst v republice, se na tomto úřadu práce daří držet tempo s potřebami žadatelů, a ti nemusejí být nijak stresováni zpožděním. Moc dobře si je však vědomá toho, že ne všude to mají kolegové a kolegyně tak poklidné (byť nesporně hektické).
Volat policii bylo nutné zatím jen jednou…

„Řešili jsem tu zatím v polovině ledna teprve jeden vážný konflikt s klientem, který přišel podnapilý a vyžadoval okamžité vyřízení nároků, které mu však nenáležely. Přivolaná policie ho odvezla a já pouze doufám, že to zůstane jen u tohoto ojedinělého případu. S policií jsme ve spojení, na začátku roku se samozřejmě trochu počítalo, že by mohly potíže nastat, a tak vždy ve středu a v pondělí, kdy tu je nápor žadatelů největší tu pravidelně v krátkých intervalech obchází hlídka městské policie, máme i přímé číslo na státní policii, která nám dala záruku, že v případě potřeby dorazí na místo do pěti minut. A samozřejmě, máme tu i vlastní ochranku, která sleduje klienty a v případě nějakého podezření může varovat,“ prozradila bezpečnostní opatření na místním úřadě (samozřejmě bez bližších údajů, jež by mohly bezpečnost úředníků poškodit) Parlamentním listům ředitelka Helešicová.

Dvě městské části, které by se mohly z pohledu laika zdát jako jedny z nejprestižnějších v zemi, však – jak počty žadatelů o dávky prozrazují – mají opravdu početnou řadu lidí, kteří se potýkají s nouzí. „Chodí k nám i lidé bez domova – obě městské části je mají. První městská část jich má zhruba tři sta, druhá pražská městská část eviduje zatím 120 bezdomovců, kteří však přicházejí alespoň pro nějakou sociální částku žádat,“ konstatuje dále Aneta Helešicová

Bouřlivá výplata dávek v Kladně i Hradci Králové

Ne všude však změna v systému dávek probíhá tak klidně, jako v Praze. Například na kladenském úřadu práce musela ve středu 18. ledna zasahovat policie, přítomna musela i bezpečnostní agentura. Podobná situace byla i například na královéhradeckém úřadu práce.

A co bylo příčinou? Lidé v hmotné nouzi totiž museli přečkat týden bez peněz, protože například v Hradci Královém (i jiných městech v Česku) počítačový systém, podle kterého mělo být zřejmé, jak budou tyto dávky vypláceny, selhal. A tak se kvůli zpoždění výplaty dávek ti nejchudší museli zadlužit. Peníze v Hradci Hrálové začali poté úředníci vyplácet v hotovosti až počátkem třetího lednového týdne. A jelikož to rozhodně nebylo v klidu – byla zapotření, jak už bylo uvedeno, asistence bezpečnostní agentury i policie.

"Ta situace je tady skutečně komplikovaná, nikdo neví, co se tady děje, nikdo vám neporadí," postěžovala si médiím žadatelka o rodičovský příspěvek Gabriela Charousová. Další lidé tam čekali na peníze na jídlo, nájem nebo léky už od 10. ledna.

"Bylo to tím, že došlo k věcné změně zákonů, změnil se způsob výpočtů a podmínky nároků. Nastala i změna organizační, tedy přechod z magistrátu na úřady práce. Došlo i k nasazení nových agentových systémů, ve kterých pracujeme," vyjmenovával důvody kolapsu ředitel Úřadu práce v Hradci Králové Martin Horák.

Ministr Drábek: Potíže nejsou nijak dramatické, jde jen o mediální kampaň

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) však i v těchto bouřlivých dnech odmítl, že by změnu ve vyplácení sociálních dávek doprovázely potíže. Uvedl to dokonce v jedné z nedělních Partií na Prima Family. A podobné informace označil za pouhou mediální kampaň.

"Nelze přece označit za nefungování stav, kdy bylo jen za prvních 10 dní v novém systému vyplaceno 900 tisíc dávek za tři miliardy korun," uvedl důvody svého tvrzení Drábek. A doplnil, že 50 tisíc dávek z uvedeného počtu představovalo dávky v hmotné nouzi. Ty musely být na mnohých místech v Česku vypláceny v hotovosti.

Vysoký počet žadatelů o dávky je alarmující

Je nesporné, že tak vysoký počet žadatelů o jakoukoli podporu státu, je alarmující. To, zda se skutečně jedná o lidi, kteří nemají jiné východisko, než na peněžitou výpomoc čekat, či zda někteří z nich jen neparazitují na systému, je otázkou další práce úředníků, kteří by skutečnou potřebnost lidí, pobírající tyto finance z rozpočtu, měli bedlivě zkoumat. Zda jsou na to však kapacity, je otázkou do další diskuse…

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) se v lednu přitom snažilo hájit i před informacemi o tom, že se dávky zpozdily.

"Všechny dávky v hmotné nouzi mají splatnost ke konci měsíce. To znamená až do 31. ledna," uvedla k danému problému pro ParlamentníListy.cz mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová.

Doplnila pak i některá další statistická fakta. „V systému dávek pomoci v hmotné nouzi bylo, dle předběžných údajů, v roce 2011 v průměru měsíčně vyplaceno zhruba 101,5 tis. příspěvků na živobytí; 26,1 tis. doplatků na bydlení a 10,0 tis. dávek mimořádné okamžité pomoci. V souvislosti se zvýšením částek životního minima v letošním roce lze navíc opravdu předpokládat mírný nárůst žadatelů. I když snad nikoli zásadní,“ řekla Viktorie Plívová. Doplnila, že k navýšení životního minima došlo po devíti letech v souvislosti s avízovaným zvýšením daně z přidané hodnoty.

To, jaký skutečný počet dávek v hmotné nouzi bude jen v prvním měsíci tohoto roku nakonec vyplacen, zatím upřesnit nedokázala. „Údaje za leden 2012 budou k dispozici až zpětně – tedy v průběhu února,“ vysvětlila.

Závěrem je třeba dodat, že dávky pomoci v hmotné nouzi slouží ke krytí základních životních potřeb osob, které nemají dostatečné finanční prostředky k jejich zajištění, tedy nacházejí se v hmotné nouzi.