Před sídlem České televize na pražských Kavčích horách se nedávno odehrály demonstrace, kde několik desítek aktivistů a politiků varovalo před likvidací nezávislosti ČT. Důvodem bylo, že Rada ČT na svém zasedání 13. listopadu odvolala svou dozorčí komisi.
Mezitím se situace dále vyvinula a radní minulý týden zvolili dozorčí komisi novou. Odvolaní členové se s tím ale nehodlají smířit a dle zjištění ParlamentníchListů.cz poslali do sídla ČT předžalobní výzvy s tím, že se nadále cítí být ve funkci a žádají, aby jim k práci byly vytvořeny podmínky. V opačném případě se prý obrátí na soud. Redakce má kompletní znění předžalobních výzev k dispozici.
“Sděluji vám, že s tímto postupem Rady ČT nesouhlasím, zejména proto, že objektivně nejsou dány důvody pro takový postup. Takový postup Rady ČT lze hodnotit pouze jako projev libovůle. (…) I nadále se považuji za člena Dozorčí komise a žádám, aby mi byly vytvořeny podmínky pro výkon této funkce, protože jsem se nedopustil žádného jednání, které by bylo důvodem pro odvolání z funkce. Pokud Rada ČT tak neučiní, obrátím se na příslušný soud,” stojí v předžalobní výzvě. Tu poslalo všech pět odvolaných členů dozorčí komise a všechny jsou obsahem i formou zcela totožné.
“Rada na tom nemá co dalšího řešit. Zvolila novou dozorčí komisi, která si vybírá své vedení a začne normálně pracovat. Tím celá věc končí, není tam nic, čím by se dál radní měli zabývat,” říká redakci důvěryhodný zdroj, který je důkladně obeznámen s děním v Radě ČT.
Podle něho velmi pravděpodobně zůstane u předžalobních výzev, které zůstanou nevyslyšeny. “Do soudních sporů nejspíš nepůjdou, protože by se tam otevřely otázky, zda skutečně dozorčí komise plnila svou zákonnou funkci. Dlouhodobě bylo známo, že ji neplní, proto koneckonců řada radních v minulosti tu komisi ostře kritizovala. Ti odvolaní členové dozorčí komise by se tím postavili na hodně tenký led, kdyby skutečně podali žaloby. Dozorčí komise má ze zákona sama od sebe kontrolovat hospodaření ČT a upozorňovat Radu ČT, pokud najde pochybení. Soudní řízení by tak jasně odhalilo, že nedělali svoji práci a několik let v řadě nepoukázali na deficitní hospodaření ČT,” dodává náš zdroj.
Věcí se ale nejspíš budou na úrovni debaty zabývat poslanci v rámci sněmovního Volebního výboru příští týden. Poslanci by věc teoreticky mohli zvrátit tím, že by odvolali Radu České televize a zvolili novou, klidně i ve stejném složení. Pravděpodobnost, že by Sněmovna k takovému kroku sáhla, je však dle našich zjištění od několika členů Volebního výboru výrazně malá.
Pokud jde o odvolání dozorčí komise, je tu jeden velmi zajímavý fakt. Rada České televize stejný krok učinila už před 10 lety. Tehdejší radní tehdy rovněž byli hrubě nespokojeni s tím, jak dozorční komise pracuje. A odvolali ji úplně stejným způsobem, jako to učinila současná rada. Letos dokonce pro odvolání zvedlo ruku víc radních než před deseti lety.
“Rada konstatuje, že vyslovila a opakovaně vyslovuje vážné výhrady k práci Dozorčí komise jako poradního orgánu. Rada na základě těchto podkladů odvolává Dozorčí komisi,” stojí v usnesení z 9. června 2010.
Fotogalerie: - Žerty z prezidenta
Způsob odvolání byl tehdy i dnes zcela totožný. Rozdíl je v tom, že před deseti lety to nevyvolalo žádné demonstrace ani vlnu protestů a varování před ohrožením nezávislosti České televize. Rada pouze odvolala svůj poradní orgán a zvolila nový. Proti odvolání dozorčí komise tehdy protestovala pouze jedna členka Rady ČT, Dana Marklíková, jejíž stanovisko bylo připojeno k zápisu ze schůze rady. Makrlíková s odvoláním komise nesouhlasila a vyjadřovala pochybnosti o tom, že vše proběhlo dle zákona. Podobné argumenty můžeme slyšet i dnes. S ohledem na deset let starý případ se ale ukazuje, že se nic takového následně nepotvrdilo a k protizákonnému jednání nedošlo. Jinak by věc nepochybně řešily příslušné orgány.
Tím se dostáváme k pikantnímu zjištění. Do dozorčí komise Rady ČT byli před deseti lety zvoleni i lidé, kteří v ní seděli doteď a byli v půlce listopadu odvoláni. A tenkrát nikdo z nich neupozorňoval na to, že by jejich předchůdci byli funkcí zbaveni protiprávně a oni se tak neujmou funkce. Funkcí se ujali a v komisi působili přes deset let. Jde o čtyři z pěti původních členů, Jiřího Macešku, Jiřího Stránského, Simonu Holubová Macáškovou a Jiřího Staňka.
Na celý případ jsme se zeptali mediálního analytika Štěpána Kotrby, který má s prací v mediálních radách zkušenosti. Pro úplnou přesnost přikládáme otázky a odpovědi v kompletním znění.
Jak posuzovat odvolání dozorčí komise Rady ČT dle zákona? Bylo, nebo nebylo protizákonné?
Jednoznačně protizákonné bylo. Zákon určuje pro zánik funkce člena dozorčí komise postup přiměřený odvolání člena Rady v § 6 odst. 1 a 2. Pouze člena Dozorčí komise neodvolává jako člena Rady Poslanecká sněmovna, ale odvolává ho Rada. A ta má několik taxativně vymezených důvodů, kvůli kterým může člena Dozorčí komise odvolat. Ani jeden z nich není ten důvod, pro který odvolala nyní Rada Dozorčí komisi jako orgán, což tak jako tak nikdy nemůže. Stejně tak nemůže orgán jako celek zvolit, neboť ten je dán zákonem. Rada (jako celek) může zvolit pouze jednotlivce (členy) a zase pouze jako jednotlivce je může odvolat. Ale pouze ze zákonem zmiňovaných důvodů:
1. přestal-li splňovat předpoklady pro výkon funkce člena Rady stanovené v § 5 – poznamená stal li se prezidentem republiky, členem Rady nebo jiným veřejným funkcionářem, vyjmenovaným v §5. Dle §5 například nemohl být do Dozorčí komise zvolen právník Institutu Jany Bobošíkové JUDr. Václav Musílek, protože je ředitelem kanceláře tohoto institutu…
2. narušil-li závažným způsobem důstojnost funkce člena Rady. Tak by se nejspíš stalo, kdyby se člen dozorčí komise opil pod obraz a pozvracel například dveře kanceláře generálního ředitele…
3. dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce člena Rady. Například tím, že by obhajoval názory (nikoliv fakta) vyřčené členkou Rady Hanou Lipovskou. Za "názor" a nikoliv "fakt" je třeba považovat například žvásty ekonoma Adama Smitha z jeho knihy Pojednání o podstatě a původu bohatství národů o neviditelné ruce trhu, o níž se učí studenti na VŠE.
4. nezúčastňuje-li se po dobu více než 3 měsíců schůzí Rady. Rakovina ani chřipka neomlouvá. Mimochodem na odvolání kvůli tomuto bodu za chvíli budou všichni členové Rady, kteří se zúčastňují schůzí Rady "dálkově" na internetu, neboť zákon jim nařizuje přítomnost na jednání a oni sami jsou takoví právní ignoranti, kteří si nedokázali schválit ve svém jednacím řádu jednu jedinou větu navíc, která zní: "Za přítomnost na jednání Rady se považuje i nepřetržitá zvukově obrazová přítomnost prostřednictvím vzdáleného přístupu k síti elektronických komunikací dle zákona 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, kterou v tom okamžiku přijímají i ostatní členové Rady".
Pouze sněmovna může odvolat Radu jako celek. To zákon umožňuje, ale v §6 odst. 3, který už se "přiměřeně" na dozorčí komisi nevztahuje. Já ty legislativní zkratky tak nesnáším….
A jak v tomto světle vidět odvolání dozorčí komise v červnu 2010, což nikdo soudně nezpochybnil? Tehdy to proběhlo úplně stejně.
Jako stejné porušení zákona, které stejně jako dnes poslance nezajímalo, protože schválili zprávu Rady o činnosti České televize i Rady bez výhrad. Jedno porušení zákona vám nedává právo porušovat zákon trvale.
Jaké možnosti teď odvolaní členové dozorčí komise mají? Mohou požadovat náhradu ušlé odměny?
Nejen. Mohou se obrátit na soud s návrhem na neplatnost rozhodnutí Rady. Teoreticky může pro nezákonnost rozhodnutí Rady dojít k soudnímu rozsudku, který bude konstatovat nulitu rozhodnutí Rady o odvolání Dozorčí komise. To může mít závažné následky. Nulita rozhodnutí bude mít za následek i následnou neplatnost rozhodnutí o jmenování nové Dozorčí komise. Ale jelikož v tuto chvíli se nová Dozorčí komise cítí zvolena právem a v dobré víře, musí začít pracovat. Tzn. například seznamovat se s obchodními tajemstvími ČT. Co se ale stane, jestliže bude konstatována nulita jejího zvolení kvůli nulitě odvolání předchůdkyně? Nulita je neplatnost od samého počátku… Nebude platit ani závazek mlčenlivosti členů nové dozorčí komise. Nicméně jejich nároky na odměnu budou oprávněné. Česká televize tak zaplatí pěti lidem za celou dobu této tahanice. A ta může trvat i dva roky. Tahanice tzv. "Štěpánkovy" RRTV, která se soudí se státem kvůli diletantismu Vladimíra Špidly, trvá od roku 2003 dodnes, přestože prvoinstanční soud rozhodl v květnu 2004.
A může soud nařídit Radě ČT tento krok revokovat, když rada nemá právní subjektivitu?
Může. Ale jak to generální ředitel ČT Dvořák zařídí, když nedonutí členy Rady, aby byli vedlejší účastníci jeho řízení, bůh suď. Na druhé straně se tím právním diletantismem Rady bavím. Nabízím smírné řešení: konsensuální odvolání Rady sněmovnou nejen pro důvody nevyřizování stížností, pro které jsem dal Sněmovně podklady já, ale i pro protiprávní způsob odvolání Dozorčí komise. Odvolání Rady jako celku zákon umožňuje, důvod je zřetelný, jasný, všem pochopitelný, možno ho dodat písemně a znamená i zánik funkce členů Dozorčí komise. Všech. A pak si můžou poslanci sednout na pivo a dohodnout se na zvolení nové Rady. Já osobně bych doporučoval, aby do Rady byl nominován někdo, kdo je apolitický právník specializovaný na mediální právo a nemám problém ani s některými nyní zvolenými radními. Ovšem po zkušenostech bych už nedoporučoval zvolení Hany Lipovské, ani Jany Bobošíkové a nikoho, kdo reprezentuje toto ghetto ublížených klausovců devadesátých let. Stejně tak bych nedoporučoval zvolení těch, kteří mají prokazatelné angažmá v lobbyistických spolcích typu ARAS a FITES nebo někoho, kdo je trvalým sosákem kinematografických či literárních grantů. Kupodivu mi nevadí Janečkův management, protože to byli lidé profesně vynikající, poctiví a z televize odcházeli v míru. Ctí veřejnou službu a rozumějí tomu, v jaké instituci pracovali.
A ještě kousavá poznámka na okraj:
Je s podivem, že poslanci zvolili do funkce člena Rady Luboše Xavera Veselého, i když věděli, že pracuje v oblasti internetové televize a §5 odst. 2 říká jasně, že člen Rady se nesmí podílet na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků. Rozumějte… rozdíl je "podílet se" a "mít podíl". Termín "podílet se" je nutno vykládat ve smyslu gramatickém jako "účastnit se" či "participovat". Panu Veselému nedokážu, že "má podíl" ve firmě XTV s.r.o. s naprosto neprůhlednou strukturou anonymních akcionářů přes akciovou společnost, ale je jasné, že "se podílí" na činnosti firmy XTV s.r.o., která sama sebe nazývá "nezávislá internetová televize". A je mi jedno, jestli za plat nebo na švarc. Promiňte, ale myslel jsem si, že je Xaver chytřejší.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
