Pondělí, 10 hodin dopoledne. V budově Městského soudu v Praze nedaleko náměstí Míru na chodbě před soudní síní čeká analytik a znalec politického zákulisí Erik Best se svým advokátem. Za rohem na lavici s týmem svých advokátů sedí známý právník a lobbista Radek Pokorný. Soudní líčení začíná o necelou půl hodinu později, soudkyně Irena Karpíšková se během příchodu omlouvá za zpoždění způsobené dopravní situací.

Vše od prvních okamžiků probíhá rychle, na běžnou praxi možná až nezvykle rychle. Nejprve je na programu výslech samotného právníka Pokorného, k čemuž se přistupuje okamžitě, sotva účastníci řízení i veřejnost stačili dosednout.

Po několik úvodních větách soudkyně přebírá viditelně otěže celé situace; Radek Pokorný, přestože stojí v „ohrádce pro vypovídající“, působí suverénně a místy mohl nezúčastněný divák nabýt dojmu, že je to právě Pokorný, kdo soudní jednání řídí.