USA chtějí okupovat celý svět, představoval v Praze srbský režisér svůj film. A dal všem návod, jak se tomu vzepřít

17.04.2015 12:10 | Zprávy

REPORTÁŽ Okupace Jugoslávie – cvičení pro okupaci světa. S takovým podtitulem představil ve čtvrtek večer v Praze srbský režisér Boris Malagurski svůj nový dokumentární film Tíha okovů 2. Film na konkrétním případu ukazoval údajné chování USA po celém světě a jejich postup při změnách jednotlivých vlád a režimů ke svému obrazu. Malagurski ale v závěru filmu dal i recept na to, jak proti něčemu takovému bojovat. ParlamentníListy.cz přinášejí shrnutí základních tezí celého obsáhlého dokumentu, s nímž autor objíždí festivaly po celém světě.

USA chtějí okupovat celý svět, představoval v Praze srbský režisér svůj film. A dal všem návod, jak se tomu vzepřít
Foto: Hans Štembera
Popisek: Režisér Boris Malagurski

Západ v čele se Spojenými státy cíleně rozbil Jugoslávii a právě na tomto případu si vyzkoušel plánované svrhnutí režimu a likvidaci státu, které byly později využity v řadě dalších zemí po celém světě. Takové je poselství více než dvouhodinového filmu Tíha okovů 2 (v srbském originálu Težina lanaca 2, anglicky Weight of Chains 2), pod kterým je podepsán nyní již věhlasný mladý srbský režisér Boris Malagurski, který část svého života prožil v Kanadě. Někdy bývá s odkazem na amerického režiséra označován jako srbský Michael Moore.

Českou premiéru druhého dílu dokumentárního filmu představil přímo autor Boris Malagurski v Praze publiku ve čtvrtek večer. Po skončení promítání ještě věnoval skoro hodinu trpělivým reakcím na otázky diváků.

Film má na příkladu konce Jugoslávie popisovat záměry vlády Spojených států v jisté míře ovládat významnou část světa prostřednictvím ne zrovna pěkných prostředků. Úvod dokumentu se proto točí kolem podzimních událostí roku 2000 v Bělehradu, kdy došlo k něčemu, co významná část lidí v někdejší Jugoslávii označuje jako říjnový převrat. Během prezidentských voleb se totiž rozjela kampaň proti Slobodanu Miloševićovi s tím, že to je jeho konec. Jenže jeho protikandidát Vojislav Koštunica sice získal více hlasů, ale ne tolik, aby vyhrál v prvním kole.

Poté došlo k tomu, že opozice obvinila Miloševićův režim z manipulace s volbami a vyhlásila bojkot druhého kola s tím, aby Milošević uznal prohru už v druhém kole. Následně se rozpoutaly násilné tisícové demonstrace, v ulicích se střílelo, demonstranti používali bagr (tak jako Ukrajinci při demonstracích na Majdanu) a zapálili budovu parlamentu a státní televize.

Tyto události režisér Malagurski připisuje Západu. Konkrétně pak tomu, že americká Národní nadace pro demokracii (rovněž známá v souvislosti se změnou režimu na Ukrajině a jejíž šéf nedávno kritizoval prezidenta Miloše Zemana) obrovskými dolarovými částkami podporovala opoziční hnutí Otpor a jeho činovníky opakovaně školila na dokladovaných setkáních v různých hotelech v maďarské Budapešti, kam je to z Bělehradu relativně blízko. Profesionálně provedené demonstrace se dle režisérova výkladu setkaly s úspěchem a Slobodan Milošević padl. A tím dle Malagurského začal dlouhodobý ekonomický, společenský a politický úpadek Srbska, který trvá dodnes.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Radim Panenka

Leynová

Vzhledem k tomu, že Leynová byla demokraticky zvolena většinou, myslíte, že když by skončila, že by byl zvolen někdo jiný, kdo by šel proti ní? Co když bude zvolen ještě někdo horší?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Prahou jdou zprávy, že ve volbách jde opozici o život

4:40 Prahou jdou zprávy, že ve volbách jde opozici o život

Obavy lídrů a významných postav menších opozičních stran z vymyšlené kriminalizace i vzkazy, že se m…