Bude nakonec od března 2022 povinné očkování? Třeba i jen vybraných skupin.Anketa
Nedávné společné cvičení válečných lodí Japonska a Německa nevyvolávají vzpomínky pouze na padesátiletou japonskou koloniální okupaci Tchaj-wanu, ale i na nejtemnější stránku moderní japonské historie. Přinášíme ukázku z knihy profesora Oskara Krejčího Geopolitika Číny, která některé události z čínsko-japonských vztahů připomíná.
Když byla v červnu 1945 na konferenci v San Francisku přijata Charta OSN, jako první ji podepsal vedoucí delegace Číny. Toto právo mu bylo přisouzeno jako zástupci země, která byla první obětí útoku států Osy. Tehdy se soudilo, že počátek 2. světové války spadá k Mukdenském incidentu v roce 1931, tedy k japonskému útoku na severovýchodní Čínu. Japonský útok na geopolitické jádro čínského státu pak začal v červenci 1937, tedy ještě před začátkem bojů v Evropě.
Válečné ztráty
Podle současných čínských propočtů za 14 let agrese Japonska v Číně bylo:
- Zabito nebo zraněno 35,879 milionu čínských vojáků a civilistů.
- Japonskými vojáky bylo okupováno více než 930 čínských měst a polovina čínského území.
- Odhaduje se, že válka způsobila Číně ekonomické ztráty ve výši 600 miliard dolarů (přímé ekonomické ztráty ve výši 100 miliard a nepřímé více než 500 miliard dolarů).
- Na nucené práce bylo japonskými okupanty odvlečeno více než osm milionů Číňanů. Přibližně 40 tisíc čínských dělníků bylo odvezeno na nucené práce do Japonska, kde nejméně 6830 z nich zemřelo v důsledku mučení a fyzického týrání.
- Japonské jednotky provedly více než dva tisíce biologických útočných testů v 18 čínských provinciích, přičemž zabily desítky tisíc Číňanů včetně civilistů.
- Japonské jednotky během války vyrabovaly v Číně 33,5 milionu tun oceli a železa, 586 milionů tun uhlí a 100 milionů kubických metrů dřeva.
- Čínské jednotky zabily, zranily či zajaly 1,55 milionu japonských vojáků, což představuje 75 % ztrát japonské armády během 2. světové války.
Bude nakonec od března 2022 povinné očkování? Třeba i jen vybraných skupin.Anketa
Jak by vypadal výsledek bojů v Evropě, kdyby čínský odpor ustal a uvolnění japonští vojáci by mohli v době bitvy o Moskvu či během stalingradské operace zaútočit z východu na Sovětský svaz?
Nankingský masakr
Do poloviny prosince 1937 obsadili Japonci v Číně území přibližně 868 tisíc km2, tedy dvakrát větší než jejich vlastní stát. I když se v listopadu japonští interventi zmocnili Šanghaje, jejich ztráty byly překvapivě veliké. Podle některých autorů statečný boj obránců Šanghaje a s ním spojená touha po pomstě patří k faktorům, které vedly k běsnění japonských vojáků v Nankingu. Už na cestě do tohoto města páchali vojáci císařské armády těžko uvěřitelné válečné zločiny.
Japonský postup pokračoval. Na příkaz Čankajška čínští vojáci po čtyřech dnech bojů z Nankingu ustoupili. „Podle pozdějšího odhadu historiků bylo v nankingské pasti přes půl milionu civilistů a devadesát tisíc čínských vojáků ve srovnání s padesáti tisíci japonských vojáků, kteří město přepadli,“ píše Iris Changová. Při jeho obsazování bylo zabito asi tři sta civilistů, tedy přibližně tolik jako v Tianjinu či Pekingu. Poté však následoval bezprecedentní, přibližně sedm týdnů trvající, nankingský masakr, který nemá v moderních dějinách obdoby.
Fotogalerie: - Festival svobody
Od 13. prosince 1937 až do ledna 1938 byl Nanking městem hrůzy. Podle Mezinárodního vojenského tribunálu pro Dálný východ během nankingského masakru japonští vojáci zavraždili 260 tisíc civilistů. V polovině osmdesátých let vztyčený Nankingský památník uvádí 300 tisíc zavražděných civilistů a neznámý počet čínských vojáků. Protože popravy byly hromadné, některé odhady uvádějí až 430 tisíc zabitých. Changová ve své analýze píše, že „při masakru zemřelo víc než 300 000 lidí – pravděpodobně 340 000, z nichž 190 000 bylo zabito hromadně a 150 000 jednotlivě“. Množství znásilněných žen není možné přesně určit, bývá odhadováno v rozmezí 20 až 80 tisíc. Neurčitý zůstává počet následných vražd a sebevražd. Město bylo vyrabováno, třetina budov vypálena.
Velmi důstojnou roli v genocidou postihnutém Nankingu sehrála skupina necelých třiceti cizinců, kterou vedl tamní šéf NSDP John Rabe. Ti podle odhadu ochránili před běsněním Japonců 200 tisíc Číňanů – což je mnohem více, než by se vešlo na Schindlerův seznam. Právě oni pomohli informovat světovou veřejnost o tom, co Iris Chanová nazvala „zapomenutý holokaust“.
Jednotka 731
K hrůzám čínsko-japonské války patří, že japonští vojáci v Číně vyráběli a testovali biologické zbraně a prováděli pokusy na lidech. Experimentovali menším dílem na sovětských i amerických zajatcích, na Korejcích a masově na Číňanech. Nejvíc informací o tomto hororu pochází z Chabarovského procesu v roce 1949, během kterého byli souzeni japonští vojáci a „vědci“ především z Jednotky 731, Jednotky 100 a Jednotky 516. Ty během války spadaly pod Odbor prevence epidemie a čištění vody Kuantungské armády. Nejdůležitější a největší byla Jednotka 731, která vznikla už začátkem třicátých let v loutkovém státě Mandžukuo v Pingfangu, což je dnes okres v Charbinu. Od roku 1941 neslo toto pracoviště název „Jednotka 731“. Pracovalo v ní přibližně tři tisíce lidí. Jednotka 100 měla okolo 800 zaměstnanců; Jednotka 516 byla vlastně jen filiálkou Jednotky 731.
Zmíněné útvary japonské armády prováděly pokusy na přibližně desetitisícovém vzorku lidí, který zahrnoval všechny části populace – včetně dětí a těhotných žen. Jedna linie pokusů se týkala úmyslné nákazy nebezpečnou chorobou. Byly používány především bakterie moru, cholery a antraxu. Některé lidi nechali umřít, u jiných prováděli vivisekci – vyjmutí orgánů zaživa, aby zkoumané objekty nebyly poškozeny smrtí. Odhaduje se, že záměrně rozšířené blechy nakažené morem zabily přibližně 400 tisíc čínských civilistů. Testovali také zmrazování a rozmrazování končetin živých lidí, aby bylo možné sledovat šíření neléčené sněti a hnití. Tím seznam aktivit těchto japonských vojenských „vědců“ či seznam jejich „pracovišť“ ani zdaleka nekončí. Ještě epidemie dýmějového moru, která v roce 1947 zabila v Charbinu na 30 tisíc lidí, je přičítána japonským vojákům, kteří vypustili krysy používané k výzkumu možností bakteriologické války.
Fotogalerie: - Fiala jmenován premiérem
V Chabarovském procesu nebyl žádný sovětskými vojsky zajatý příslušník Jednotky 731 a Jednotky 100 odsouzen k nejvyššímu trestu, neboť v té době byl v SSSR zrušen trest smrti. Pokud jde o Spojené státy, generál Douglas MacArthur, velící spojeneckým jednotkám v Pacifiku, navrhl a prosadil pro japonské zločince z programu biologických zbraní amnestii – výměnou za předání poznatků z pokusů. Proto například generálporučík zdravotní služby japonské armády, mikrobiolog Shiro Ishii, který velel Jednotce 731, dostal právní ochranu a podle některých svědectví pokračoval v USA na vývoji biologických zbraní.
Jakákoliv zmínka o imunitě pro japonské válečné zločince byla následně v USA prohlašována za komunistickou propagandu. Zásadní průlom znamenala až studie Johna W. Powela Skrytá kapitola dějin, kterou v říjnu 1981 spolu s komentáři otiskl prestižní americký Bulletin atomových vědců. Powel odhadl počet zavražděných v laboratořích Jednotky 731 nejméně na tři tisíce lidí. Psal o pokusech na sestřelených amerických letcích prováděných na jedné imperiální univerzitě přímo v Japonsku, o testech biologických zbraní v 11 čínských městech a podobně.
Kniha Oskara Krejčího Geopolitika Číny, odkaz v obrázku
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: .
