Úterní summit k ukrajinské krizi, jenž se v Minsku uskuteční za účasti prezidentů Ukrajiny, Ruska, Běloruska a Kazachstánu, nemůže být důvodem k nějakému optimismu. „Schůzek a dohod, dokonce i písemných, už byla celá řada, a nepřežily do druhého rána. Takže je nebezpečí, že se něco dohodne a znovu se to nebude dodržovat. Navíc ten nejdůležitější aktér, který byl velmi radikální v hodnocení sestřelení malajsijského letadla, podpoře Majdanu i v aktivní podpoře ukrajinské armády prostřednictvím svých expertů, tedy Spojené státy, vystupují jen jako aktér v pozadí,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.

Přemýšlí proto nad tím, jaký je současný stav amerického angažmá v ukrajinské krizi. „Ta americká zahraniční politika se zdá být – jak by řekl pan rada Vacátko – rozpracována v současné době na mnoha místech od Iráku, přes Sýrii až po Afghánistán - a k tomu ještě Ukrajina. Jistě si budeme přát nějakou dohodu, nebo alespoň společné prohlášení, ale obávám se, že nic z toho nebude mít dlouhého trvání. Ostatně ta uměle vyvolaná panika kolem ruského humanitárního konvoje je důkazem toho, jak se k tamním událostem podle potřeby přistupuje,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.

Z Německa jsou slyšet slova o federalizaci Ukrajiny

„Ačkoli všichni víme, že humanitární konvoj je lepší než humanitární bombardování, tak si část západoevropských politiků našla opožděný výklad této akce, že k němu došlo, aby těch tři sta kamionů odvezlo nějaká technická zařízení z východní Ukrajiny. To je téměř urážlivé vůči naší inteligenci, protože snad ti lidé, co to tvrdí, nepředpokládají, že uvěříme tomu, že se z Ukrajiny odváží těžební stroje nebo technika na dobývání nerostného bohatství či soustruhy zbrojního průmyslu. Protože ty se nacházejí v úplně jiných oblastech, než do kterých konvoj jel,“ podotýká politolog s tím, že bude zajímavé sledovat, jak budou dohody plněny, protože zejména ukrajinské straně – zdá se – nelze věřit už ani nos mezi očima.