Známý politolog upozorňuje na jasné nebezpečí spojené se summitem k Ukrajině

25.08.2014 18:54

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Skeptický k výsledkům blížícího se summitu v Minsku o ukrajinské krizi je politolog Zdeněk Zbořil. Nikdo stejně nezaručí, že se případné dohody budou plnit. Zamýšlí se i nad budoucností nynější ukrajinské reprezentace a připomíná, že stejně jako ona si i Saddám Husajn myslel, že je se Západem zadobře. Naopak u ruského prezidenta Vladimira Putina není přesvědčen, že by uvalené sankce nějak otřásly jeho popularitou v zemi.

Známý politolog upozorňuje na jasné nebezpečí spojené se summitem k Ukrajině
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politolog Zdeněk Zbořil
reklama

Anketa

Který evropský národ máte nejraději? (Hlasování od 14.4.2016)

52%
1%
2%
32%
1%
2%
0%
hlasovalo: 9656 lidí

Úterní summit k ukrajinské krizi, jenž se v Minsku uskuteční za účasti prezidentů Ukrajiny, Ruska, Běloruska a Kazachstánu, nemůže být důvodem k nějakému optimismu. „Schůzek a dohod, dokonce i písemných, už byla celá řada, a nepřežily do druhého rána. Takže je nebezpečí, že se něco dohodne a znovu se to nebude dodržovat. Navíc ten nejdůležitější aktér, který byl velmi radikální v hodnocení sestřelení malajsijského letadla, podpoře Majdanu i v aktivní podpoře ukrajinské armády prostřednictvím svých expertů, tedy Spojené státy, vystupují jen jako aktér v pozadí,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.

Přemýšlí proto nad tím, jaký je současný stav amerického angažmá v ukrajinské krizi. „Ta americká zahraniční politika se zdá být – jak by řekl pan rada Vacátko – rozpracována v současné době na mnoha místech od Iráku, přes Sýrii až po Afghánistán - a k tomu ještě Ukrajina. Jistě si budeme přát nějakou dohodu, nebo alespoň společné prohlášení, ale obávám se, že nic z toho nebude mít dlouhého trvání. Ostatně ta uměle vyvolaná panika kolem ruského humanitárního konvoje je důkazem toho, jak se k tamním událostem podle potřeby přistupuje,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.

Z Německa jsou slyšet slova o federalizaci Ukrajiny

„Ačkoli všichni víme, že humanitární konvoj je lepší než humanitární bombardování, tak si část západoevropských politiků našla opožděný výklad této akce, že k němu došlo, aby těch tři sta kamionů odvezlo nějaká technická zařízení z východní Ukrajiny. To je téměř urážlivé vůči naší inteligenci, protože snad ti lidé, co to tvrdí, nepředpokládají, že uvěříme tomu, že se z Ukrajiny odváží těžební stroje nebo technika na dobývání nerostného bohatství či soustruhy zbrojního průmyslu. Protože ty se nacházejí v úplně jiných oblastech, než do kterých konvoj jel,“ podotýká politolog s tím, že bude zajímavé sledovat, jak budou dohody plněny, protože zejména ukrajinské straně – zdá se – nelze věřit už ani nos mezi očima.

V sobotu se v Kyjevě sešla německá kancléřka Angela Merkelová s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Ještě vpředvečer její návštěvy byly zveřejněny výňatky z rozhovoru německého vicekancléře a ministra hospodářství Sigmara Gabriela, který se v něm vyslovil pro federalizaci Ukrajiny jako jedinou možnost ukončení konfliktu mezi kyjevskou vládou a proruskými separatisty na východě země. „Když německý ministr zahraničí Steinmeier podepisoval smlouvu ještě s prezidentem Janukovyčem, tak jsme si také mysleli, že se jedná o uklidnění situace - a už druhý den ráno se střílelo,“ připomíná Zdeněk Zbořil.

Vyšetřování sestřeleného malajsijského letadlo se ztratilo v mlze

Zároveň si ale uvědomuje, že ukrajinský konflikt se už dostal na takovou úroveň, že už se to všem zajídá. „Ta brutální vražda amerického novináře, navíc prezentována způsobem, jakým jsme se dovídali o islamistech, kteří byli řízeni Al-Káidou, nebo vraždili v Čečensku, určitě má vliv na veřejné mínění ve Spojených státech. A i v USA už jsou slyšet hlasy, že ta politika není správná. Zatím ji neodsuzují, ale už jsou si vědomi, že to má nějaké úskalí. A také to, že v jakési podivné propagandistické mlze zmizelo vyšetřování sestřeleného malajsijského letadla, svědčí o tom, že si politici nevědí rady a hledají sami pro sebe cestu, jak se z té krize nějakým způsobem dostat,“ míní politolog.

Myšlenka federalizace Ukrajiny vyvolává vzpomínku na německý plán z podzimu 1941. „Federalizace se mi zdá jako krok pro současné vedení Ukrajiny absolutně nepřijatelný. Ale možná pod tlakem ekonomické krize by ten plán byl přijatelný i pro Kyjev. Ale co potom s kyjevskou reprezentací, která vyrostla na útoku ozbrojenců a těžké vojenské techniky? Jsou to spojité nádoby, protože jde o reprezentace, které dosadili různí experti nejen ze Spojených států, ale zejména z Evropské unie a NATO. Jak ti z toho vycouvají?“ ptá se Zdeněk Zbořil.

Nesouhlasíte s článkem, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Ladislava CabadyJohna BokaZdeny Mašínové (z 21. 8.)Michaela RomancovaAnatolije LebeděvaFrantiška LaudátaJany ČernochovéKarla Schwarzenberga,  Alexandra KručininaMilana Hulíkadoc. Jaroslava ŠebkaMatěje StropnickéhoRomana JochaHynka Kmoníčkaprof. Václava HamplaMartina Bursíka (z 6. 8.)Vladimíra HučínaJana VidímaJaroslava LobkowiczeGabriely PeckovéDaniela Kroupy,Tomáše ZdechovskéhoCyrila SvobodyFrantiška BublanaJiřiny ŠiklovéKarla HvížďalyJiřího PeheMarty KubišovéPetry ProcházkovéMartina Bursíka (z 23. 6.)šéfky hnutí FemenZdeny Mašínové (z 21. 5.) či Džamily Stehlíkové.

Dohodnout se dá ledacos, ale nikdo nezaručí, co bude zítra

Vypadá to, že ti senilní válečníci, jak je někdo nazval, z Pentagonu nebo z NATO, nejsou schopni vytvořit nějakou novou vojensko-strategickou alternativu. „Pak ale není jasné, co s těmi brutálními obličeji, které reprezentují třeba Pravý sektor nebo jiné nacionalistické strany. Přece je nemohou z Ukrajiny vyhnat. A právě tohle jsou skupiny, které nejsou ochotny přijmout nějaké řešení. Znovu se vracím k tomu, že na politické a diplomatické úrovni se dá dohodnout kdeco, ale co bude zítra? A nikdo z těch, kteří dohodu zítra případně podepíšou, nezaručí, co bude zítra,“ upozorňuje politolog.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Navzdory složité situaci Ukrajiny znějí optimistické hlasy o její budoucnosti. Šéf ukrajinského parlamentu Oleksandr Turčynov prohlásil minulý týden, že země provede do pěti let veškeré reformy nezbytné pro vstup do Evropské unie. Prezident Petro Porošenko na první mohutné vojenské přehlídce v Kyjevě po pěti letech slíbil peníze na dodatečné vyzbrojení armády. A u nás nedávno politolog Michael Romancov napsal, že Ukrajina se může stát novým Západním Německem – zemí, kterou Západ přebuduje na ukázkový demokratický a prosperující stát, přičemž každý uvidí rozdíl mezi Ukrajinou a Ruskem.

Také Saddám Husajn si myslel, že je s EU zadobře

Jak výrok Turčynova, tak Romancova se Zdeněk Zbořil zdráhá komentovat. „To jsou názory lidí, o nichž se říká v ruštině ´sašli z uma´, zbláznili se, to už je za hranicí normality. Není ani důležité to, že si někdo myslí, že Ukrajina může být v Evropě za pět let a Turecko ani po čtyřiceti letech. Přitom Turecko je proti Ukrajině na úplně jiné ekonomické i politické úrovni. Rozhodnutí o vstupu do Evropské unie jsou sice vázána na Kodaňská kritéria a mluví se i o evropských hodnotách, ale přece jen to často bývá rozhodnutí politické. Takže pokud se EU rozhodne pro radikální politiku vůči Rusku, tedy konfrontační politiku, tak Ukrajině bude slibovat všechno možné,“ domnívá se politolog.

Politické reprezentaci v Kyjevě však doporučuje, aby si to nevysvětlovala tak, že je zadobře s Evropskou unií. „To si dlouho myslel i Saddám Husajn, který byl přímo dosazen svými patrony, aby vedl válku proti Íránu. Také víme, jak se měnil vztah k Al-Káidě, jak byla zavrhovaná i podporovaná. Spojenectví v oblastech, o nichž si USA a Evropa myslí, že jsou jen jakýmsi prostorem pro ekonomickou nebo vojenskou expanzi, snadno vznikají a zase se rychle rozpadají. Stejně jako se tam druhý den nemusí dodržovat uzavřené dohody, tak se také může stát, že kyjevská reprezentace bude ze dne na den zavržena a obviněna z toho, že se vymyká evropským hodnotám,“ konstatuje Zdeněk Zbořil.

Osud současné ukrajinské reprezentace je s velkým otazníkem

Stejně tak vnímá Porošenkova slova o miliardách pro ukrajinskou armádu jen jako propagandistický manévr, protože už neřekl, kde by se vzaly. „Ukazuje se také, že ukrajinská vláda je v nějakém chaosu. Vždyť kancléřka Merkelová se ani nezúčastnila přehlídky a oslav osvobození Ukrajiny, byla tam vpředvečer a pak odjela, což je také příznačné. Asi byla dohodnout jen ten východoevropský summit. Zřejmě se tam vytváří nějaká nová struktura, ve které bude hrát významnou roli samozřejmě Ruská federace a možná i ta Putinova euroasijská federace či některé země Evropské unie. Ale osud současné ukrajinské reprezentace je s velkým otazníkem,“ myslí si politolog.

To u ruského prezidenta Vladimira Putina nepředpokládá, že by se oslabila jeho domácí pozice třeba vlivem sankcí ze strany Západu a že by měl mít obavy z nějakého „ruského Majdanu“ v souvislosti s podzimními regionálními volbami. „Samozřejmě, že se na Puškinově náměstí dá vyvolat jakákoli demonstrace, a ta by se dala přenést někam blíž ke Kremlu. Ale víme, že v Rusku mají velkou tradici v ochraně svých zájmů i vojenskou mocí a také že umějí dobře organizovat ty protiputinovské demonstrace, kterým se vždy přikládá velká důležitost, ačkoli jsou miniaturní,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Ruský trh zůstal atraktivní pro země, které byly vytlačeny Západem

Poukazuje rovněž na to, že pro spoustu dodavatelů do Ruska je krize vítanou příležitostí obnovit své starší kontakty. „Všimněme si jenom, jak se zintenzivnily – u nás se o tom téměř nepíše – ekonomické vztahy mezi Moskvou a Gruzií. V Gruzii to vede k tomu, že se tam pomalu odstraňuje nejen z politiky, ale i z ekonomické sféry, skupina, která se etablovala za prezidenta Sakašviliho. A jeho období už se hodnotí z pohledu, jaké ekonomické škody způsobilo Gruzii. To znamená, že ruský trh je stále ještě atraktivní pro země, které byly vytlačeny lacinějším zbožím ze Západu,“ vysvětluje politolog.

Vzhledem k tomu, že si v Rusku pamatují, jak to v zemi vypadalo ještě před nedávnem, tak případný výpadek nějakého zboží s popularitou prezidenta Putina nijak nezatřese. „Když tam nebude dovážet třeba firma Dior přímo, tak se tam její výrobky dostanou jinými kanály, třeba i podloudnickými. Mimochodem ty sankce mají ještě takový zvláštní dopad. Mluvil jsem minulý týden s jedním francouzským sedlákem z oblasti, kde právě probíhají žně. Ten říká, že se modlí za krizi na Ukrajině, protože cena obilí už stoupla o tři eura za jednotku, a když bude pokračovat, tak růst ceny jeho obilí bude ještě rychlejší,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.

Snad si ministr Mládek nemyslí, že kontakty naváže Člověk v tísni

Sankce považuje za zapeklitou věc, o níž se dá hezky mluvit na politickém fóru, ale při pohledu do počítače a kontrole cenového vývoje to už je něco zcela jiného. „Nedá mi to nezmínit páteční výzvu pana ministra Mládka, aby se naši podnikatelé orientovali na vývoz do Běloruska, Kazachstánu a Ázerbájdžánu. Připadá mi, že si z nás politici dělají úplně legraci. To jsou všechno země, o nichž jsme téměř nemluvili jinak než o diktaturách. A najednou naše politická autorita doporučuje podnikatelům, abychom tam vyváželi. My jsme pro ně měli jen slova hanobení a pomluv, tak nevím, kdo by tam ty nové kontakty otvíral. Snad si pan Mládek nemyslí, že to bude dělat Člověk v tísni,“ konstatuje ironicky politolog.

Z domácí politiky se zamýšlí nad avizovanou účastí prezidenta Miloše Zemana v Poslanecké sněmovně s cílem pokusit se zvrátit dohodnutou podobu zákona o státní službě. „Miloš Zeman slíbil, že nebude vetovat zákony a že se bude předtím snažit vysvětlovat svůj pohled v Poslanecké sněmovně. To bylo přijímáno pozitivně, ale v tomto případě přichází s křížkem po funuse, protože už byla uzavřena dohoda koalice s opozicí, a tak je na nějaký pokus to zvrátit pozdě,“ uvědomuje si Zdeněk Zbořil.

Političtí náměstci nejsou jediní, kteří se ve státní správě nepředřou

Pro hlavu státu to může mít výhodu v tom, že na sebe upozorní, třeba i kvůli své politické budoucnosti, pokud o ní chce ještě uvažovat. „A dává mu to příležitost vystoupit po delší době na půdě sněmovny a přednést nějaký státnický projev. Jeho argumentaci, která se výrazně shoduje s argumentací Jiřího Dienstbiera, považuji za správnou. To, že tam političtí náměstci nebudou nic dělat, to by mě tolik nevzrušovalo, protože naše státní správa dokáže zaměstnat spoustu lidí, kteří nejsou ku prospěchu. Ale důležité je to, že se neeliminuje vliv politických stran,“ tvrdí politolog.

Padá tak představa, že zákon o státní službě zabrání vyhazování a najímání nových šéfů na různé úrovně státní administrativy. „Jen se bude dohadování odehrávat na jiné úrovni. Bude se licitovat o náměstkovi ministra vnitra, z něhož se stane atraktivní místo pro reprezentanta nějaké politické strany. Bude ale zranitelný, protože strany od něj budou vyžadovat náklonnost za to, že ho do té funkce dostaly. V tom je postoj pana prezidenta správný, ale opožděný. Ale aspoň upozorní, že něco chtěl učinit a že mu to nebylo dovoleno. A případnou vinu bude moci v dalších letech svalovat na někoho jiného a bude moci říkat: ´Ano, já jsem to chtěl odstranit a oni mi v tom všichni bránili´,“ podotýká Zdeněk Zbořil.

Prezident si možná zjistil, že nepodařených výroků pronesl víc

Všiml si také toho, že prezident po nějaké době začíná být výrazně aktivnější. „Zřejmě si udělal inventuru, nebo – jak se dnes říká – audit svých činů a dal si vedle sebe věci, které se mu podařily a které ne. A pokud by byl poctivý a dal si na stranu nepodařených věcí některé své výroky za poslední rok, tak by možná zjistil, že jich bylo víc než těch, které by ukazovaly, že stojí na straně pozitivních kroků, jež sliboval v kampani při přímé volbě. Možná proto se teď aktivuje,“ zamýšlí se politolog s tím, že prezidenta k tomu mohla vést i zvýšená aktivita úspěšných podnikatelů, kteří se prezentují jako uchazeči o vysoké funkce ve státě.

„Přinejmenším tím, jak se připravují na senátní volby, a nezapomínejme na to, že cesta přes Senát může být také cestou k prezidentské funkci. Slovenský příklad ukazuje, že se člověk může stát prezidentem po ne příliš jasném životopisu díky bohatství, jisté popularitě a intenzivní kampani. Možná, že si prezident Zeman uvědomil, že pokud by chtěl být ještě podruhé zvolen, nebo prezidentskou volbu alespoň ovlivnit, tak musí vystoupit ze stínu výroků, jež na mě dělají někdy dojem, že vycházejí z jiných zdrojů informací, než má k dispozici řada lidí, kteří se zabývají politickým děním,“ přiznává pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Hroník
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kalousek pro PL: V Zemanovi vyhrálo to zlé. A sesadit ho z Hradu po sněmovních volbách…

16:24 Kalousek pro PL: V Zemanovi vyhrálo to zlé. A sesadit ho z Hradu po sněmovních volbách…

„Miloše Zemana jsem si definitivně přestal vážit v roce 2013,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy…