"S jednáním ministra Jaromíra Drábka mám velmi špatné zkušenosti. Když jsem před více než rokem přišla o práci, zažádala jsem si o zákonné dávky. Jedna z dávek mi byla opakovaně zamítnuta. Jednalo se o příspěvek na bydlení," řekla ParlamentnímListům.cz rozvedená Jana, která si nepřála zveřejnit plné jméno, ale redakce ho zná.
O své děti už se devět let stará sama. Spolehnout se nemůže ani na bývalého manžela. Už několikrát byl totiž podmínečně odsouzen za neplacení výživného.
Zákon nezná pojem "fond oprav", tak nedostala žádné peníze
Problém je podle jejích slov v tom, že v zákoně o příspěvku na bydlení je slovo "nájemné". Majitelé družstevních bytů ovšem nájemné neplatí, přispívají místo toho do fondu na udržení bytů a jejich opravy.
"Na to zákon nemyslí, proto na tuto dávku není nárok. Jsme nuceni tento fond platit z prostředků určených na živobytí, ale to je taky nezákonné. Tato dávka je určena pouze na jídlo, ošacení a oblečení. Je to takový začarovaný kruh, ze kterého nelze ven. Ministr Drábek na to byl upozorňován jak pracovnicemi tehdejšího magistrátu - dnes je to ten nový úřad práce - tak občany. A nebyla jsem jediná, kdo jej na to upozorňoval," zdůraznila zoufalá Jana. "Pana ministra to evidentně nezajímá. Psala jsem i ombudsmanovi. Tam byli velmi ochotni, potvrdili, že zákon je diskriminační, ale je opravdu takhle nastaven."
Metodika v praxi koliduje se zákonem
Problém je podle ní proto, že metodika je v kolizi se zákonem. Už v únoru loňského roku zažádala ministra o úpravu metodiky nebo o zmírnění tvrdosti zákona. "Ten mi zaslal znění zákona a vysvětlení, že nárok mají pouze rodiče postiženého dítěte. Je to výsměch všem poctivým lidem, kteří se provinili jedině tím, že v současné nelehké době přišli o práci," říká Jana redakci. A najít jakoukoliv práci na Karvinsku je téměř nemožné.
Nejstarší syn studuje třetím rokem Masarykovu univerzitu v Brně, prostřední syn je po absolvování gymnázia nezaměstnaný, nejmladší chodí na základní školu.
"Nejstaršího syna jsem po vyčerpání veškerých ušetřených prostředků nebyla schopna dále finančně podporovat ve studiu," svěřila se Jana. Náklady na kolej se podle jejích slov pohybují kolem 2 500 korun měsíčně, strava, cestovné a učební potřeby přijdou na dalších 2 500 korun. Sociální stipendium ovšem činí jen 1 600 korun a vyplacené je zpětně.
Na mladé studující v jiném městě zákon nepamatuje
"Hledali jsme dlouho způsob, jak vyřešit synovu situaci, aby mohl studium dokončit. Jediné, i když komplikované řešení bylo odhlásit syna z bytu," řekla ParlamentnímListům Jana. Syn si prý našel brigádu, na kterou si musel vyřídit živnostenský list. Z bytu se musel odhlásit a prokázat, že už tam opravdu nebydlí. Na to dostal potvrzení od ubytovatele na koleji.
"To je nutné z toho důvodu, že jako člen rodiny by musel veškeré vydělané finanční prostředky dávat do společné domácnosti, živit mne i své bratry. Že bydlí a studuje v Brně, na to zákon nepamatuje. Ještě horší je, že jako osobě samostatně výdělečně činné by mu byl počítán minimální výdělek ve výši 10 800 Kč měsíčně, aniž by vydělal jedinou korun," povzdychla si. "Kdyby byl ministr Dobeš prosadil studium na vysokých školách za peníze, tak i kdyby sociálně slabé studenty dotoval nějakou sociální půjčkou, která by kryla polovinu nákladů na studium - stejně jako kryje pouze polovinu i sociální stipendium - bylo by studium pro tyto studenty téměř nemožné."
Sociální příspěvek na bydlení studentů je k smíchu
Postoj ministra práce Jaromíra Drábka Janina syna od ukončení studia neodradil, reformy plánované ministrem Dobešem mu ovšem jen hodily další klacky pod nohy. "Je opravdu zarážející, že studium v naší zemi je určeno pouze střední a vyšší vrstvě. Sociální příspěvek ve výši 1 600 korun, když nejlevnější kolej stojí asi 2 500 korun, je spíš k smíchu než k pomoci. Zavedení poplatku za studium je pro sociálně slabé studenty likvidující," říká Jana, která po absolvování hned několika rekvalifikačních kurzů pomalu přestává věřit, že na Karvinsku sežene práci.
Rodina se jí rozpadla. Má půjčku na koupi bytu, o který možná nakonec stejně přijde. "Budoucnost je pro mne a mé děti noční můra. Jestli bude ještě hůř, nemá cenu se ráno probouzet," podotkla.
- Více autentických příběhů ČTĚTE ZDE
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Anna Vidiševská
