Bureš nejprve připomněl, že německé volby vyhrála o víkendu s přehledem CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové (42 procent oproti 34 procentům v roce 2009). Má to jediný problém. Tentokrát se bohužel do Bundestagu nedostal dosavadní koaliční partner – liberální FDP. S takto vysokým ziskem má sice CDU/CSU sama skoro absolutní většinu v dolní komoře (odhadem 301 křesel z 306). Je ale pravděpodobně tak jako tak odsouzena k velké koalici. Jednak proto, že opozice má v rukou Bundesrat a při zásadních rozhodnutích s ní bude muset tak jako tak komunikovat.
Psali jsme:
Co tedy lze od eventuální velké koalice u sousedů očekávat z hlediska politiky Evropy, která se může dotknout i Česka? „Bude pravděpodobně pokračovat dosavadní pragmatický model kancléřky Merkelové – držet euro pohromadě tak, aby na Berlín spadly pokud možno co nejmenší náklady. I když potenciální koaliční partner SPD je více proevropský, těžko bude přesvědčovat CDU o nutnosti zavedení společných eurodluhopisů. Zvláště když je většina Němců jednoznačně odmítá. Přítomnost SPD v koalici asi také nic nezmění na lavírování německé vlády v otázce bankovní unie. I nadále zůstane také tabu přiznat pravý stav věcí v Řecku a skutečnost, že velká část pomoci poskytnutá Aténám se německým daňovým poplatníkům jen tak nevrátí,“ uvedl Jan Bureš pro ParlamentníListy.cz.
I Německo trápí slabá domácí poptávka
Podle něj si SPD bude spíše chtít vydobýt některé ústupky v domácí hospodářské politice. Šla do voleb se silným sociálním poselstvím a může požadovat vyšší daně pro nejbohatší a financovat z nich veřejné investice. I když za CDU značně zaostává, může být ve vyjednáváních relativně tvrdá. Poslední dohoda nad velkou koalicí se dávala dohromady skoro 40 dní. V takovém případě by vláda začala fungovat až v průběhu listopadu.
„To by zpětně zase nebylo nic příjemného pro řadu akutních evropských problémů čekajících na nový německý kabinet – bankovní unie, revize řeckého programu. I když německá ekonomika je v posledních letech vydávána za šampióna, sama trpí také určitými strukturálními problémy. Přílišná závislost na exportech, slabá domácí poptávka a neefektivní sektor služeb. Pro žádnou z velkých stran nejsou přitom v tuto chvíli strukturální reformy prioritou. V nejbližší době tedy nelze čekat, že by se německý exportně orientovaný model výrazně změnil,“ pokračoval dále Jan Bureš.
Česko je závislé na Německu a jeho nákupním košíku. Co s tím?
Tím vyslovil nedobrou zprávu pro ekonomiky, které jsou výrazně závislé na německém nákupním košíku. A k takovým patří i Česko. „Německý spotřebitel je za našimi hranicemi pro české výrobce stále jednoznačně nejdůležitější. Jeho útraty v uplynulých dvou letech částečně vykompenzovaly propad útrat českých domácností. Víc od něj ale očekávat nelze. Důležitější pro českou ekonomiku bude sledovat, jak rychle naskočí znovu útraty českých domácností. Na tom mnoho nezmění ani německé, ani nadcházející české volby. Podobně jako v minulosti bude pravděpodobně jejich dopad na obchodování na trzích malý,“ odhaduje finanční analytik Bureš.
Psali jsme:
České volby mají slabý dopad na ekonomiku
Vychází z toho, že slabý dopad českých voleb na trhy při porovnání s ostatními středoevropskými ekonomikami má dva důvody. Oproti větší a uzavřenější polské ekonomice nemají změny v útratách vlády takový dopad do výkonu ekonomiky. Oproti Polsku i Maďarsku je Česko považováno za vyspělejší demokracii, kde změny u kormidla nevedou k revolučním změnám nastaveného kurzu.
Podle Bureše nadále bude prospívat i Česku pozvolné snižování napětí na perifériích eurozóny. A to i přesto, že rok 2014 by měl být rokem, kdy by měly začít být spláceny některé půjčky poskytnuté Řecku. Každopádně u nás by se ekonomická situace měla začít stabilněji zlepšovat od druhé poloviny příštího roku, přechodné zlepšení se dá očekávat už koncem tohoto roku. Rozhodně to ale nebude spojené se zlepšením například na trhu práce.
Psali jsme:
Ovlivní českou ekonomiku situace kolem Dolu Paskov? Dojde-li na nejčernější scénáře, tak prý ano
ParlamentníListy.cz se však ekonoma zeptaly také na to, do jaké míry se dá odhadnout vývoj české ekonomiky v souvislosti s aktuálně avizovaným masovým propuštěním na Frýdecko-Místecku.
„Pokud nedojde k nejčernějšímu scénáři a tomu, že by v tom kraji zmizelo až nějakých 70 tisíc pracovních míst (nejen horníků, ale i navazujících profesí, pozn. red.), tak si myslím, že to zůstane jen jako strukturální problém české ekonomiky – tedy problém týkající se nějakého regionu. Pokud by ale mělo k tomu černému scénáři dojít, domnívám se, že by to skutečně bylo zásadně pak vidět i v číslech za celou republiku. Jednak ten útlum odvětví by byl větší, byl by také provázený asi znatelným přesahem do spotřeby domácností. Spočítané to však v tuto chvíli nemám, takže říci, jaký vliv by to na celou českou ekonomiku mohlo mít, říci opravdu neumím,“ přiznal závěrem Jan Bureš.
Psali jsme:
autor: Alena Hechtová
