Všechno začalo v říjnu letošního roku. Že by premiér Andrej Babiš (ANO) usedl po příštích prezidentských volbách na Pražský hrad? Pro prezidenta Miloše Zemana je to přijatelná vize, když sám uvedl, že by Babiše podpořil. Babiš pak o této možnosti hovořil v pořadu Střepiny TV Nova. Náhoda? Spíše ne. Alespoň v tomto duchu se mezi sebou bavili dva poslanci, kteří o přítomnosti redaktora sice věděli, ale nijak jim to během kouření nevadilo.
Prezident Miloš Zeman v Pressklubu na Frekvenci 1 konstatoval, že by prezidentem volil současného premiéra Andreje Babiše (ANO), pokud by předseda vlády kandidoval. „Ano, zcela určitě, ale on zatím odmítá kandidovat,“ zaznělo z úst Miloše Zemana. Příštímu prezidentovi by prý přál, aby se mu rozšířily kompetence, když už je přímo volen. Jednak by prezidentovi udělil právo navrhovat zákony, a pokud už prezident odmítne podepsat nějaký zákon, jeho veto by mělo být přehlasovatelné jen kvalifikovanou většinou.
Premiér Babiš pak ve Střepinách uvedl, že určitě nemá ambici stát se českým prezidentem. „Ne, ne, ne. Já jsem manažer, já jsem profesí obchodník, já jsem člověk, který organizuje, chce věci posouvat dopředu, takže prezident je spíše reprezentativní funkce,“ poznamenal k prezidentskému úřadu Babiš.
Na otázku, zda se nemůže stát, že změní názor, odvětil: „Ne, já skutečně, já ještě sám nevím, co bude, přece jen už mi bylo 65 a člověk nikdy neví.“ „Takže to nemůžete vyloučit?“ trvala dále na svém moderátorka. „Jo, vyloučit, vyloučit samozřejmě nemůžeme nikdy nic jako, bohužel jenom jeden den zemřeme, jako to je jediná jistota, ale jinak není to, není to určitě téma,“ sdělil Babiš.
Jsou ale tato slova Andreje Babiše úplná? Podle dvou poslanců, o kterých jsme se již několikrát zmínili, ne. V tuto chvíli se naše redakce pokusí převyprávět jejich dialog tak, jak jsme jej zachytili. Úvodem řekněme, že se oba zástupci Parlamentu shodli, že celá akce na televizi Nova mohla být jen vyústěním jakéhosi průzkumu terénu.
„Přeci Babiš je natolik chytrej, že ví, že kdyby do toho šel, musí mít nějakou přípravu,“ konstatoval jeden „z mužů zákona“. Druhý souhlasil: „Jistě, má přece tým, ví, že než aby udělal takovej krok, musí si být jistej, že se to povede, von není zvyklej na porážku,“ reagoval druhý. „To sice jo, ale umíš si představit, že by tam šel?“ glosoval první. Druhý reagoval takto: „Přál bych mu to. Dostal by strašně nasekáno...“ „Myslíš?!“ „Samozřejmě, protože první kolo by sice vyhrál, ale ve druhým by ho zašlapali do země, z čehož by se už nevzpamatoval, to by byla jeho životní prohra,“ dodal.
Svou logiku to má. Že by se de facto všichni vyřazení kandidáti postavili v druhém kole proti jednomu a podpořili druhého, se stalo prakticky u poslední volby, v níž ale současný prezident zvítězil. Dalším důležitým aspektem je fakt, že Andrej Babiš sice vládne popularitě a hnutí ANO preferencím, ovšem ta čísla se vždy zastavují na hranici třiceti procent (v říjnu si však premiér dle STEMu připsal 52 procent pozitivních bodů a stal se tak nejlépe hodnoceným českým politikem). Což by zjevně nestačilo pro nadpoloviční většinu. Jak ovšem uvedl závěrem jeden z citovaných, byť nejmenovaných poslanců: „On nakonec zůstane ve Sněmovně a bude to...“
Už nyní se vyrojila řada spekulací o potenciálních adeptech. Je mezi nimi muzikant Kocáb, někdejší aktivní voják Petr Pavel, sociální demokraté by rádi na pomyslném trůnu viděli šéfa ČMKOS Středulu a pravice pro změnu může lovit mezi dříve neúspěšnými kandidáty: Jiřím Drahošem počínaje, prakticky neviditelným Markem Hilšerem konče.
Přímá volba (kráceno z Wikipedie):
14. prosince 2011 Poslanecká sněmovna schválila hlasy 159 poslanců ústavní zákon č. 71/2012 Sb., jímž se přímá volba zavádí. Proti byli jen tři poslanci. Také Senát návrh dne 8. února 2012 přijal, pro bylo 49 přítomných senátorů, proti bylo dvaadvacet. 17. února 2012 jej pak podepsal prezident Václav Klaus. Nový způsob volby hlavy českého státu vstoupil v účinnost 1. října 2012.
Kromě toho byl dodatečně přijat i prováděcí zákon, který stanoví podrobnosti navrhování kandidátů, vyhlašování a provádění volby, vyhlašování jejího výsledku a možnost soudního přezkumu. Návrh takového prováděcího zákona podala vláda 27. února 2012, bez větších potíží byl schválen Poslaneckou sněmovnou 13. června, Senátem 18. července a prezident republiky jej podepsal 1. srpna 2012.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Tomáš A. Nový
