V Poslanecké sněmovně proběhl seminář konaný pod záštitou poslance MUDr. Vladimíra Zlínského (SPD), člena sněmovního výboru pro evropské záležitosti, nazvaný „Svět včera, dnes a zítra“ o střetu civilizací.
Jak hodnotíte práci Donalda Trumpa? (Ptáme se od 23.6.2025)Anketa
„Domnívám se, že dnes bychom my Češi profitovali ze zániku atlantické civilizace,“ zdůraznil s tím, že zánik jedné civilizace nemusí znamenat zánik civilizovanosti, jen její proměnu. Ve stejném duchu připomínal, že takřka každá středověká kronika obsahuje myšlenku, že právě teď žijeme v přelomové době a přijde konec dějin.
Hejlek vidí podobnost úpadku dnešní západní civilizace s pádem Římské říše, kde lidé pociťovali úbytek morálky a do oné doby nechtěli přivádět děti. „Šířila se homosexualita,“ dal jeden z příkladů. „Všechno, co jsem uvedl jako příznaky úpadku římské civilizace, platí i pro naši dnešní civilizací. Evropané si migranty pustili dovnitř a ti postupně prostupují i na úřady, jako se to dělo i v 5. století. Obráncem rodiny je málokdo a posilují se práva sexuálních menšin,“ pravil profesor.
I staří Římané kdysi své hranice důsledně bránili, ale postupem času si pouštěli na své území ze svého pohledu „barbary“ a učili se s nimi žít.
„Atlantická pýcha stále zapomíná, že úpadku Západní římské říše se vyhnula Východořímská říše, která přetrvala tisíc let v podobě Byzantské říše. Tou západní intelektuálové pohrdali. Ale přetrvala tisíc let,“ upozorňoval řečník s tím, že naději vidí v přechodu jedné civilizace do druhé. „Musíme si dát za úkol převedení českého národa do perspektivnější historické lokality. Ale která lokalita to bude, to zatím nemůžeme vědět, protože nežijeme v naprogramovaném stroji, nýbrž v dějinách,“ uzavřel své vystoupení Hejlek.
Přejme si, aby to tak nedopadlo
Po doktoru Hejlkovi dostal slovo další akademik, ale také zastupitel Tomáš Doležal, který se rozhodl vyložit odlišný pohled na dějiny. Na jednu stranu postavil Francise Fukuamu, který v minulosti vyslovil tezi o konci dějin, a Samuela Hantingtona, který dlouhodobě počítá spíše se střetem civilizací.
Připomínal slova Samuela Hantingtona, že nedojde k rozšíření univerzální kultury, ale spíše nastanou konflikty mezi jednotlivými civilizačními okruhy, které odlišují kulturní hodnoty a řada dalších věcí.
Nakonec vyjádřil naději, že střet civilizací neskončí hrozícím armaggedonem, který by měl svůj základ na Blízkém východě. „Přejme si, aby to tak nedopadlo,“ uzavřel své vystoupení.
Naše demokracie sklouzává k totalitě, varoval politolog Robejšek
Po Doležalovi dostal slovo politolog Petr Robejšek.
Měl Izrael právo udeřit na Írán?Anketa
Příkladem úpadku demokracie může podle Robejška být pohled do Rakouska, kde se ostatní strany spojily, aby nenechaly vládnout vítěze voleb. Nebo do Německa, kde se zase politické strany spojily proti opoziční Alternativě pro Německo (AfD).
Varoval, že dnes opoziční strany zastávají roli kompliců dnes vládnoucích politických stran. Pomáhají udržovat v chodu systém, který „podle našich vlastních zkušeností pomalu sklouzává k totalitě“, pravil Robejšek, podle něhož chtějí stávající vládní politické strany národu vládnout, ale už nikoli sloužit. Nejpozději za covidu se ukázalo, že stávající politická třída na Západě je v tak tristním stavu, že nestačí jen vyměnit vládu, ale je třeba změnit systém,“ bil na poplach Robejšek.
Opoziční strany by se podle Robejška měly snažit rozsévat ve státě zárodky nové společnosti, díky které se jednoho dne dostanou do vysoké politiky. „Dnes hrozí, že Západ zažije svůj konec dějin,“ pravil Robejšek.
Podle jeho názoru dnes čelíme dilematu, zda převládne technokratická společnost, nebo skutečná demokracie.
Profesor Petr Drulák poukázal na velký problém: Nerodí se dětí
Slovo dostal také předseda spolku Svatopluk Petr Drulák, který promluvil o „změně režimu“. Podle Druláka žijeme v úpadku evropské civilizace, který nelze vyřešit nijak dobře. „Tam nejde o to, že bychom ten úpadek dokázali zastavit. Tak skutečně otázka nestojí. Spíše bychom se měli ptát, co bychom my Češi měli udělat, abychom tu byli ještě v roce 2025, což se očekávat dá, ale třeba i v roce 2100, což už se vzhledem k nastoupené trajektorii moc očekávat nedá,“ vykreslil nepěknou budoucnost s tím, že v Česku se zkrátka a dobře nerodí děti, a to je veliký problém.
Vidí prý před sebou jednu zásadní hrozbu.
„Já bych se rád zaměřil na jednu hrozbu, že budeme z této země buď vystěhováni, nebo kolonizováni,“ pravil Drulák.
Věříte, že „kauza bitcoin“ vznikla pouze nešikovností Pavla Blažka a dalších představitelů?Anketa
Ale větší problém pro Evropu může podle Druláka být, až důležitou roli v Evropě převezmou členové indické či čínské střední třídy.
„Oni budou mít peníze si toto místo k životu koupit. A oni budou mít větší finanční sílu než ta evropská střední třída, aby si u nás koupili chalupu… A oni ekonomicky začnou vytlačovat tu naši střední třídu,“ varoval Drulák. „A v té chvíli si možná ta politická elita všimne, že ta migrace možná není dobrá,“ pousmál se Drulák.
Podle Druláka z toho částečně existuje cesta ven. Tato cesta musí být podle něj dána silnou rolí prezidenta, aby bylo jasné, který jeden člověk nese odpovědnost.
„Ústavní soud se dá buď přímo zrušit, nebo výrazně omezit. A co je důležité, i když kontroverzní, vyvázat se z mezinárodněpolitických závazků,“ zdůraznil Drulák s tím, že Česko musí mít možnost provádět suverenistickou politiku. „Protože dnes, když vám to nezruší soud, tak vám to sestřelí v Bruselu,“ konstatoval.
Naše politika musí být podle Druláka suverenistická natolik, že i politika bude stát nad silou kapitálu, zdůraznil. A aby se toto podařilo, Česko musí mít k dispozici i určitou skupinu lidí, která navrhne alternativu, až se stávající systém zhroutí. Takoví lidé tu podle Druláka musejí být a musejí ve svých názorech vytrvat, nesmějí se nechat semlít stávajícím politickým systémem, jak se to, viděno Drulákovýma očima, stalo např. Zeleným či Pirátům.
Západ je mrtev, ať žije evropská civilizace, zvolal profesor Ivo Budil
Prostor na semináři dostal také profesor Ivo Budil, který promluvil mimo jiné o mýtech, které udržují pohromadě to či ono společenství a které lidi motivují k altruismu, k lepším výkonům a tak podobně. Jenže podle Budila naše mýty západní společnost také svazují a znemožňují racionálně reagovat na nové výzvy.
Otakar Foltýn stále tvrdí, že použitím slova „svině“ nepochybil. Měl by se za to nakonec omluvit?Anketa
To však podle Budila neznamená, že cosi jako západní civilizace musí přežít na věčné časy.
„Západ je pouhá historicky pomíjivá synekdocha,“ poznamenal profesor. „Její problém vyplývá z dominance neoliberální ideologie,“ rozváděl myšlenku Budil s tím, že tuto civilizaci oslabují ekonomičtí spekulanti. Právě oni jsou podle Budila příznakem úpadku Západu. „Budoucnost evropské civilizace závisí na schopnosti odpovídat na změny, které se před námi objevují,“ poznamenal Budil.
Je toho názoru, že bychom měli využít tvořivosti neevropského světa k vlastnímu vzestupu. V první řadě je však podle Budila třeba odvrhnout neoliberální narativ a podřídit ekonomické zdroje politické kontrole, jak tomu bývalo dříve.
Své vystoupení uzavřel zvoláním: „Západ je mrtev, ať žije evropská civilizace“.
Moje přednáška nás hodí do hluboké deprese, varoval posluchače doktor Stránský
Na semináři vystoupil také lékař Martin Jan Stránský, který se rozhodl promluvit o zhoubném vlivu moderních technologií na lidský mozek. „Tato přednáška nás hodí do hluboké deprese, za což se omlouvám,“ začal lékař poměrně zostra.
A pokud se dětem mobily omezí, zakážou, fyzické i psychické zdraví, ale i jejich rozumové schopnosti se zlepší. Dětem, ale i dospělým se zlepší paměť.
Stejně hrozivá je podle Stránského i umělá inteligence. Čím víc ji člověk zneužívá, tím víc hloupne. Přitom práce umělé inteligence spotřebuje obrovské množství energie. Na rozdíl od lidského mozku. Počítače spotřebovávají i vodu, a to při pouhém používání Chat GPT.
Civilizace, která přestává vyvíjet nové věci
Po Stránském se slova ujal sociolog Petr Hampl, který nabídl trochu jiný pohled a poukázal na to, že v dějinách se opakovaně ukázalo, že kdo se chopil nějaké nové technologie a využil ji, vždy dopadl lépe než ten, kdo se nové technologie nechopil.
„Číňané to vidí tak, že civilizace, která se přestane vyvíjet tím, že zavádí nové věci, pro ně přestává být civilizací,“ upozorňoval sociolog s tím, že strach z moderních technologií, jak se projevuje na Západě, necítí ani Čína, ani Rusko. Hampl v této souvislosti připomínal, že na přelomu 19. a 20. století západní svět prošel dobou, kdy jeden vynález střídal druhý a lidé měli pocit, že žijí v technologicky úžasné době. Dnes to má západní civilizace jinak a také se o ní nedá říci, že se má právě nejlépe. Tak to vidí Petr Hampl.
Chcete, aby Fialova vláda po Blažkově skandálu podala demisi a odešla?Anketa
Konstatoval také, že lidé se svým způsobem vracejí do minulosti, když skrze Green Deal věří, že skrze utrpení lidí ovlivní vesmírné mocnosti. „Toto by bylo normální v roce 500… A toto se neděje Číňanům, toto se neděje Indům. Toto je náš problém,“ varoval hosty diskuse Hampl.
A poté znovu zopakoval, že bychom měli pracovat s moderními technologiemi a využít je našemu rozvoji, v čemž bývala naše civilizace nejlepší. Alespoň podle Hampla. Můžeme se tak vrátit do světa, kde bude fungovat kreativita, vynalézání nových věcí, ale i větší bezpečnost, abychom žili ve světě, kde se prodlužuje délka lidského života a tak podobně.
Slovo dostal také profesor Ivan Zelinka, který navázal na Hampla a konstatoval, že rozvoji umělé inteligence mohou napomoct i kvantové počítače. Jen jedním dechem dodal, že lidstvo vlastně přesně neví, co všechno inteligence zahrnuje, a o to těžší je vytvořit umělou inteligenci.
Konstatoval, že dnešní umělá inteligence si není schopna uvědomit sebe sama, nechápe, že by mohla mít nějaké své já. „Ještě jsme strašně daleko od nějakých systémů, jako byl terminátor a podobně,“ varoval Zelinka.
Ing. Tomáš Mikolov, Ph.D., na semináři upozorňoval, že by český stát měl rozvoj umělé inteligence významněji podpořit, např. prostřednictvím grantů. Volal také po široké diskusi o využití umělé inteligence. Doporučoval, abychom se podívali, jak rychle se umělá inteligence rozvinula v Číně. Varoval, že se Česko nemůže proměnit v technologický skanzen. Na to by do budoucna jen doplatilo.
Doktor Vladimír Wagner, který se na semináři také objevil a promluvil zde, naznačil, že bychom mohli získávat energii z termojaderné fúze. „Základní výzvou, která před námi stojí, je, že my musíme vyvinout dostatečné teploty a udržet to plazma po dostatečně dlouhou dobu,“ podotkl.
Pokroky prý dělají především v Japonsku, Číně nebo v Jižní Koreji, tedy v zemích, kde již pociťují nedostatek energie.
Matematik a publicista Marian Kechlibar varoval v souvislosti s umělou inteligencí před dalším problémem. „Vztekejte se na někoho, kdo je k nám podlézavý. Ono ty naše emocionální reakce trochu zkratuje,“ podotkl Kechlibar. A tak se podle něj stane, že se nebudeme zlobit na umělou inteligenci, i když nám bude vyprávět nesmysly, např. cosi jako nacisty tmavé barvy pleti.
Cílek: Kdyby tohle bylo v České republice…
Souhlasíte s odsouzením učitelky Martiny Bednářové?Anketa
„Já vůbec neřeším politiku EU, ale řeším to, co se reálně děje a co má reálné dopady. Nějaké plány, jak řešit klimatické dopady, má dneska každé čínské město. Má to polovina indických měst a mají to i města jako Londýn nebo Paříž,“ podotkl Cílek s tím, že dnes je např. v EU třeba řešit přívalové povodně a zadržovat vodu v krajině, což podle Cílka zahrnuje spoustu drobných kroků.
Posluchačům sdělil, že kupříkladu v New Yorku v USA se rozhodli vysadit milion stromů a tyto stromy jsou chráněny zákonem. „Když poškodíte takový městský strom, můžete dostat až rok vězení. Kdyby to bylo u nás, tak se bude mluvit o zelené diktatuře a podobně,“ podotkl geolog.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Další informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Miloš Polák