Severokorejský diktátor Kim Čong-un dorazil ve svém mohutně obrněném vlaku do Ruska. Očekává se, že se účastní ekonomického fóra ve Vladivostoku. Pokud se to skutečně stane, podle americké zpravodajské stanice půjde o významný krok ke sblížení dvou vládců, kteří jsou stále více izolovaní od okolního světa. Od převzetí moci v roce 2011 se Kim odvážil do zahraničí pouze 10krát – vše v letech 2018 a 2019.
Server katarské televize Al-Džazíra upozornil že setkáním Putina s Kim čong-unem přichází nový a děsivý svět.
„Vstupujeme do nového a děsivého světa,“ řekl Al-Džazíře In-bum Chun, generálporučík v jihokorejské armádě ve výslužbě a expert na severokorejskou armádu a politiku. „Putin dostane zbraně a Severní Korea technologii ke zlepšení svých jaderných zbraní.“
Podle Royal United Services Institute, londýnského think-tanku, Rusko v roce 2022 použilo na Ukrajině asi 12 milionů granátů a očekává se, že letos použije asi 7 milionů. Jeho muniční továrny mají kapacitu na výrobu pouhých 2,5 milionu granátů ročně.
Bruce Bechtol, profesor politiky na Angelo State University v USA, který publikoval knihy o severokorejském režimu a jeho vojenské proliferaci, říká, že Kim by pravděpodobně mohl nabídnout Rusku 152 mm dělostřelecká děla a různé druhy vícenásobných raketometů, ruční palné zbraně, jako je lehký kulomet Type 73, útočná puška AK-47 a munice nezbytná pro tyto systémy.
Západní analytici odhadují, že by Severokorejci dokázali zvláště rychle produkovat starší sovětské zbraňové systémy a munici pro ně.
Otázkou podle nich zůstává, kolik za tuto pomoc zaplatí Vladimir Putin. Většina analytiků očekává, že Kim bude tlačit na Putina, aby sdílel klíčové vojenské technologie včetně ruských ponorek s jaderným pohonem.
Američané sice ostře protestují, ale KLDR už čelí tolika sankcím, že Washington podle Al-Džazíry nemá moc možností, jak na Severokorejce uhodit, aby Rusku zbraně nedodali.
„Bezpečnostní důsledky posledního setkání obou mužů ve Vladivostoku pravděpodobně pocítí daleko za hranicemi Ukrajiny,“ uzavřel server téma.
Fotogalerie: - Chudák Orlová
Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell, britský ministr zahraničí James Cleverly, japonský ministr zahraničí Yoshimasa Hayashi, americký ministr zahraničí Antony Blinken, německá ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbock, kanadská ministryně zahraničí Melanie Joly a italský ministr zahraničí Antonio Tajani odsoudili ruské regionální volby konané i v obsazených oblastech na Ukrajině. Podle ruských státních médiích ve všech ukrajinských regionech zvítězila ruská vládní strana Jednotné Rusko.
„Tyto předstírané ‚volby‘ jsou dalším porušením nezávislosti, suverenity a územní celistvosti Ukrajiny a Charty OSN,“ stojí v prohlášení, z něhož citovala CNN. „Rusko nemá žádný legitimní základ pro takové akce na území Ukrajiny. Falešné ‚volby‘ jsou propagandistickým cvičením zaměřeným na legitimizaci ruského nezákonného zabírání ukrajinského území.“
„Doněck, Cherson, Luhansk, Záporožská oblast a Krym jsou součástí Ukrajiny. Nikdy neuznáme nelegitimní nároky Ruska na suverénní ukrajinské území a vyzveme všechny státy, aby je jednoznačně odmítly,“ uvedli ministři zahraničí G7 s tím, že budou Ukrajinu nadále podporovat.
Fotogalerie: - Na skok v Ostravě
Odsouzení Ruska ze strany ministrů zahraničí skupiny G7 přichází v době, kdy Ruská federace oznámila, že přístavem v Sevastopolu otřásl mohutný výbuch. Americká zpravodajská stanice CNN s odvoláním na další zdroje uvedla, že bylo zraněno 24 osob.
„Na Sevastopol zaútočili naši nepřátelé... Předběžné informace naznačují, že požár způsobil raketový úder,“ uvedl Michail Razvožajev, šéf ruské správy města.
Přiznal, že útok nemířil na civilní objekty.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
alfins
