„To je Bernd Posselt.“ Zaorálek vytáhl nepříjemný zážitek s českou vlajkou

Lubomír Zaorálek se v podcastu Ministr & Mileniál věnoval chystanému sjezdu sudetských Němců v Brně. Podle bývalého ministra zahraničí nejde o běžnou společenskou událost, ale o krok, který podle něj nebezpečně otevírá staré historické rány a relativizuje minulost. Odmítavě se vymezil i vůči tomu, že část politické reprezentace včetně prezidenta Petra Pavla se k pořádání sjezdu v Brně staví vstřícně.

Zaorálek uvedl, že jej celá věc silně znepokojuje. „Mě to velmi znepokojuje. Připadá mi, že tu čelíme něčemu jako rozpadu paměti nebo obrovské relativizaci minulosti a naší historie. Řeknu to na rovinu. Pro mě Bernd Posselt je člověk, ke kterému cítím silný odpor,“ komentoval svůj postoj k Posseltovi, který se dlouhodobě zasazuje o zlepšování vztahů mezi sudetskými Němci a Čechy.

„Hanebný název landsmanšaft“

Následně vysvětloval, proč má k Berndu Posseltovi tak vyhraněný postoj. Podle něj nejde pouze o osobní antipatii, ale o dlouhodobé působení Posselta ve vedení sudetoněmeckého landsmanšaftu a o historické souvislosti, které s tím spojuje: „Celá léta dokázal sedět ve vedení sudetoněmeckého landsmanšaftu. Ten hanebný název landsmanšaft mi připadá, že je to odkaz na krev a půdu. On dokázal sedět léta, aniž by ho někdo k tomu nutil, mezi kovanými nacisty, mezi špičkovými esesáky, mezi lidmi, kteří dokonce, jak se pak ukázalo, se podíleli a účastnili střílení Čechů tady na kobyliské střelnici v Praze,“ uvedl Zaorálek.

Připomněl, že Posselta osobně zažil v době, kdy byl předsedou Poslanecké sněmovny. Podle svých slov jej vnímal jako politika, který aktivně vystupoval proti vstupu České republiky do Evropské unie a ostře útočil na Benešovy dekrety. „On byl člověk, který nejenom že hlasoval aktivně proti přijetí České republiky do Evropské unie, on dokonce organizoval hlasování proti České republice. On byl ten, kdo vystupoval v Evropském parlamentu, vystupoval tak, že dekrety prezidenta republiky Beneše patří na smetiště dějin, stejně jako tam patří Edvard Beneš. Takže to byly jeho ohnivé projevy proti České republice, přesně v duchu sudetoněmeckého hnutí. Mám na něho opravdu velmi špatné vzpomínky,“ pokračoval Zaorálek.

Vlajka ve Štrasburku a nepříjemný moment

Poté popsal i osobní zkušenost z roku 2004, kdy se ve Štrasburku poprvé vztyčovala česká vlajka jako symbol vstupu České republiky do Evropské unie. Posselt se v té chvíli pokusil dostat do záběru tak, aby působil jako součást slavnostního aktu. „V roce 2004 měla být poprvé vztyčena ve Štrasburku vlajka České republiky jako nového člena Evropské unie. Já jsem ji držel, než byla předána vojákovi, který ji vztyčoval.

V té chvíli se Bernd Posselt, aniž by se představil, aniž by pozdravil, nacpal vedle mě, aby to vypadalo, že vlastně tu vlajku dává společně se mnou. Pro mě to bylo vrcholně nepříjemné, protože jsem si rychle uvědomoval tu symboliku, že ti sudeťáci říkají, toto je naše země, to je naše půda. Takže vlastně pokud tady někdo vstupuje, tak jsme to my, kteří do té Evropy patříme,“ pokračoval Zaorálek.

„Vůbec jsem nechápal takovou aroganci a takové chování, kterého se někdo dopustí, aniž by ti pak cokoliv vysvětlil. Prostě jako bys tam ani nebyl. To je Bernd Posselt,“ dodal exministr.

Poukázal, že nelze tehdejší události vytrhávat z kontextu konce války, rozbitého českého státu a protektorátu. Zdůraznil, že nacistická okupace znamenala likvidaci institucí, popravy i systematický teror. V této souvislosti připomněl také roli části sudetských Němců, kteří podle něj pomáhali nacistickému aparátu právě proto, že znali místní prostředí. „Toto je obrovská defenziva na té české straně, že si vlastně ty věci nechá vůbec líbit, že na to vůbec přistupujeme, že přistupujeme na takovou strašnou relativizaci minulosti,“ pozastavoval se.

„Je to výsledek politiky posledních let“

Podle Zaorálka není náhoda, že se sjezd sudetských Němců koná právě v Brně. Tvrdí, že k tomu vedla politika posledních let, kterou spojil především s bývalým premiérem Petrem Fialou, někdejším ministrem zahraničí Janem Lipavským a následně i prezidentem Petrem Pavlem.

„Já myslím, že to, že se teď koná ten sjezd v Brně, je výsledek politiky, která se tu dělá v posledních letech. Myslím si, že ten sjezd v Brně připravoval premiér Petr Fiala, bývalý ministr Lipavský, to je jejich dílo. Potom to převzal prezident Petr Pavel, který na to navázal, v jejich stopách pokračoval,“ uvedl Zaorálek.

Už za Fialovy vlády se prý začal proměňovat slovník, kterým česká politická reprezentace mluví o sudetoněmeckém landsmanšaftu a jeho představitelích. Připomněl zejména to, že Petr Fiala v roce 2023 ocenil Bernda Posselta jako člověka, který údajně „staví mosty mezi národy“. Zaorálek to označil za mystifikaci.

„Připadá mi, že v tomhle nikdo nevidí nebo nerozumí tomu slovníku, který Bernd Posselt používá. To je pseudoevropský slovník. Vždyť on klidně říká, já jsem se nikdy nepotřeboval učit česky, slovensky, maďarsky. On vůbec neuznává vlastně ty jazyky. Na tom je to typicky vidět. Jeho Evropa je pravděpodobně Evropa, ve které se bude mluvit německy. To celé je pseudo. Jak znám Posselta, jak si ho pamatuji, to není taková změna, jak se tvrdí,“ upozornil.

Připomněl rovněž zdravici prezidenta Petra Pavla na sudetoněmecký sjezd i veřejné oceňování role Bernda Posselta. „Začalo to za Fialy, to je politika, která se tu dělá a kterou Petr Pavel převzal, protože on to byl, který potom v roce 2024 posílá zdravici na sudetoněmecký sjezd a myslím, že v roce 2023 v Bavorsku Petr Pavel jako prezident ocení roli Bernda Posselta speciálně,“ řekl, že slovník prezidenta Petra Pavla ukazuje, jak se vlastně formuje ta naše politika.

„Tohle řekne český prezident uprostřed Terezína“

Neopomněl ani zmínit vystoupení prezidenta Petra Pavla v Terezíně, které podle něj zapadá do širší změny slovníku české politiky vůči minulosti. Za problematické označil především to, že prezident na místě spojeném s nacistickými zločiny mluvil o „našich historických chybách“ a „našich předcích“.

„Tohle řekne český prezident uprostřed Terezína a mluví o našich předcích. Pak to vysvětluje tím, že tím myslí obecně lidstvo a podobně. To je nesmysl. Tady je prostě šokující, že on vlastně jako kdyby přistupuje na ten výklad, že my máme také viny,“ hrozil se Zaorálek.

„Jako kdyby se ignoruje příčina a následek a zároveň se odpárává vina tam, kde skutečně zásadní a obrovská je. Problém sudetoněmeckého landsmanšaftu, musím opakovat toto hanebné slovo, odkazuje na tu ideologii země a krve,“ uvedl Zaorálek, jak se v debatě nebezpečně zaměňuje příčina a následek.

„Ztrácíme důstojnost“

Zároveň odmítl, že by současná vláda mohla situaci napravit jedním rychlým krokem. Protože, jak zmiňoval, půda pro sjezd v Brně se připravovala dlouhodobě a česká zahraniční politika podle něj selhala tím, že přistoupila na relativizaci minulosti.

„Není to věc, kterou člověk může udělat jedním krokem. Už dávno někdo měl mluvit s brněnskými zastupiteli, už dávno. Hlavně neměly ty vlády, neměl Petr Fiala takto připravovat půdu. Už tady je to selhání té zahraniční politiky, která si neuvědomuje, že tu ztrácíme důstojnost, že přistupujeme na relativizaci minulosti a přistupujeme dokonce na ten německý výklad, že naše viny jsou srovnatelné,“ uvedl Zaorálek.

Nelze to srovnávat s nacistickou okupací, rozbitím českého státu, masovým vražděním a vypalováním vesnic. Zdůraznil, že reakci na to neomlouvá, ale odmítá výklad, podle něhož by odpovědnost nesl stát, který byl podle něj tehdy rozbitý a bez funkčních institucí.

„My musíme říct, tady někdo přišel, zemi se pokoušel zničit, ten program byl jasný – Češi musí být zlikvidováni buď germanizováním, nebo vyhozeni, vystěhováni někam na sever, nebo zastřeleni, když to nejde jinak. Tímto způsobem se jich zbavíme. To byl německý program. Proto ta reakce na to byla odboj, který oni potom likvidovali. Tohle byla strašná historie,“ doplnil exministr zahraničí.

Na závěr Zaorálek zopakoval, že největší riziko vidí v rozpadu historické paměti a v relativizaci minulosti. „To nebezpečí vidím v tom, že se tu rozpadá paměť, že se přistupuje na hroznou relativizaci té minulosti, že tu někdo adoruje Bernda Posselta, že se ignoruje úplně jeho role, kterou sehrál. Dokonce se přistupuje na to jeho smíření, jak on ho vyhlašuje podle svých představ, což mi připadá naprosto neuvěřitelné už proto, co sehrál za roli. Ta proměna je podle mě absurdní, kterou on předvádí,“ uzavřel téma Zaorálek.

Stubbova slova jako úleva

Dalším tématem byla slova finského prezidenta Alexandra Stubba, který při návštěvě Česka mírnil obavy z bezprostřední války s Ruskem. Prohlásil, že každý, kdo si myslí, že válka s Ruskem je za rohem, by si měl zajít do sauny nebo si dát ledovou koupel.

Jeho vyjádření Zaorálek označil za hlas rozumu a postavil je do kontrastu s varovným tónem, který podle něj často zaznívá v českém veřejném prostoru. „Pro mě samozřejmě zní jeho slova jako úleva. Že ještě někdo má rozum, když přijede a řekne: zchlaďte se trochu a uklidněte se. Já jsem pevně přesvědčen, že je naprosto absurdní představa a nemožné, že by si Rusové troufli zaútočit na severské země, které jsou členy Severoatlantické aliance,“ uvedl Zaorálek.

Připomněl přitom vojenské kapacity Finska, Švédska, Polska i pobaltských zemí. Podle něj samotná síla severní a východní části NATO vytváří tak výraznou odstrašující bariéru, že úvahy o ruském útoku na tento prostor považuje za nereálné. „Celé Baltské moře je moře NATO, má takovou sílu vyzbrojení, že je absurdní představa, že by na to Rusové zaútočili,“ dodal.