Jak uvádí Kern, rekordmanem mezi radikálními imámy bude patrně Abu Ramadan, který v roce 1998 přišel z Libye do Švýcarska. „V roce 2004 získal azyl, když uvedl, že jej libyjská vláda pronásleduje pro jeho členství v Muslimském bratrstvu. Od té doby ‚šikanovaný‘ imám nashromáždil na sociálních dávkách přes 600 000 dolarů. Nikdy přitom neměl stálé zaměstnání a hovoří jen minimálně francouzsky nebo německy,“ píše americký publicista.

Čtyřiašedesátiletý imám se může brzy těšit ve Švýcarsku na důchod, ale nezdá se, že by byl své druhé vlasti příliš vděčný. „Alláhu, žádám tě, abys zničil nepřátele našeho náboženství. Židy, křesťany, hinduisty, Rusy a šíity. Alláhu, žádám tě, abys je všechny zničil a vrátil islámu jeho dávnou slávu,“ pronesl při svém nedávném kázání a vedle toho také vyzval k zavedení muslimského práva šaría ve Švýcarsku.

Stejně nepochopitelná situace však panuje i v dalších západoevropských zemích. „V Rakousku pobíralo více než dvanáct džihádistů sociální dávky, ze kterých si platili své výlety od Sýrie. Radikální dvaatřicetiletý imám Mirsad Omerovič tak získal několik set tisíc eur; dávky od rakouských úřadů dostával mimo jiné i na svých šest dětí,“ uvádí Kern s tím, že stejně štědré jsou k džihádistům také úřady v Belgii.