Novináři na východ od nás si začali klást v uplynulých dnech otázky, proč se v ekonomicky prosperující zemi (ČR), kterou jako by nezasáhla krize eurozóny, od níž se distancuje, zvedla najednou vlna lidového hněvu? Od roku 1989 totiž lidé v takovém velkém množství nikdy svůj odpor proti vládě ještě neprojevili. A je jedno, zda bylo v Praze v sobotu 90 tisíc lidí, či sto dvacet tisíc, jak počítají odboráři.
- SLEDOVALI jsme: Demonstrace v Praze
„Politika rozpočtových škrtů na žádost Bruselu přivedla na pražské ulice stovky tisíc občanů. Zítra se k nim mohou připojit miliony,“ řekl ParlamentnímListům.cz Jan Petránek. A připomněl, že nevyslyší-li mocní požadavky lidu, vyhrožují odbory hromadnou stávkou. V souvislosti s tím pak ještě citoval známý vtip kolující po sociálních sítích. Kolik slov má Otčenáš? Dvě desítky. Kolik má ústava USA? 230. Ale směrnice EU o pravidlech prodeje kyselého zelí má několik tisíc slov. „Začínají- li Češi takhle vtipkovat, máme čekat změny,“ poznamenal proto Petránek.
Psali jsme:
Jak objasnil pro ParlamentníListy.cz, v současné době nejde již jen o pravici či levici, ale o spravedlnost. A to nejen v Česku, ale i v celé Evropské unii a zřejmě i ve světě. „Všimněme si, že Evropská unie prochází jistým a zřetelným levicovým trendem,“ řekl ParlamentnímListům.cz Petránek.
Lidé středopravicově zaměření svůj pohled na politiku přehodnocují
K takovému závěru došel poté, co zjistil, že i lidé z jeho nejbližšího okolí v Česku, kteří se přibližovali dříve středovému myšlení, či dokonce pravici, své zaměření nyní přehodnocují. Podle něj je to rozpětím v příjmech Čechů – kdy pět procent má naprůměrné, vysoké příjmy a zbývajících devadesát pět podprůměrné – i přesto, že mnohdy i tvrdě pracují.
Fotogalerie: - Václavák demonstroval
„Evropská unie bude muset sáhnout k radikální proměně a zamyslet se velmi brzy i nad tím, jakou jinou strukturu zde zvolit pro celé spojenectví,“ řekl dále ParlamentnímListům.cz Petránek.
Psali jsme:
Pokud se ale vrátíme k sobotní události, kterou komentoval Petránek pro Hlas Ruska, je podle něj evidentní, že současná česká vláda nemá v parlamentu na růžích ustláno. Není vyloučené, že padne – ať už podá sama rezignaci, či jí bude vyslovena nedůvěra.
Zhoršila se sociální situace natolik, že to přestává být únosné
„Lidé vyšli v Česku do ulic proto, že se výrazně vyhrotila sociální situace skoro u všech občanů. Raketově vyletěly nejen ceny bydlení, ale i topení, energií, potravin. Solidarita mezi generacemi je již daná mnohdy jen tím, aby ty generace přežily, i když jak mladí, tak staří pracují. Já například chodím na pravidelné odběry krve. A když hovořím se zdravotními sestřičkami, mnohé přiznávají, že poté, co některým byly dokonce sníženy z různých důvodů platy, by hladověly, pokud by neměly děti, jež jim pomohou. A víme, že jindy je to zase opačně, že senioři, kteří jsou na tom v Česku velmi bídně, pomáhají ještě svým dětem, které mají rodiny a nejsou schopny je uživit, i když mají práci,“ řekl mimo jiné v komentáři sobotní masové demonstrace pro Hlas Ruska zpravodaj Jan Petránek. Podle něj se tak zcela jasně dá hovořit o krachu politiky, a to politiky pravice.
Psali jsme:
Situace v Česku si všímají i média na západ od hranic
Česká republika a demonstrace, která se v sobotu odehrála, nevzbudila pozornost jen v Rusku. Bez povšimnutí ji nenechala ani média na západ od nás. V úterý se vývoji věnoval například i německý Die Welt, když napsal, že v Česku hrozí, že se k moci znovu dostanou komunisté, a lidem to podle všeho příliš nevadí. Deník tím shrnul, že série korupčních skandálů spolu s odporem veřejnosti k reformám prosazovaným kabinetem premiéra Petra Nečase (ODS), by v případě předčasných voleb přinesla razantní změnu politického kurzu.
"Podle průzkumů by vedly k prudkému obratu doleva: k sociálnědemokratické vládě, kterou by tolerovali staří komunisté. Poprvé od revoluce by tak KSČM mohla minimálně nepřímo rozhodovat o vládním dění," napsal Die Welt. Svým způsobem tak potvrdil i názor zde výše citovaného zpravodaje Jana Petránka.
|
Kdo je Jan Petránek? Jan Petránek se stal redaktorem zahraniční rubriky Československého rozhlasu již v roce 1951. Od začátku se zaměřil na studium mezinárodních vztahů, zvláště na problémy velmocenské strategie a od začátku kosmické éry také na otázky kosmonautiky. V r.1961–62 byl stálým zpravodajem Čs.rozhlasu v Indii, pak v SSSR a později v řadě dalších asijských zemí. Za účast ve vysílání Československého rozhlasu proti okupaci v r. 1968 mohl pak po celých 18 let pracovat pouze jako topič v továrně MITAS v Zahradním městě. Patří mezi signatáře Charty 77. Psal do samizdatových Lidových novin a po listopadu 1989 byl jejich redaktorem až do odchodu do důchodu v r. 1993. Od té doby je na tzv. “volné noze“, spolupracuje nejčastěji s rozhlasem a televizí. Napsal řadu písňových textů, ale i povídek a komentářů pro svou milovanou skupinu přátel ŠANSON – VĚC VEŘEJNÁ. |
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
