Češka provdaná do Egypta: Když se zahalíte, muslim si vás váží. Vůbec to není tak hrozné, jak se tu vykládá

15.05.2016 20:37

REPORTÁŽ Ve 24 letech se zamilovala do 39letého Egypťana a začala žít v Hurghadě. Sandra Schnurrerová, nyní Sandra al-Arabi, se při příležitosti prvního ročníku cestovatelského festivalu v plzeňské Akademii cestovního ruchu podělila na besedě o životě s muslimem.

Češka provdaná do Egypta: Když se zahalíte, muslim si vás váží. Vůbec to není tak hrozné, jak se tu vykládá
Foto: Hans Štembera
Popisek: Modlitba k Alláhovi

Anketa

Rozpadne se do roku 2020 Evropská unie?

94%
6%
hlasovalo: 11424 lidí

Žije tam od roku 2013, kdy se s manažerem jednoho z hotelů vzali. „Máme prstýnky, ale ty jsou stříbrné, protože muslimové nenosí zlaté, které používají jenom křesťané,“ pochlubila se na začátku setkání s dvacítkou většinou středoškolských studentů, ale i za přítomnosti několika starších občanů, kteří si nechtěli nechat ujít zajímavé setkání. „Naši byli na svatbě. Já jsem se jich neptala, jestli mohu jet, ale prostě jsem jela.“

Starosti se psem

K islámu nekonvertovala a podle jejích slov hned na začátku vztahu tehdy budoucímu manželovi řekla: „Jestli to tobě nevyhovuje, je mi líto...“ Po třech měsících si z domova do Egypta přivezla svého psa, fenu argentinské dogy. „Na svatbu jsem jela s tím, že jestli to nebude v pořádku, tak mám zpáteční letenku. Tři měsíce byly super, pak jsem na týden odletěla domů, vzala jsem psa, nikoho jsem se neptala a letěla zpět. Na letišti mi ji Egypťané dovezli, přijel mi normálně s kufry na běžícím pásu… Během pěti minut bylo letiště prázdné, jak se tam bojí psů. On nikdy v životě psa nepohladil, až teď, já jsem mu řekla, pokud pes se mnou nemůže, tak za ním nepřijedu, takže to schválil, ale nakonec to dopadlo dobře,“ říká spokojeně o svých miláčcích Sandra.

Nezahalená Evropanka

„Od jiných egyptských mužů mě ten můj chránil, skončilo to třeba i vyražením zubů u útočníka,“ řekla hrdě. „Na mě reagovali pořád jako na Evropanku. Zahalených žen si muslim váží, ale mě brali jako Evropanku. Samozřejmě, ti ostatní muži jsou dost neodbytní. Jeho rodina mě přijala, dá se říci, normálně, nejdříve se sice dívali, že nemám šátek, ale nemám s ní sebemenší konflikt, prostě mě přijala bez hádek a podobně. Když je ramadán, já jej neslavím, zase on, když mám Vánoce, tak to slavíme, ale to je tam jenom písek, sluníčko… Vůbec vám to nepřijde,“ povídala dále Sanda Schnurrerová – al-Arabi.

Práce jen za sex

Problémy měla při shánění práce. „Nebavilo mě pořád sedět doma, tak jsem začala hledat práci. Bohužel to nevycházelo. V každé práci by mě vzali, ale nechtěli. Tam to funguje tak, abych byla upřímná, že – ano, oni vás vezmou, ale musíte mít s nimi sexuální styk. Pak to bude fungovat. Dokud tedy budete mít roztažené nohy, tak to fungovat bude. Jakmile je zavřete, tak máte padáka. A tohle jsem nechtěla. Pracovala jsem krátkou dobu u Cairo Expres, což je autobusová doprava pro turisty, ale krátce, protože tam byli samí Egypťané a nechtěli mi platit. Hledala jsem práci po hotelích, můj problém byl, že jsem neuměla rusky, protože je tam spousta rusky mluvících turistů.“ „Jak je to s koupáním? Prý ti radikálnější to považují za nečisté…,“ zněl dotaz od mladé dívenky. Sandra na to odpověděla: Koupou se normálně, ale většina z nich neumí plavat,“ zasmáli se přítomní. „Zásadně se koupou oblečení. V džínách, triku.“

Děti od deseti let patří muslimovi

„Když jsem tam byla rok, tak jsem se vrátila pouze jednou, a to na týden. Nyní tu nějaký čas budu, protože mi bohužel zemřel otec. Přijela jsem před dvěma měsíci.“

„Byla jsem v různých městech, třeba v Port Saidu, v Alexandrii a Luxoru, samozřejmě s ním,“ informovala dále přítomné. „Hovořím trochu arabsky, jeho jsem trochu naučila česky, jinak spolu mluvíme anglicky. Manželovi přátelé mě respektují, ale já k nim nerada chodím, protože to je vše v arabštině a ne všemu rozumím,“ pokračovala ve výkladu Sandra.

„Děti patří mně do deseti let a jemu pak od deseti let, ale to jsou jenom papíry, vše se dá domluvit,“ hovořila o případné situaci, kdy se rodina rozroste. „Když má muslim děti, jsou to automaticky muslimové. Okamžitě. Mně by to nevadilo, ale musely by žít tady. Je to sice, jak to vidím v televizi, těžší, ale nemám z toho obavy. Pro ně by to bylo dobré tam. Možná že bych měla trochu obavy ze školství, jak by se tady k nim děti chovaly. Egypt není tak krutý, jak si hodně lidí myslí. Tam je ale stav školství katastrofální. Chlapci a dívky jsou samozřejmě rozdělení.“ „Nemáte obavy, že manžel bude chtít děti?“ zněla další otázka. „To záleží na dohodě, udělali bychom novou smlouvu. Zatím jsme se vždycky domluvili. V Hurghadě je americká soukromá škola a tam je to dobré, ale musejí se na to mít peníze. Pokud je dáte do státní školy, je to katastrofa. Ještě v osmé třídě se učí násobilku! Znám situaci od českých děvčat, která mají s Egypťany děti, a byla jsem se podívat ve školách... To samé je zdravotnictví. Státní zdravotnictví je na umření. Soukromé je samozřejmě na úrovni.“

Egyptské občanství není jen tak

„Setkávala jsem se s několika lidmi od nás. Česká komunita v Hurghadě nefunguje. Měla jsem jednu kamarádku, která nosila šátek, nebyla provdaná, ale zasnoubená. Tu jsem pouštěla do bytu a skoro každý den a po půl roce jsem zjistila, že nemám skoro nic na sebe, a to byla Češka a kradla mi regulérně věci…“ Postěžovala si Sandra za smíchu přítomných, kteří hlasitě reagovali: „No právě že byla Češka!“

První tři měsíce prý byla bez víza, ale „... teď už jej mám. Když bych chtěla egyptské občanství, musím plynule mluvit a musím pět let žít v Egyptě.“ A jak je to s jídlem? Typický je podle Sandry al-Arabi třeba falafel, „… cizrna, ze které se třeba dělá pasta, jinak rýže, kuře, jehněčí, hovězí, samozřejmě žádné vepřové. Občas se tam také vyskytuje humus, to jsem ale ještě nejedla a ani nechci, to je takové všechno možné smíchané. Říkám – co se doma našlo.“

Sisí verzus Muslimské bratrstvo

„Můžete porovnat tu dobu za Muslimského bratrstva a nyní pod vedením generála Sisího?“ zněl další dotaz. „Nyní je situace mnohem lepší. Po zvolení nového prezidenta Sisího je to o sto procent lepší. Každopádně Muslimské bratrstvo je tam pořád, ale jde se po nich. Dá se říci, že je konečně Egypt od nich zachráněn. Hodně lidí se sem třeba bojí létat, ale já nemám žádné špatné zkušenosti. Třeba se stalo, že když jsem byla v Hurghadě, kilometr a půl ode mě vybuchla bomba a bylo za tím Muslimské bratrstvo. Pak když byli postříleni na pláži ti Egypťané, myslím, že to byli Libyjci, kteří popravili 21 Egypťanů. Byla jsem doma, sledovala jsem televizi a najednou byl živý vstup prezidenta Sisího, že bude odveta, a zanedlouho z ničeho nic čtyřicet stíhaček nad námi, až se klepala plastová okna. A pak jednou, když jsem byla na balkóně, nešla elektrika a údajně nějací muslimáci přetrhli ranveje, aby tam nemohla letadla přistávat, ani létat. Policistu nebo vojáka tam vidíte na každém rohu, ale ne proto, aby nějak lidi strašili, ale je to pro vaši bezpečnost,“ ukončila besedu Sandra al-Arabi, rozená Schnurrerová.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Václav Fiala

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Babiš má problém: Den po sjezdu se začalo smát celé Česko. Proč?

13:32 Babiš má problém: Den po sjezdu se začalo smát celé Česko. Proč?

V Čechách stále není levně. Alespoň pokud jde o data v mobilu. Podle reportáže 168 hodin České telev…