Podobné projevy mají – nejenom v Rusku (viz projevy o stavu unie amerických prezidentů) – vícero funkcí: jednou z nich je samozřejmě představení určité národní a politické vize, připomenutí národních tradic, domácí interpretace určitých hodnot, vyrovnání se s konkrétními problémy společnosti. Tyto projevy nejsou analytické, nestojí na holých faktech a nejsou přesným odrazem reality. Naopak často mají velmi normativní (jak by to mělo být, jaké bychom to chtěli) charakter, kde se mísí rétorika, aspirace a ambice. Jde o určitý způsob (jednosměrné) politické komunikace a jako takový ho je třeba chápat.
Celkově by se dala geopolitická část jeho projevu shrnout do slov „neustoupíme, protože máme pravdu.“ V dalších částech se Putin tradičně věnoval sociální a ekonomické situaci země, hledání cest z ekonomické stagnace a strategie do budoucnosti, které ale byly zarámovány geopolitikou. V této části je „nejrevolučnější“ Putinův návrh na to uzavřít kapitolu offshorizace (tj. vývozu kapitálu do daňových rájů) země a návratu ruského kapitálu domů za podmínek celkové amnestie. Nicméně Putin překvapil všechny ty, kteří opakovaně mluví o vzniku státního kapitalismu v Rusku řadou velmi liberálních návrhů a prvků. Projev byl jasně zaměřen na nové akcentování konsolidace ruské společnosti snahou v jednom textu oslovit očekávání tak říkajíc „všech“ – tradicionalistů a konzervativců, nacionalistů i liberálů.
Krym je „ruská Chrámová hora“
Hned v úvodní části projevu mluvil ruský prezident o Krymu. Putin interpretoval připojení Krymu jako historickou událost a připomenul etnické a historické i kulturní vazby mezi Krymem a Ruskem. Zmínil nicméně i „strategický“ význam Sevastopole a Krymu, který ale očividně prezentoval jako civilizačně-náboženský. Krym přirovnal svým „civilizačním a sakrálním významem“ pro Rusko k významu Chrámové hory v Jeruzalémě pro islám. „Právě tak se k tomu budeme chovat ode dneška navždy,“ prohlásil Putin a naznačil, že význam Krymu pro Rusko je takový, že nelze počítat s jeho návratem. Historické vyprávění ruských dějin (christianizace Rusi) Putinovi posloužilo jako ospravedlňující motiv.
Rusko respektuje suverenitu Ukrajiny, ale proběhl tam násilný převrat

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vss