Doména ještě před koncem v ČT? Analytik rozkrývá spěch Moravce

V úvodu nového vydání rubriky Týden v médiích Petr Žantovský uvedl, že přelomová událost týdne se jakoby náhodou konala na Apríla, když si Pirátská strana do Poslanecké sněmovny pozvala na brífink kandidáty do Rady ČT, Hynka Čermáka, Tomáše Etzlera a Annu Koller. K brífinku byli také přizváni předseda komise pro sdělovací prostředky Senátu David Smoljak a Václav Němec za spolek Vraťte nám stát.

Žantovský to považuje za nebývalou událost a přiznává v tom Pirátům prvenství, protože podle něj poprvé po dlouhé době politická strana otevřeně vystoupila jako patron kandidátů do Rady České televize. Je to podle něj navíc v rozporu s dřívější kritikou vůči „politizaci mediálních rad“, kterou vedl právě i David Smoljak.

Mediální analytik navíc připomíná, že do roku 2001 byli členové rad veřejnoprávních médií vybíráni přímo na základě dohody politických stran, často podle jejich síly ve Sněmovně. Právě tento systém byl během televizní krize v letech 2000–2001 označován za příčinu problémů v České televizi, a i proto byl změněn.

„No a teď tady máme jednu politickou stranu, která prezentuje některé kandidáty, kteří se ucházejí o místo v Radě ČT, dělá jim tiskovku a zcela jednoznačně se staví za jejich kandidaturu,“ popisuje Žantovský, podle kterého si Piráti evidentně nevšimli, že už není rok 2001.

Po změně zákona začaly kandidáty navrhovat spolky, neziskové organizace, církve nebo akademické instituce. Žantovský uznává, že i tito kandidáti měli své politické názory, ale formálně za ně odpovídali jejich navrhovatelé, nikoli politické strany.

Anketa

Jste pro zastropování marží na benzinových pumpách?

Ano

84%

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 3161 lidí

„To dávalo určitou dobu určitý smysl. Smysl to přestalo dávat 1. dubna, kdy Piráti zrušili de facto tento nezávislý přístup do Rad veřejnoprávních médií a začali prosazovat své kandidáty,“ říká Žantovský, že brífink Pirátů s kandidáty podle něj tento model fakticky ruší.

Tím, že Pirátská strana začíná prosazovat „své“ kandidáty, podle Žantovského končí jedna éra. „Pirátům se tímto aktem podařilo více přiblížit změnu financování z poplatkového na rozpočtové,“ tvrdí analytik.

Žantovský dodává, že politické obsazování mediálních rad není ve světě ničím neobvyklým – zmiňuje například Francii, Německo a Spojené království, kde členy rady BBC schvaluje panovník. V Česku ale podle něj nastal moment, kdy politická strana začala otevřeně ovlivňovat kontrolní mechanismy České televize.

„Vnímejme to, že politické strany – v tomto případě jedna – ovládly kontrolní mechanismy v České televizi,“ upozorňuje Žantovský.

Václav Moravec a jeho strach o peníze koncesionářů

Žantovský se dále v souvislosti s Českou televizí věnuje ještě i odchodu Václava Moravce. Předně upozorňuje, že stále není vyřešená konkurenční doložka v České televizi, podle které by si měl dát půl roku tzv. „mediální pohov“ a v podobné profesi začít působit až na podzim tohoto roku.

„To se samozřejmě Moravcovi nelíbí, protože by dostával odstupné platy, avšak nemohl by promlouvat skrze média k národu, což je pro něj podstatnější. Aby nezačalo platit „sejde z očí, sejde z mysli“,“ tvrdí Žantovský. Podle Žantovského se to samé stalo už několika osobnostem z profese. Ve chvíli, kdy ztratili svou pravidelnou platformu, zmizeli z paměti občanů.

Podle mediálního analytika je navíc úsměvné, že Václav Moravec navrhuje zrušit konkurenční doložku s argumentem, že by se tak zbytečně neutrácely peníze z koncesionářských poplatků. „Najednou tolik dobra z úst Václava Moravce… to už se dlouho nevidí. Takové myšlení na naše občany a koncesionáře, to je bizární,“ usmívá se Žantovský a poukazuje na to, že do Moravce plátci koncesionářských poplatků za více než 20 let „nasypali“ již spoustu peněz a posledních šest měsíců odstupného by asi Česká televize ještě zvládla.

Žantovský také odmítá Moravcovo varování, že veřejnoprávní televizi hrozí bankrot. Po přijetí nového zákona o televizních poplatcích si Česká televize naopak finančně polepšila a její příjmy jsou vyšší než před rokem. Moravcovo „strašení bankrotem“ proto analytik připisuje snaze přimět politiky k tomu, aby nepřijali tu změnu financování z poplatkového na rozpočtové.

Anketa

Je vám líto, že Václav Moravec končí v České televizi?

Je mi to líto

Je dobře, že končí

89%

Moravec mě nezajímá

hlasovalo: 19842 lidí

Bývalý moderátor České televize dále v rozhovoru s novinářkou Norou Fridrichovou oznámil, že považuje za lepší výkon veřejné služby, pokud bude vést svůj vlastní pořad. Žantovský zde s Moravcem souhlasí v jednom. „Myslím, že lepší bude minimálně v tom, že za něj všichni nebudeme muset platit,“ seznává Žantovský, že už aspoň nikdo nebude ze zákona povinen platit Moravce. „To je samo o sobě velice pozitivní,“ dodává, ačkoliv je na pochybách, zda skrze vlastní platformu bude Moravec lépe schopen vykonávat veřejnou službu. Ale minimálně hůře to už podle mediálního analytika snad ani nejde.

„Každopádně je zvláštní, že už nám oznámil, že už má registrovanou doménu, vzhledem k tomu, že ještě nemá vyřešenou konkurenční doložku,“ udivuje se Žantovský a přirovnává to k situaci, kdy by moderátor Daniel Stach z pořadu Hyde Park Civilizace zaregistroval doménu a plánoval si tam své soukromé aktivity. Ani to by se dle Žantovského České televizi právem nelíbilo. Podobně by k situaci přistupovala i soukromá média.

„Média jsou podnik, který vydělává peníze a má nějaké byznysové úkoly. Tohle všechno jsou věci, které ho ohrožují. Je pochopitelné, že se k tomu instituce staví negativně. Uvidíme, jak se k Moravcově nové doméně postaví Česká televize,“ uzavírá téma Žantovský s tím, že se budeme muset nechat překvapit.

Šéfredaktoři si podle Žantovského osobují roli „čtvrté moci“

V třetí části pravidelné rubriky mediální analytik Petr Žantovský za „tragikomicky nejzábavnější“ mediální událost týdne označil prohlášení šéfredaktorů z prostředí Českých médií, kteří vyzvali Andreje Babiše a další politiky, aby respektovali svobodnou, nezávislou a kritickou žurnalistiku a to předně v souvislosti s údajnými útoky na novináře a zpochybňování nezávislých médií.

Právě v tomto prohlášení šéfredaktorů spatřuje Žantovský podstatu jednoho z historických omylů.

„Naši novináři si nejpozději od té televizní krize představují, že jsou jim dány zvláštní pravomoci, které stojí mimo okolní svět. Že jen z titulu toho, že mají pracovní smlouvu a vykonávají funkci novináře nebo šéfredaktora, tak že jsou automaticky povoláni k tomu svět okolo sebe hodnotit, posuzovat, kritizovat ve smyslu odsuzovat a že na to mají svaté právo a že jsou od toho na světě,“ popisuje analytik.

Podle každé učebnice žurnalistiky je navíc dle Žantovského zjevné, že toto není pravda a novinář je na světě proto, aby informoval. Odmítá tak postoj novinářů, kteří si dle jeho názoru přisvojují postavení tzv. „čtvrté moci ve státě“.

„Jsou tři pilíře: legislativní, exekutivní a soudní. A novináři si představují, že bude ještě ten kontrolní, novinářský,“ říká Žantovský.

Vadu ovšem analytik vnímá předně v tom, že první tři pilíře prochází volební procedurou a lidé v nich působící mají mandát odvozený od oné volby, zatímco u smyšleného čtvrtého novinářského pilíře se jedná pouze o zaměstnance. A to ještě často i o veřejnoprávní zaměstnance placené poplatníky koncesionářských poplatků. Žantovský nicméně dodává, že některá soukromá média jsou placena z Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, u kterého není průhledné, zda se jedná o dary od zahraničních subjektů či státní dotace. „Pak byste rozuměli i tomu, proč čeští novináři tolik brojí proti české obdobě zákona FARA,“ dodává Žantovský.

„Prohlášení šéfredaktorů považuji za součást povolebního boje,“ prohlašuje Žantovský s tím, že neunesli porážku.

Mediální analytik Petr Žantovský je český novinář, publicista a vysokoškolský pedagog. Vystudoval žurnalistiku na Univerzitě Karlově, působil v médiích i nakladatelstvích a dlouhodobě se věnuje analýze médií a jejich role ve společnosti. V minulosti byl členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a Rady ČTK. Je autorem řady knih o médiích, politice a veřejném prostoru a pravidelně publikuje komentáře k aktuálním společenským tématům. V roce 2017 obdržel státní vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana.
Na serveru ParlamentníListy.cz má pravidelnou rubriku TÝDEN V MÉDIÍCH