Podle informací agentury Bloombedrg se zdá, že narůstá počet Poláků, kteří mají Ukrajinců prchajících před válkou plné zuby. U našich severních sousedů narůstá počet nenávistných útoků na Ukrajince.
Policie uvedla, že v roce 2024 zaznamenala v Polsku 651 případů proti ukrajinským občanům a v prvních devíti měsících letošního roku 477 takových zločinů.
Chcete Tomia Okamuru za předsedu Poslanecké sněmovny?Anketa
„Všichni ho slyšeli, ale nejvíc mě zarazilo, že nikdo nereagoval,“ vzpomínal 39letý Iwanjuk, akademik, který přišel do polské Varšavy v roce 2010, tedy dávno před ruským vpádem na Ukrajinu. Dokonce ještě řadu let před tím, než v roce 2014 Rusové Ukrajincům zabrali poloostrov Krym. „Uvědomil jsem si, že se radši nebudu slovně bránit. Protože jsem měl opravdu pocit, že by mohlo dojít k fyzickému střetu.“
Hněv vůči Ukrajincům narůstá v zemi, jejíž ekonomika stojí i na síle ukrajinských pracovníků, kteří plní mezery na polském pracovním trhu.
Více než 1,55 milionu Ukrajinců má platné povolení k pobytu v Polsku, z nichž téměř milion má status chráněné osoby. To představuje více než čtvrtinu všech ukrajinských uprchlíků v EU.
Polská rozvojová banka v březnu odhadla, že ukrajinští pracovníci, včetně těch, kteří imigrovali před rokem 2022, přispívají až 2,4 % k polskému hrubému domácímu produktu, který nedávno překročil 1 bilion dolarů.
„Díky ukrajinským migrantům bychom mohli zaplnit nedostatek pracovních sil uprostřed obrovského demografického poklesu,“ řekl Jan Brzozowski, ekonom z Institutu pro evropská studia Jagellonské univerzity v Krakově.
Varoval, že země by neměla brát Ukrajince jako samozřejmost. „Nemusejí v Polsku zůstat, mohli by se přestěhovat do Německa, Francie nebo jiných zemí EU.“
A zdá se, že právě to by část Poláků uvítala.
Měsíc po plnohodnotné invazi průzkum varšavské agentury CBOS zjistil, že 94 % Poláků chce přijmout ukrajinské uprchlíky. Průzkum CBOS z minulého měsíce ukázal, že tato podpora klesla na 48 %, přičemž polovina Poláků nyní věří, že státní dávky nabízené ukrajinským příchozím jsou příliš štědré.
S malým synkem do Polska uprchla i Nadja. Tu Rusové raketami, dělostřeleckými granáty a smrticími drony vyhnali z Chersonu. Syn Nadji usínal mamince na klíně v autobuse, ale její sousedka mluvila velmi nahlas a syna květinářky z Chersonu budila. Nadja se proto na svou polskou sousedku z autobusu obrátila a požádala ji, zda by se mohla ztišit.
A stalo se něco nečekaného. Dostala facku. Facku, po které ještě následoval výkřik „mazej zpátky na Ukrajinu“. Příběh popsal server Balkan Insight.
„Pozorujeme jasnou změnu v náladě veřejnosti,“ říká Miroslaw Skorka, předseda Asociace Ukrajinců v Polsku. „Dostáváme signály, že ukrajinské kulturní akce by se neměly konat na veřejných prostranstvích, ale v kostelech nebo tělocvičnách, protože město ‚nemůže zaručit bezpečnost‘.“
Polský premiér Donald Tusk v rozhovoru pro polský deník Gazeta Wyborcza poznamenal, že v tuto chvíli vypadá geopolitická situace pro Polsko celkem příznivě. Ale pokud Ukrajinci prohrají válku, Polsku nastanou těžké momenty.
Měl Hayato Okamura právo ve sněmovním projevu proti svému bratru Tomiovi použít informace z jeho dětství?Anketa
Server Balkan Insight však také připomněl, že vzájemné nepřátelství mezi Poláky a Ukrajinci probublává mnoho let. Nejméně od druhé světové války, kdy členové tzv. Ukrajinské povstalecké armády (UPA) vedle Sovětů a Němců útočili i na polské civilisty. Ve Volyni došlo přímo k masakrům páchaným na polských civilistech. Moderní Ukrajina se dodnes hlásí k osobnostem z prostředí UPA, ale v Polsku jsou aktivity UPA dodnes popisovány jako etnické čistky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte s názorem některých Poláků, že ukrajinští uprchlíci by se měli vrátit domů?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
