„Jak bych měl ohodnotit rok 2020? Ptáte se hezky, ale asi na špatném hrobě, jak říká Felix Holzman,“ zamýšlí se Ivan Vyskočil a pokračuje. „Je tolik vynikajících mozků politologů a dalších, kteří tak rádi hodnotí. Hodnotí kdeco, jako by rozuměli úplně všemu. Zvláště ti z takzvaných Bakalových listů mají na všechno ‚hned hotový‘ a jedině správný názor a hodnocení. Zejména rádi hodnotí jakýkoliv výrok pana prezidenta. V těchto hodnoceních zvláště vyniká ta paní Pekarová, nebo Adamová? Zkrátka jedna z nich. A samozřejmě paní Němcová, která je permanentně ‚zděšená‘,“ neodpustí si jemné „rýpnutí“ Ivan Vyskočil.
Vadí vám tempo očkování v ČR?Anketa
Rozkejhané potrefené husy a „chrlič kravin“
„Po vánočním projevu pana prezidenta se okamžitě rozkejhalo také několik potrefených hus. A ‚světe div se‘ jako z udělání z Bakalových médií,“ pokračuje herec a žasne. „Pan Pečinka pana prezidenta označil za muže, který skončí zapomenutý v Lánech. Pořád se divím té ‚skromnosti‘ některých lidí, kteří sami v životě dokázali pouhé nula, nula nic (a řekl bych to ještě lapidárněji kdyby to nešlo do tisku). Kritizují někoho, kdo má za sebou v životě řadu úspěchů, důvěru občanů a kterému nesahají, ne ani po kotníky, ale ani po podrážky bot. Myslím, že zoufale zapomenutý skončí především pan Pečinka! Pana Šafra? Toho snad ani nebudu komentovat! Jen při čtení jeho článků, včetně toho o panu prezidentovi, se mi vždy vybaví slova pana Sováka. Souhrnně označoval tyto lidi přízviskem ‚chrlič kravin‘!“ vzpomíná se smíchem herec.
Kdekdo ví, kdo za pandemii může… a divadlo na Jezerce…
„Já si na žádné hodnocení netroufám. Tento rok byl pro nás všechny zvláštní a náročný. Ale netroufnu si říci, až do jaké míry,“ krčí rameny herec a dodává. „Vždyť moje maminka pamatovala ještě epidemii španělské chřipky. Rád čtu staré pověsti a legendy. Dodnes se v pražských pověstech traduje Dům u smrti v Dlouhé ulici. Tam kdysi podivný cizinec, který se tam ubytoval, políbil násilím služku. V ten okamžik viděla, že místo obličeje má pod kapucí umrlčí lebku. Vzápětí padla mrtvá k zemi. Z tohoto domu se pak rozšířil mor po celé Praze,“ vypráví.
„Kdekdo ví, odkud se pandemie koronaviru vzala a kdo za ni může. Dokonce jsem četl i názor, že nákaza sem byla puštěna jen proto, aby zlikvidovala Divadlo Na Jezerce,“ nešetří sarkasmem herec. „Politikové ze stran demožumpy obviňují vládu, že může za všechno a jak oni by to dělali lépe ,a radostněji‘. Asi víte, že politiků z této žumpy si opravdu nevážím. A přesto říkám, že za koronu nemůže ani pan Kalousek, ani paní Němcová, a dokonce ani moji ‚oblíbenci‘ z řad Pirátů,“ pokyvuje Ivan Vyskočil.
„Především za to může naše neukázněnost, sobectví a bezohlednost. Úplně stejně jako v tom 14. století. Slyšel jsem jednoho pana doktora vyprávět, jak se tehdy rozšířil mor po Evropě. Je to téměř podobenství na dnešní časy. Tenkrát v tom čase 14. století připlula do Janova loď nikým neřízená a s mrtvou posádkou. Janovský kníže ve zlé předtuše poručil loď spálit ještě na moři. Ale lidská chamtivost je bezbřehá. Několik vykuků, asi také takových pirátů, pod rouškou tmy na loď doplavalo a vykradlo z ní vše cenné a doneslo si to s sebou na břeh. S lupem si donesli i mor a smrt! Na ten jejich lup tenkrát vymřely v Evropě tři čtvrtiny evropského obyvatelstva. Nepřipomíná vám to něco? Všechny ty protesty odpíračů roušek a oslavy kritiků vlády na Karlově mostě. Je to jak vystřižené z Boccacciova Dekameronu a středověkých tanců smrti.“
Psali jsme:
Nespasí nás velkohubé fantasmagorie pana Fialy, ani pana Bartoše
„Pohled na rok 2020 není úplně nejveselejší,“ zamýšlí se na závěr herec a přidává slova pochopení pro naše vládní politiky. „Mohu jen říci, že vláda dělala a dělá, co může. Je to první krize podobného druhu, kterou tento rok na vládu navalil. Nikdo s něčím podobným nemá zkušenost. A je mi zvláště odporné, chce-li někdo z této vážné situace vytřískat politické body,“ říká naštvaně a vzkazuje. „Pandemie není ještě zdaleka za námi a nejspíše se s ní budeme potýkat ještě v roce následujícím a pevně doufám, že se jí u nás nezalíbí i v letech přespříštích. Není to, moji milí čtenáři, příliš optimistické. Ale používejme rozum a chraňte sebe i jiné všemi rozumnými opatřeními proti. Pomůžeme si pouze sami! Nespasí nás velkohubé fantasmagorie pana Fialy, ani pana Bartoše. Proti všem nemocem je jedna věc úplně nejhorší. Je to strach! Naopak jsou známé případy, kdy se lidé dokázali vyléčit i z rakoviny jen silou vůle. Nejen láska, ale i lidská duše je mocná čarodějka. Tak pasáž pandemie končím starým úslovím: Pomozme si sami a Bůh nám pomůže!“ uzavírá herec.
Namyšlení a sebestřední křiklouni… a nářek Geislerové
„A teď k některým až silně záporným reakcím veřejnosti k našemu hereckému stavu,“ dostává se Ivan Vyskočil k dalšímu tématu. „Co se týká naší divadelní a řekněme umělecké činnosti, byla a ještě bude značně svízelná. Ale nejsme na tom o nic hůře než všichni ostatní, které to postihlo. Někteří kolegové našemu stavu spíše uškodili svými nářky. Nářek třeba paní Ani Geislerové, aby jí zachovali kavárnu Savoy, protože tam chodí na ústřice? Svědčí to o tom, že příliš nepřemýšlí. Rozumný člověk by zvážil, co a v jaké době je vhodné hlásat do světa. Takové řeči musejí naštvat nejen matky samoživitelky, ale i mnohé z našeho stavu,“ krčí rameny a přidává příklad, jak si ve skutečnosti také někteří umělci „žijí“.
„Jeden můj mladý kolega, a je to velmi dobrý pražský herec, kromě divadla stále pracoval ve skladu zeleniny. A to nikoliv nyní, kdy naše práce není, ale i po celou dobu dřív. Prostě výdělek za hereckou práci pro rodinu se dvěma dětmi nestačil. Všichni tito herci, tanečníci a další si nezaslouží být házeni do jednoho pytle kvůli takovým shora uvedeným výrokům. A mnozí namyšlení a sebestřední křiklouni jen přilévají oleje do ohně. Poškozují tím nejen sami sebe, ale celý náš stav a také spoustu poctivých a skromných umělců,“ upozorňuje.
I z naší práce může být člověk „ztahanej jak pes“
„Já sám si vůbec nestěžuji. Jsem rád, že nestrádám, ale na ‚vyhazování si z kopýtka‘ to rozhodně není! Ani v dobách, kdy jsem docela dosti točil, jsem si nemohl dovolit dovolené v Karibiku a na ústřice do Savoye jsem rozhodně nechodil. Pozor! To vůbec neznamená, že bych to těm, co na to mají, záviděl. A na druhé straně těm zástupcům veřejnosti, co po takových článcích odsuzují celý herecký stav, říkám, že jsme na tom ve velké většině úplně stejně jako vy ostatní. Není nám co závidět ani nás odsuzovat. Je to práce, kterou máme rádi. Proto ji děláme!“ vysvětluje dál Ivan Vyskočil a dodává. „Zeptejte se kteréhokoliv, zejména divadelního, herce z oblasti, zda to dělá pro peníze? Jistě ho moc pobavíte! Věřte mi, že je to práce jako každá jiná. Dokonce z ní může být člověk ‚ztahanej jak pes‘, i když mi to možná nevěříte. Pevně doufám, že neztratíme vaši přízeň. A až se s touto epidemií vypořádáme, budeme se moci znovu postavit na jeviště a bavit vás, diváky!“ těší se Ivan Vyskočil.
Na závěr pak vzkazuje. „Přejme si, abychom byli v tom příštím roce zdraví! Sice po Novém roce budeme zase všichni o rok starší. Doufejme, a já vám všem přeju, abychom byli také o rok rozumnější. Snad je v tom přání obsažené všechno!“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
